III.ÚS 3686/25 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 3686/25 ze dne 5. 3. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudkyně Veroniky Křesťanové a soudkyně zpravodajky Daniely Zemanové o ústavní stížnosti stěžovatelky K. K., zastoupené Mgr. Danielou Holou, advokátkou, sídlem Uruguayská 416/11, Praha 2, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. září 2025, č. j. 77 Co 103/2025-482, za účasti Krajského soudu v Brně jako účastníka řízení, nezletilého K. B. K., nezletilého K. B. K. a M. K., jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Stěžovatelka (dále také jen jako "matka") a vedlejší účastník (dále jen jako "otec") jsou rodiči nezletilých vedlejších účastníků - šestiletého K. B. (dále též "starší syn") a dvouletého K. B. (dále též "mladší syn"). Poté, co stěžovatelka po narození druhého syna opustila s dětmi společnou domácnost, podali otec i matka k Městskému soudu v Brně (dále jen jako "městský soud") návrh na úpravu poměrů k nezletilým a stanovení výživného. Matka navrhovala úpravu péče o staršího syna tak, aby byl v péči otce od středy do neděle sudého týdne. U mladšího navrhovala, s ohledem na jeho věk, ponechat jej v její péči. Otec navrhoval symetrickou střídavou péči o staršího syna v režimu střídání po týdnu. Městský soud rozhodl o svěření staršího syna do střídavé péče rodičů pro dobu do rozvodu i po rozvodu tak, že v péči otce bude nezletilý každý sudý týden od středy od 8:00 hodin do bezprostředně následujícího pondělí lichého týdne do 8:00 hodin a dále každý lichý týden vždy od středy 8:00 hodin do pátku do 8:00 hodin, přičemž ve zbytku byl svěřen do péče matky. Mladší syn byl svěřen do péče matky. Otci byl určen styk v každém týdnu v úterý a ve čtvrtek od 16:00 do 18:00 hodin. Víkendový režim byl určen v navykacím režimu tak, že z výchozí podoby styku každou sudou sobotu od 15:30 do 18:30 hodin se bude postupně rozšiřovat, až po šesti měsících bude mladší syn u otce každou sudou sobotu od 9:00 do 16:00 hodin a každou sudou neděli od 9:00 do 16:00 hodin. Prázdninový režim nebyl s výjimkou Vánoc zvlášť upraven. Dále soud stanovil otci výživné na oba nezletilé a rozhodl, že výroky, kterými bylo rozhodnuto o péči o staršího syna a o styku s mladším synem, jsou předběžně vykonatelné. Soud vedle péče rozhodoval i o předškolním vzdělávání staršího syna. Nahradil souhlas matky s docházkou staršího syna do mateřské školy v B., kterou nezletilý v době rozhodování soudu již několik let navštěvoval, zamítl návrh matky na nahrazení souhlasu otce s docházkou staršího nezletilého do základní školy v B. i na Slovensku a zamítl návrh matky na změnu bydliště nezletilých vycházející z jejího původního úmyslu přestěhovat se s dětmi na Slovensko. Městský soud vyšel při rozhodování z kritérií nastavených judikaturou Ústavního soudu, a dále ze zjištění, že rodiče mají přibližně stejné rodičovské kompetence, je v zájmu nezletilých, aby vztah s oběma pokud možno rovnocenně rozvíjeli a aby se mohl společný čas nezletilých s otcem do budoucna dále rozšiřovat; tvrzení matky o otcově zneužívání návykových látek ani domácímu násilí nic nenasvědčuje. Komunikaci rodičů shledával soud jako konfliktní, ale základní schopnost domluvit se na běžných záležitostech ohledně předávání nezletilých, zůstala dle soudu zachována. 2. Matka se proti rozsudku městského soudu odvolala, tvrdila, že šíře úpravy styku s mladším synem se míjí s realitou, kdy si otec nezletilého v řadě případů vůbec nepřebírá nebo přebírá pozdě, v době styku se o něj stará chůva. Soud měl vzít v úvahu domácí násilí, které otec na stěžovatelce páchal a jeho závislost na návykových látkách. Výživné nebylo stanoveno v souladu s reálnými majetkovými poměry otce. Později vzala stěžovatelka zpět odvolání proti výroku nahrazujícímu její souhlas s přihlášením nezletilého do mateřské školy a výrokům zamítajícím nahrazení souhlasu otce s přihlášením