III.ÚS 1914/24 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 1914/24 ze dne 22. 4. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Daniely Zemanové, soudkyně Lucie Dolanské Bányaiové a soudce Jiřího Přibáně (soudce zpravodaj) o ústavní stížnosti stěžovatelky Milady Karasové, zastoupené JUDr. Hanou Kordovou Marvanovou, advokátkou, sídlem Holšická 1458, Praha 9, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2024, č. j. 27 Cdo 2865/2023-288, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. 4. 2023, č. j. 28 Co 73/2023-258 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 4. 1. 2023, č. j. 9 C 434/2020-223, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 10, jako účastníků řízení, a Bytového družstva občanů X, jako vedlejšího účastníka řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. 1. Michal Dujko (manžel stěžovatelky) byl od roku 1982 členem Bytového družstva občanů X a uživatelem v napadených rozhodnutích blíže určené bytové jednotky, kterou od roku 1999 osobně neužíval a neměl zde hlášený trvalý pobyt (ten měl na adrese XX). V roce 2015 bytové družstvo vyhotovilo žádost o aktualizaci osobních údajů svých členů, a to s výstrahou, že neuposlechnutí výzvy bude považováno za hrubé porušení členských povinností s možnou sankcí vyloučení z bytového družstva. Doručení této výzvy Michalu Dujkovi nebylo prokázáno. Dne 15. 4. 2016 byl Michal Dujko na schůzi představenstva z bytového družstva vyloučen, neboť nereagoval na výzvy družstva a od roku 2008 neplatil nájemné. Rozhodnutí mu bylo neúspěšně doručováno na adresu ze seznamu členů bytového družstva, a to 28. pluku 39, Praha 10. Poté, co bytové družstvo vstoupilo do likvidace, odeslala likvidátorka dne 2. 8. 2019 opětovně Michalu Dujkovi rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení, přičemž 6. 8. 2019 bylo adresátu oznámeno uložení zásilky a desátý den po oznámení bylo rozhodnutí považováno za doručené. Písemné rozhodnutí obsahovalo poučení, že proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak toto právo zaniká. Vzhledem k tomu, že Michal Dujka nepodal proti svému vyloučení námitky, měly obecné soudy za to, že jeho členství v bytovém družstvu zaniklo dne 16. 9. 2019 marným uplynutím třicetidenní lhůty podle § 618 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. (dále jen "z. o. k."). Následně byla panu Michalu Dujkovi zaslána výpověď z nájmu ze dne 28. 10. 2019, která byla uložena na poště dne 7. 11. 2019, a ve které byl pan Dujka vyzván k vyklizení bytu a jeho předání do 30 dnů, což však neučinil. 2. V řízení, které předcházelo podání ústavní stížnosti, se vedlejší účastník domáhal žalobou ze dne 14. 11. 2020 vyklizení bytu. V jeho průběhu pan Michal Dujka dne 7. 11. 2021 zemřel, přičemž procesní nástupkyní žalovaného se stala stěžovatelka (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 13. 7. 2022, č. j. 9 C 434/2020-128). II. 3. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 byla stěžovatelce uložena povinnost vyklidit byt, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Ve své argumentaci vyšel soud z toho, že žalovaný nevyužil práva podat proti svému vyloučení z bytového družstva námitky, pročež jeho členství uplynutím zákonné 30 denní lhůty zaniklo (§ 619 z. o. k.). Společně se zánikem jeho členství došlo k i k zániku nájmu družstevního bytu § 734 odst. 3 z.o.k. 4. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil, neboť dospěl k závěru, že všechny právně významné písemnosti ze strany žalobce byly Michalu Dujkovi náležitým způsobem doručeny a tento se proti rozhodnutí představenstva o vyloučení z družstva ani výpovědi z nájmu bytu nijak nebránil. 5. Nejvyšší soud podané dovolání odmítl, neboť dospěl k závěru, že žalobkyní nastolené otázky nezakládají přípustnost dovolání. III. 6. Stěžovatelka, co by právní nástupkyně Michala Dujky, má za to, že ústavní stížností napadenými rozhodnutími obecných soudů došlo k zásahu do jejích vlastnických práv garantovaných jí čl. 11 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Stěžovatelka namítla, že v seznamu členů bytového družstva byla u Michala Dujky evidována nesprávná doručovací adresa, a to YY, což je adresa, na které se nachází předmětný byt. Právnímu předchůdci stěžovatelky nebyla doručena výstraha představenstva podle § 615 odst. 1 z. o. k., ale také samotné rozhodnutí o vyloučení podle § 617 z. o. k. O tom, že rozhodnutí o vyloučení nebylo Michalu Dujkovi řádně