III.ÚS 3146/21 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3146/21 ze dne 13. 9. 2022 N 111/114 SbNU 51 K podmínkám odnětí dítěte z péče rodičů a jeho svěření do pěstounské péče   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojtěcha Šimíčka a soudců Radovana Suchánka a Jiřího Zemánka (soudce zpravodaje) o ústavní stížnosti stěžovatelů a) Evy B. a b) Jiřího B. (jedná se o pseudonymy), zastoupených Mgr. Ondřejem Kurkou, advokátem, sídlem nám. Republiky 679/5, Opava, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2021 č. j. 13Co 150/2021-877 a rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 22. února 2021 č. j. 14 P 408/2018-787, za účasti Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Opavě jako účastníků řízení a 1) nezletilé Jitky B. (jedná se o pseudonym), zastoupené Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, sídlem Šilingrovo náměstí 3/4, Brno, jako kolizním opatrovníkem, 2) Anny D. a 3) Tomáše D. (jedná se o pseudonymy), zastoupených Mgr. ICLic. Štěpánem Šťastníkem, advokátem, sídlem Olomoucká 153/25, Opava, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2021 č. j. 13 Co 150/2021-877 a rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 22. února 2021 č. j. 14 P 408/2018-787 byla porušena základní práva stěžovatelů zaručená čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. II. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. srpna 2021 č. j. 13 Co 150/2021-877 a rozsudek Okresního soudu v Opavě ze dne 22. února 2021 č. j. 14 P 408/2018-787 se ruší. III. Krajskému soudu v Ostravě a Okresnímu soudu v Opavě se ukládá, aby stěžovatelům nahradily náklady řízení před Ústavním soudem ve výši, která bude určena samostatným usnesením Ústavního soudu. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti věci a obsah napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena jejich základní práva zaručená v čl. 4 odst. 3 a 4, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1 a 4, čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), jakož i jejich právo podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). 2. Z obsahu ústavní stížnosti a spisu Okresního soudu v Opavě (dále též jen "okresní soud") sp. zn. 14 P 408/2018, který si Ústavní soud vyžádal, vyplývají následující skutečnosti. Dne XX stěžovatelka (dále také "matka") v nemocnici X porodila dceru (první vedlejší účastnici, dále jen "nezletilá"). V den propuštění stěžovatelky z nemocnice, tj. 9. 4. 2018, sociální pracovnice nemocnice kontaktovala Magistrát města Opavy - oddělení sociálně-právní ochrany dětí (dále jen "OSPOD") s podezřením na možné špatné zacházení s dítětem ze strany stěžovatelky. Téhož dne navštívily pracovnice OSPOD stěžovatelku na lékařském pokoji a celou situaci s ní probraly. Bezprostředně po návštěvě v nemocnici podal OSPOD k okresnímu soudu návrh na nařízení předběžného opatření, na jehož základě okresní soud usnesením ze dne 10. 4. 2018 č. j. 14 Nc 1706/2018-10 vydal předběžné opatření, kterým bylo nařízeno předání nezletilé do pěstounské péče na přechodnou dobu manželů Ivy E. a Zdeňka E. (jedná se o pseudonymy). Stěžovatelka podala proti předběžnému opatření odvolání, ve kterém vyjádřila nesouhlas s odebráním dítěte a jeho předáním do pěstounské péče. Krajský soud v Ostravě (dále též jen "krajský soud") usnesením ze dne 23. 4. 2018 č. j. 13 Co 164/2018-34 usnesení okresního soudu potvrdil s odůvodněním, že i když jinak bylo dítě po zdravotní stránce v pořádku a vyšetření stěžovatelky psychiatrem neukázalo na akutní poporodní psychózu či jiné akutní psychické onemocnění, považuje soud prozatímní umístění nezletilé do pěstounské péče na přechodnou dobu za správné vzhledem k hrubému či přinejmenším krajně neopatrnému zacházení s nezletilou ze strany stěžovatelky, simplexním projevům jejího chování, a za situace, kdy nebyla známa žádná vhodná osoba z nejbližšího okolí stěžovatelky, která by na její péči o nezletilou mohla soustavně 24 hodin denně dohlížet či by sama mohla péči o novorozence okamžitě zabezpečit. Usnesením ze dne 4. 6. 2018 č. j. 14 Nc 1006/2018-38 okresní soud zahájil řízení o vyslovení výchovného opatření nad nezletilou a řízení o svěření do pěstounské péče na přechodnou dobu (I. výrok) a opatrovníkem nezletilé jmenoval Statutární město O. (II. výrok). S prvním výrokem citovaného usnesení, proti kterému není odvolání přípustné, vyslovila stěžovatelka dne 15. 