Ústavní soud III.ÚS 1978/25

Ústavnímu soudu byla dne 9. 7. 2025 doručena laická ústavní stížnost stěžovatele, směřující zřejmě proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu. Důvodem byla nespokojenost stěžovatele s dosavadním průběhem řízení, když obecné soudy rozhodly na základě nepravdivých domněnek. K podání nebyla doložena speciální plná moc pro zastupování stěžovatele pro řízení před Ústavním soudem.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.

Návrh stěžovatele nesplňuje podmínku zastoupení advokátem podle § 30 odst. 1, § 31 a podání nemá obsahové náležitosti podle § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle nějž je třeba pravdivě vylíčit rozhodující skutečnosti, popř. označit důkazy, jichž se stěžovatel dovolává, tedy předestřít konkrétní argumentaci, v čem stěžovatel spatřuje zásah do ústavně zaručených práv či svobod, připojit rozhodnutí o posledním opravným prostředku.

Ústavní soud dne 14. 7. 2025 zaslal stěžovateli výzvu k odstranění vad podání ve lhůtě 30 dní, a poučil je o možnosti ústavní stížnost bez věcného projednání odmítnout, nebudou-li vady ve lhůtě odstraněny. Stěžovatel si výzvu převzal 16. 7. 2025, vady do dne přijetí tohoto rozhodnutí však neodstranil.

Ústavní soud proto soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost pro neodstraněné vady návrhu podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.