III.ÚS 1671/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 1671/24 ze dne 21. 1. 2026 Hájitelná tvrzení o znásilnění a týrání v situaci "tvrzení proti tvrzení"   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně o ústavní stížnosti stěžovatelky A. A. (jedná se o pseudonym), zastoupené Mgr. Michalem Marčišinem, advokátem, sídlem Gočárova třída 1013/27, Hradec Králové, proti vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. dubna 2024 č. j. 1 KZN 1025/2024-23, vyrozumění Okresního státního zastupitelství v Hodoníně ze dne 27. prosince 2023 č. j. ZN 1443/2023-29, usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru Hodonín, Oddělení obecné kriminality o odložení věci ze dne 10. října 2023 č. j. KRPB-63649-42/TČ-2023-060671, vyrozumění Komise k projednávání přestupků města Hodonína o odložení věci ze dne 21. září 2022 č. j. MUHOCJ 67058/2022, postupu Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru Hodonín, Obvodního oddělení policie Hodonín ve věcech sp. zn. KRPB-202133/ČJ-2020-060613-STA, sp. zn. KRPB 10468/TČ-2023-060613-PKL a sp. zn. KRPB-170447/PŘ-2021-060613 a postupu Okresního soudu v Hodoníně ve věcech vedených pod sp. zn. 19 T 6/2020 a sp. zn. 19 T 100/2022, za účasti Krajského státního zastupitelství v Brně, Okresního státního zastupitelství v Hodoníně, Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru Hodonín, Oddělení obecné kriminality, Komise k projednávání přestupků města Hodonína, Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru Hodonín, Obvodního oddělení policie Hodonín, a Okresního soudu v Hodoníně, jako účastníků řízení, a B. A. (jedná se o pseudonym), zastoupeného JUDr. Petrem Aulickým, advokátem, sídlem Dolní Valy 3940/2, Hodonín, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: I. Vyrozuměním Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. dubna 2024 č. j. 1 KZN 1025/2024-23 a vyrozuměním Okresního státního zastupitelství v Hodoníně ze dne 27. prosince 2023 č. j. ZN 1443/2023-29 bylo porušeno právo stěžovatelky na účinné vyšetřování vyplývající z článku 3 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a z článku 7 odst. 1 a 2 a článku 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. II. Vyrozumění Krajského státního zastupitelství v Brně ze dne 10. dubna 2024 č. j. 1 KZN 1025/2024-23 a vyrozumění Okresního státního zastupitelství v Hodoníně ze dne 27. prosince 2023 č. j. ZN 1443/2023-29 se ruší. III. Ve zbytku se ústavní stížnost odmítá. Odůvodnění: I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu stěžovatelka namítá, že v záhlaví uvedenými rozhodnutími, jakož i postupem orgánů činných v trestním řízení, došlo k porušení článku 3 odst. 1, článku 7 odst. 1 a 2 a článku 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a článku 3 a 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), a to jak samostatně, tak i ve spojení s článkem 14 Úmluvy. 2. Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka a vedlejší účastník uzavřeli v listopadu 2014 sňatek. V březnu 2023 podala stěžovatelka trestní oznámení, v němž podrobně popsala, že se v průběhu jejich společného soužití začaly objevovat neshody, jejichž četnost a intenzita se neustále zvyšovaly a které postupem času vyústily v otevřené psychické, ekonomické a sociální násilí s dílčími epizodami násilí fyzického a sexuálního. Zhruba od ledna 2017 mělo být dané jednání na denním pořádku a v létě téhož roku stěžovatelka začala uvažovat o rozvodu manželství. V březnu 2018 se stěžovatelce a vedlejšímu účastníkovi narodila dcera. V prosinci roku 2019 byl vedlejší účastník po provedeném vyhodnocení rizik vykázán ze společného obydlí a Okresní soud v Hodoníně následně vydal předběžné opatření ve věci ochrany proti domácímu násilí. V prosinci 2019 došlo k ukončení společného soužití, podle stěžovatelky však násilí ze strany vedlejšího účastníka neskončilo. 3. Dne 21. 3. 2023 byly Policií České republiky, Krajským ředitelstvím policie Jihomoravského kraje, Územním odborem Hodonín, Oddělením obecné kriminality (dále jen "policejní orgán") zahájeny úkony trestního řízení ve věci prověření, zda došlo ke spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 2 písm. a) trestního zákoníku a zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1 a odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit vedlejší účastník. 