III.ÚS 2874/20

Pro posouzení ústavní stížnosti je podstatné, že Ústavnímu soudu byla doručena dne 8. 10. 2020, a to prostřednictvím Okresního soudu v Benešově, kterému byla ústavní stížnost původně doručena dne 30. 9. 2020, a který ji, jak plyne z poštovní obálky, podal k poštovní přepravě za účelem jejího doručení Ústavnímu soudu dne 6. 10. 2020.

Úřední činností soudu (ze sdělení Okresního soudu v Benešově a z přiložené kopie příslušné doručenky) pak bylo zjištěno, že ústavní stížností napadené usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2020, č.j. 20 Cdo 1878/2020-2009, bylo stěžovatelce doručeno dne 27. 7. 2020, což koresponduje i se sdělením obsaženým v ústavní stížnosti.

Dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Tato procesní lhůta je stanovena kogentně a Ústavní soud, který je dle čl. 88 odst. 2 Ústavy České republiky vázán zákonem o Ústavním soudu, ji nemůže prodloužit ani její zmeškání prominout.

Podle § 34 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se návrh na zahájení řízení podává Ústavnímu soudu. Řízení je zahájeno dnem doručení návrhu Ústavnímu soudu (§ 27 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Návrh na zahájení řízení je třeba doručit výlučně Ústavnímu soudu. Doručení návrhu jinému orgánu veřejné moci (tedy i obecnému soudu) nemá za následek zahájení řízení před Ústavním soudem. Takové orgány navíc ani nemají stanovenou povinnost postoupit návrh Ústavnímu soudu; pokud tak přesto učiní, nelze považovat lhůtu vyžadovanou k podání příslušného návrhu za zachovanou, pokud není dodržena v okamžiku doručení takového "postoupeného" návrhu Ústavnímu soudu, resp. v okamžiku předání návrhu k poštovní přepravě tímto orgánem veřejné moci (viz WAGNEROVÁ, E.; DOSTÁL, M.; LANGÁŠEK, T.; POSPÍŠIL, I. Zákon o Ústavním soudu s komentářem. Praha: ASPI, a. s., 2007, s. 92 a s. 113; obdobně také viz FILIP, J., HOLLÄNDER, P., ŠIMÍČEK, V. Zákon o Ústavním soudu. Komentář. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 121 a s. 156).

Povinnost podat ústavní stížnost přímo Ústavnímu soudu zřetelně vyplývá také z judikatury Ústavního soudu (srov. např. usnesení sp. zn. IV. ÚS 867/07, sp. zn. III. ÚS 3048/07, sp. zn. I. ÚS 1144/09, sp. zn. II. ÚS 913/15, sp. zn. I. ÚS 3490/19, sp. zn. II. ÚS 3675/19; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické verzi dostupná na adrese http://nalus.usoud.cz).

Jelikož ústavní stížnost zjevně nebyla podána ve lhůtě vyplývající z § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, tedy ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.