Ústavní soud III.ÚS 2989/24

Stěžovatelka podala bez zastoupení advokátem blanketní ústavní stížnost proti výše uvedenému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Ústavní soud se může zabývat ústavní stížností věcně pouze tehdy, pokud splňuje náležitosti podle zákona o Ústavním soudu (viz § 42 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), což se v projednávané věci nestalo.

Stěžovatelka není zastoupena advokátem (jak vyžaduje § 29 až § 31 zákona o Ústavním soudu) a ani sama není advokátkou (díky čemuž by zastoupená být nemusela - viz stanovisko sp. zn. Pl. ÚS 42/15-st). Její ústavní stížnost navíc nesplňuje obecné náležitosti návrhu na zahájení řízení ani zvláštní náležitosti ústavní stížnosti (stanovené v § 34 odst. 1 a § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Z ústavní stížnosti vyplývá, že si je stěžovatelka vědoma povinnosti být v řízení o ústavní stížnosti zastoupena advokátem. Proto ještě před jejím podáním požádala Českou advokátní komoru o určení advokáta pro toto řízení. Ta však její žádost zamítla (viz její rozhodnutí č. j. 10.04-000091/24-0003). Stěžovatelka tedy ani po rozhodnutí o její žádosti o určení advokáta není v řízení zastoupena advokátem.

Pokud má návrh na zahájení řízení vady, Ústavní soud obvykle vyzývá navrhovatele k tomu, aby je ve lhůtě odstranil [viz § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Pokud však Ústavní soud stěžovatele o náležitostech ústavní stížnosti již dříve opakovaně poučil, není třeba, aby jej o nich v každém dalším obdobném řízení poučoval znovu. Jeho opětovně vadnou ústavní stížnost lze proto odmítnout i bez dalších výzev. K tomuto postupu Ústavní soud přistoupil i v této věci.

Stěžovatelka podala již přes 160 ústavních stížností a zejména v posledním roce byla naprostá většina z nich odmítnuta kvůli neodstranění stejných vad. Ústavní soud ji opakovaně poučil nejen o nutnosti být zastoupena advokátem a dalších náležitostech ústavní stížnosti, ale i o následcích neodstranění jejích vad (jen z poslední doby viz např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1161/24, bod 1; I. ÚS 1344/24, bod 2; IV. ÚS 299/24, bod 1).

Ačkoli Ústavní soud stěžovatelku o povinnosti advokátního zastoupení a zákonných náležitostech ústavní stížnosti opakovaně poučil a stěžovatelka si jich musela být vědoma, ani nyní posuzovaná ústavní stížnost tyto náležitosti nesplňuje.

Ústavní soud proto z uvedených důvodů znovu nevyzýval stěžovatelku k odstranění vad ústavní stížnosti a její podání odmítl za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu (stejně jako tak vztahu k ní učinil již dříve - viz rozhodnutí v bodě 7 tohoto usnesení).