4. Napadeným usnesením policejního orgánu ze dne 10. 10. 2023 č. j. KRPB-63649-42/TČ-2023-060671 došlo k odložení uvedené trestní věci podle § 159a odst. 1 trestního řádu. Podle policejního orgánu nebylo možno dospět k závěru, že vedlejší účastník svým jednáním, tak jak bylo zjištěno, naplnil znaky zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí tím způsobem, jak vyžaduje dikce skutkové podstaty tohoto trestného činu. Jednání vedlejšího účastníka podle policejního orgánu nemohlo být považováno za soustavné, stupňující se v čase, obsahující vyšší stupeň hrubosti či bezcitnosti za současné přítomnosti dostatečné intenzity a pravidelnosti, a to ani v dlouhodobém kontextu okolností. Role poškozené ani podezřelého nebyly definovány neměnným postavením jednoznačného agresora a jednoznačné oběti, přičemž jednotlivé incidenty byly sankcionovány soudem nebo správním orgánem. Ve vztahu k prověřování trestného činu znásilnění policejní orgán konstatoval, že dokazování trpí důkazní nouzí, neboť tvrzení poškozené stojí relativně osamoceně a není podpořeno žádným objektivním důkazem. 5. Stěžovatelka podala k Okresnímu státnímu zastupitelství v Hodoníně (dále jen "okresní státní zastupitelství") žádost o přezkum postupu policejního orgánu podle § 157a trestního řádu. Státní zástupkyně přezkoumala spisový materiál a dospěla k závěru, že v dané věci nedošlo ze strany policejního orgánu v rámci šetření k žádnému procesnímu pochybení či nezákonnému postupu. V rámci provedeného prověřování nebylo podle státní zástupkyně prokázáno spáchání prověřovaných trestných činů v míře a intenzitě vyžadované pro naplnění jejich skutkové podstaty. 6. V návaznosti na to podala stěžovatelka podnět k výkonu dohledu Krajskému státnímu zastupitelství v Brně (dále jen "krajské státní zastupitelství"). Státní zástupkyně krajského státního zastupitelství tento podnět odložila jako nedůvodný. Postup okresního státního zastupitelství označila za věcně správný a zákonný. Ze svědeckých výpovědí ani z listinných důkazů podle krajské státní zástupkyně nevyplývá, že by vedlejší účastník dlouhodobě a opakovaně útočil na stěžovatelku s gradující agresivitou, že by ji kontroloval a manipuloval s ní, ovládal ji ekonomicky i psychicky, izoloval ji od okolí a tím by v ní vzbudil pocit úplné závislosti. Nelze dospět k závěru, že jednání popisované stěžovatelkou vykazovalo svou povahou, závažností, četností, opakováním, stupňováním apod., vyššího stupně hrubosti a bezcitnosti. Stěžovatelka nebyla vedlejším účastníkem omezována v sociálních kontaktech, nelze konstatovat, že byla na podezřelém nezdravě závislá a nebyla schopna samostatného rozhodování. Nebyla v takové podřízené pozici, že by mezi manželi vznikla vztahová asymetrie s cílem získání kontroly nad druhým partnerem. Bylo prokázáno, že mezi vedlejším účastníkem a stěžovatelkou docházelo k rozporům a neshodám, nikoli však ke konkrétním projevům týrání a domácího násilí. K trestnému činu znásilnění krajská státní zástupkyně uvedla, že vzhledem k absenci jakéhokoliv věrohodného důkazu potvrzujícího, že k oznamovanému skutku došlo, nezbývá než se ztotožnit se způsobem, jakým výpověď stěžovatelky hodnotil policejní orgán a dozorová státní zástupkyně. II. Argumentace stěžovatelky 7. Stěžovatelka nesouhlasí s odložením uvedené trestní věci. Ze strany vedlejšího účastníka byla vystavena dlouhodobému psychickému, ekonomickému a sociálnímu násilí s dílčími epizodami násilí fyzického a sexuálního. Vedlejší účastník ji prakticky denně ponižoval a vulgárně urážel. Opakovaně jí vyhrožoval újmou na životě a zdraví, a to i v době krátce po narození nezletilé dcery, kdy byla stěžovatelka v ještě zranitelnějším postavení. Ve svém jednání pokračoval po ukončení společného soužití. Jeho jednání zanechalo na stěžovatelce závažné zdravotní následky. Orgány činné v trestním řízení nesprávně vyhodnotily závažnost jednání, kterého se na ni vedlejší účastník dopouštěl, a dospěly k závěrům neodpovídajícím tomu, co judikatura Nejvyššího soudu běžně považuje za týrání ve smyslu § 199 trestního zákoníku. Ve vztahu vedlejšího účastníka a stěžovatelky bylo postavení agresora a oběti nesporn