6. 2018 písemně nesouhlas a navrhla neprodlené ukončení pěstounské péče mimo rodinu. Proti druhému výroku usnesení podala stěžovatelka dne 18. 6. 2018 odvolání, dne 19. 6. 2018 podal odvolání též stěžovatel (otec nezletilé). Usnesením krajského soudu ze dne 23. 6. 2018 č. j. 13 Co 253/2018-63 bylo napadené usnesení okresního soudu v druhém výroku změněno tak, že opatrovníkem nezletilé se jmenuje Mgr. Petr Olšovec, advokát, neboť ve věci bylo vydáno předběžné opatření na návrh Statutárního města O., proto není vhodné tentýž subjekt jmenovat opatrovníkem dítěte pro řízení z důvodu možné kolize zájmů (§ 469 odst. 2 § 455 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních). Usnesením okresního soudu ze dne 12. 11. 2018 č. j. 14 Nc 1006/2018-143 bylo předběžné opatření zrušeno a nezletilá byla předána do předpěstounské péče vedlejších účastníků 2) a 3) (dále jen "vedlejší účastníci"). Soud konstatoval, že odpadly důvody k vydání předběžného opatření o okamžitém svěření nezletilé do péče profesionálních pěstounů, když blízká příbuzná nezletilé se svým manželem jsou ochotni péči o nezletilou po potřebnou dobu zajistit. Proti usnesení okresního soudu podala stěžovatelka odvolání. Krajský soud usnesením ze dne 23. 1. 2019 č. j. 13 Co 17/2019-173 usnesení okresního soudu změnil tak, že se předběžné opatření nevydává, neboť rozhodnutí o svěření do předpěstounské péče předběžným opatřením nemá oporu v procesním právu. Usnesením okresního soudu ze dne 7. 2. 2019 č. j. 14 P 408/2018-181 bylo stěžovatelům uloženo předběžně snášet péči vedlejších účastníků o nezletilou. Proti usnesení okresního soudu podala stěžovatelka odvolání. Krajský soud usnesením ze dne 23. 5. 2019 č. j. 13 Co 155/2019-218 usnesení okresního soudu potvrdil. Krajský soud uvedl, že sice nebylo v trestněprávní rovině prokázáno, že by hematomy novorozenci způsobila stěžovatelka, bylo však jednoznačně osvědčeno, že stěžovatelka trpí lehkou mentální retardací a s nezletilou zacházela způsobem zcela se vymykajícím běžnému zacházení s novorozencem, není tudíž schopna samostatné péče o nezletilou, a to nejen proto, že má snížené rozumové a rozpoznávací schopnosti, ale i proto, že má snížený práh frustrační tolerance zátěže a stresu, přičemž zejména v zátěži reaguje impulzivně a zlostně. V rodině se přitom nenachází osoba, která by mohla na péči stěžovatelky o nezletilou 24 hodin denně dohlížet. Dne 14. 8. 2019 podali stěžovatelé návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byla zrušena jejich povinnost snášet péči vedlejších účastníků o nezletilou a byla by nově nastolena jejich povinnost snášet péči tří členů rodiny B. (rodina stěžovatele) o nezletilou. Usnesením okresního soudu ze dne 22. 8. 2019 č. j. 14 P 408/2018-252 byl tento návrh stěžovatelů zamítnut. Proti usnesení okresního soudu podala stěžovatelka odvolání. Krajský soud usnesením ze dne 13. 11. 2019 č. j. 13 Co 391/2019-298 usnesení okresního soudu potvrdil. Krajský soud se ztotožnil se závěry okresního soudu, že nezletilá je řádně zaopatřena v péči vedlejších účastníků, a proto chybí naléhavá potřeba předběžné úpravy poměrů účastníků. Stejně tak okresní soud usneseními ze dne 13. 12. 2019, 27. 12. 2019, 14. 2. 2020, 28. 2. 2020, 18. 3. 2020, 11. 1. 2021, 26. 1. 2021, 27. 4. 2021 či 13. 5. 2021 zamítl další návrhy stěžovatelů na vydání předběžného opatření, kterými by byla nezletilá vrácena do jejich osobní péče, případně návrhy stěžovatelů na vydání předběžného opatření týkající se styku s nezletilou (např. usnesení ze dne 17. 12. 2020, 14. 1. 2021, 8. 2. 2021, 18. 6. 2021). 3. Rozsudkem ze dne 22. 6. 2020 č. j. 14 P 408/2018-497 okresní soud rozhodl o svěření nezletilé do společné pěstounské péče vedlejších účastníků. K odvolání stěžovatelů byl rozsudek usnesením krajského soudu ze dne 22. 9. 2020 č. j. 13 Co 289/2020-558 zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že okresní soud pochybil, když své rozhodnutí opřel zejména o závěry znaleckého posudku, aniž by zkoumal další okolnosti týkající se možné péče stěžovatelů o nezletilou, zejména se nezabýval skutečností, že podle obsahu spisu jsou při péči o nezletilou stěžovatelům ochotni pomoci rodinní příslušníci, jejichž výslechem je třeba doplnit dokazování. Krajský soud dále uvedl, že vnímá náročnost celé situace, a doplnil,