III.ÚS 2823/18

Dne 17. 8. 2018 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost proti údajnému protiprávnímu držení ve vazbě a omezení na osobní svobodě.

Na základě zjištění, že stěžovatelovo podání nesplňovalo náležitosti ústavní stížnosti předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel podrobně informován o náležitostech ústavní stížnosti a vyzván k odstranění vad ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy s upozorněním na následky jejich neodstranění; výzva mu byla doručena dne 23. 8. 2018. V průběhu stanovené lhůty stěžovatel na výzvu reagoval podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 18. 9. 2018, v němž požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad a současně informoval, že mu dosud nebyl přidělen advokát ex offo, a tudíž ho nemohl seznámit s jeho případem (pozn. v původním podání se stěžovatel zmiňoval o svém obhájci Mgr. Tomáši Valíkovi). Ústavní soud stěžovatelově žádosti vyhověl a lhůtu k odstranění vad mu prodloužil o 30 dnů (přípis mu byl doručen dne 19. 9. 2018). Stěžovatel v průběhu takto prodloužené lhůty vytýkané vady ústavní stížnosti neodstranil.

Vzhledem k tomu, že vady podání nebyly v určené lhůtě odstraněny, Ústavní soud návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.