III.ÚS 269/20

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 27. 1. 2020 stěžovatel napadá postup ředitele Věznice Karviná a vedoucího výkonu trestu v souvislosti s rozhodnutím o přemístěním odsouzeného J. M. do Věznice Plzeň - Bory.

Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), stěžovatel byl přípisem ze dne 3. 2. 2020 vyzván k odstranění jejích vad ve lhůtě do 40 dnů od doručení výzvy. Mimo jiné byl poučen o povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem i o postupu, jak si může advokáta opatřit. Současně byl upozorněn na následky spojené s neodstraněním vytčených vad.

Na uvedenou výzvu stěžovatel reagoval sdělením, že požádal Českou advokátní komoru v Brně o určení advokáta pro zastupování před Ústavním soudem v předmětné věci.

Ústavní soud ověřil dotazem na příslušné pracoviště advokátní komory, že stěžovatel skutečně žádost o určení advokáta podal, tato žádost ale neobsahovala nutné náležitosti, proto byl dne 17. 3. 2020 písemně vyzván k jejímu doplnění, k čemuž mu byla stanovena lhůta pěti dnů. Stěžovatel výzvu obdržel dne 18. 3. 2020, svoje podání však v dané lhůtě nedoplnil.

S ohledem na to, že stěžovatel vytčené vady ústavní stížnosti ve stanovené lhůtě neodstranil a v řízení o určení advokáta Českou advokátní komorou v Brně zůstal přes výzvu k doplnění žádosti nečinný, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.