doručeno svědčí též postup likvidátorky Marie Tóthové, které se nepodařilo dohledat doklad o doručení, pročež po více než třech a půl letech se rozhodla tuto chybu napravit a opětovně zaslala Michalu Dujkovi rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení. Do této chvíle se Michal Dujka nemohl dozvědět o tom, že bylo rozhodnuto o jeho vyloučení z bytového družstva. Po novém doručení rozhodnutí o vyloučení panovala odlišná situace, neboť bytové družstvo bylo již v likvidaci a jeho orgány se již nescházely a fakticky nefungovaly. Z toho důvodu se stěžovatelka snažila prostřednictvím své právní zástupkyně situaci neúspěšně řešit s likvidátorkou družstva. K dohodě mezi stranami nedošlo a bytové družstvo dne 14. 11. 2020 podalo žalobu na vyklizení. Stěžovatelka má za to, že likvidátorka družstva dodatečným doručením rozhodnutí představenstva překročila své kompetence činnosti likvidátora. Stěžovatelka má za to, že v souvislosti s vyloučením Michala Dujky nebyly dodrženy lhůty podle § 617 odst. 2 z. o. k. Stěžovatelka uvádí, že k dodatečnému doručení rozhodnutí o vyloučení Michala Dujky z bytového družstva došlo až tři a půl roku po vydání původního rozhodnutí, přičemž s ohledem na značný časový odstup nemůže působit zamýšlené právní účinky. Podle stěžovatelky v době doručení neexistovaly reálné právní prostředky, jak se proti nezákonnému rozhodnutí bytového družstva bránit, protože nebylo možné, aby se členská schůze bytového družstva sešla. Závěrem stěžovatelka poukázala též na špatný zdravotní stav Michala Dujky, který se svým dílem podepsal na jeho schopnosti efektivně řešit vzniklý problém. IV. 7. Ústavní soud shledal, že ústavní stížnost byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která se účastnila řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena v souladu s § 29 až 31 zákona o Ústavním soudu. Její ústavní stížnost je přípustná (§ 75 odst. 1 téhož zákona a contrario), neboť využila všech procesních prostředků k ochraně svých práv. 8. Ústavní soud je soudním orgánem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Není soudem nadřízeným obecným soudům a nevykonává nad nimi dohled. Jeho úkolem v řízení o ústavní stížnosti fyzické osoby je výhradně ochrana ústavnosti [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. Ústavní soud není povolán k přezkumu aplikace podústavního práva a může tak učinit jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva nebo svobody stěžovatele. 9. Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka ve své ústavní stížnosti toliko opakuje námitky uplatněné v odvolání i dovolání, které byly již beze zbytku vypořádány v napadených rozhodnutích. Ústavní soud považuje všechny tyto námitky za neopodstatněné. Přestože se projednávaná věc týkala žaloby na vyklizení nemovitosti, podstatné bylo především to, jak se obecné soudy vypořádaly s doručením a účinky rozhodnutí představenstva bytového družstva o vyloučení právního předchůdce stěžovatelky. 10. V projednávané věci vyšly obecné soudy ze zjištění, že na schůzi představenstva bytového družstva konané dne 15. 4. 2016 bylo přijato rozhodnutí o vyloučení člena družstva Michala Dujky z bytového družstva (§ 614 z. o. k.). Z ustanovení § 618 odst. 1 z. o. k. se podává, že proti rozhodnutí o vyloučení může člen podat odůvodněné námitky k členské schůzi, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, jinak toto právo zaniká. Předpokladem pro uplatnění účinné obrany proti rozhodnutí představenstva je tak podání námitek, přičemž lhůta pro jejich podání počíná plynout následující den po doručení rozhodnutí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3400/2019). 11. Z výše uvedeného plyne, že pro posouzení předmětného případu je rozhodující, zda bylo právnímu předchůdci stěžovatelky řádně doručeno rozhodnutí představenstva o jeho vyloučení z bytového družstva a zda proti takovému rozhodnutí podal námitky k členské schůzi. 12. Z odůvodnění nalézacího soudu vyplývá, že při posuzování doručení rozhodnutí vyšel soud z přípisu likvidátorky ze dne 1. 8. 2019. Podle něj bylo rozhodnutí Michalu Dujkovi odesláno znovu (dne 2. 8. 2019), neboť u původního odeslání chyběla doručenka. Zásilka byla uložena 6. 8. 2019 a desátým dnem od oznámení se považovala za doručenou. Odvolací soud pak považoval odeslání rozhodnutí ze dne 26. 4. 2016 za prokázané čestným prohlášením Milana Šimla a Jiřího Janaty z ledna 2023 (srov. č. l. 215 a 216), kteří j