staršího syna do základní školy v B., do základní školy na Slovensku a přihlášení dětí k trvalému pobytu na Slovensku. Odvolací soud tudíž přezkoumal pouze výroky týkající se péče o staršího syna, styku s mladším synem a výroky týkající se výživného pro oba nezletilé. Ztotožnil se se skutkovými zjištěními i právními závěry učiněnými soudem prvního stupně, včetně závěru, že domácí násilí a zneužívání návykových látek nebylo prokázáno, vyšel z doporučení opatrovníka rozšířit péči i styk. Rodičovské kompetence obou rodičů jsou přibližně stejné, není důvod k restrikcím ohledně možnosti otce zapojit se do života nezletilých. V souladu s tímto a s ohledem na proběhlou adaptaci nezletilých odvolací soud změnil výroky týkající se péče o staršího syna i styku s mladším synem tak, aby mohli trávit s otcem více času. Starší syn byl nově svěřen do symetrické střídavé péče rodičů se střídáním po týdnu (sudý týden u matky, lichý u otce). Styk s mladším synem byl určen nově na úterý a čtvrtek v sudém týdnu od 16:00 do 18:00 hodin a v prvních osmi měsících na sobotu od 9:00 do 16:00 hodin a neděli od 9:00 do 16:00 hodin. Po osmi měsících se má víkendový styk mladšího syna s otcem rozšířit tak, že bude začínat v sobotu sudého týdne v 9:00 hodin a končit v neděli v 17:00 hodin. Oproti rozsudku soudu prvého stupně upravil krajský soud i prázdninový styk s odkazem na konfliktní vztahy mezi rodiči. II. Argumentace stěžovatelky 3. Stěžovatelka podanou ústavní stížností napadá pouze rozsudek krajského soudu. Tvrdí, že jím bylo porušeno její právo na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na rovnost účastníků v řízení podle čl. 37 odst. 3 Listiny, právo na ochranu soukromého a rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny, právo rodiče na péči o děti a jejich výchovu podle čl. 32 odst. 4 Listiny. Vedle toho stěžovatelka namítá i porušení čl. 5 ve spojení s čl. 3 a čl. 7 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. Dále stěžovatelka namítá porušení čl. 1 odst. 1, 2, 3, čl. 4, čl. 81, čl. 90, čl. 95 a čl. 96 Ústavy a čl. 2 odst. 2 Listiny. 4. Porušení shora vymezených základních práv a svobod spatřuje zejména v tom, že obecné soudy nezohlednily dostatečně existenci domácího násilí a z toho vyplývající vysoce konfliktní situaci mezi rodiči, zneužívání návykových látek ze strany otce, protiprávní jednání otce ve věcech rodičovské odpovědnosti a neplnění stanoveného styku s mladším synem. Rozhodnutí obecných soudů jsou nedostatečně odůvodněna. 5. Dlouhodobé domácí násilí stěžovatelka dokládala v řízení před obecnými soudy zprávou Bílého kruhu bezpečí. Chování otce vykazuje charakteristické rysy psychického násilí. Obecné soudy však tuto skutečnost řádně neprošetřily, přenesly důkazní břemeno na stěžovatelku a krajský soud dokonce násilí bagatelizoval. Tím ji sekundárně traumatizoval. Dostatečnou pozornost nevěnovaly ani závislosti na návykových látkách, kterou stěžovatelka tvrdila a různými způsoby se snažila soudu doložit. Navzdory tomu zůstaly obecné soudy pasivní, otce se skutečnostmi, které uvedla do řízení stěžovatelka, nekonfrontovaly, nepokusily se k tomu získat více poznatků. Takový postup se stěžovatelky dotýká a podrývá její důvěru v justici. 6. Nastavení režimu péče a styku dle rozsudku krajského soudu je založeno pouze na hledisku zajištění rovnoměrné péče obou rodičů, nezohledňuje dostatečně právo na rodinný život stěžovatelky. Ten aktuálně zahrnuje i nutnost péče o onkologicky nemocnou matku na Slovensku, o kterou nyní pečují převážně stěžovatelčin otec a sestra. Za stávajících podmínek může stěžovatelka za matkou dojíždět pouze o víkendu lichého týdne za předpokladu, že jsou děti zdrávy. Jinak je "blokována" v B. vymezeným stykem otce s mladším synem. Starší syn je předškolák, a má proto povinnou docházku do mateřské školy. Ani v týdny, kdy je v péči stěžovatelky, proto nelze na Slovensko odjet. Otec si mladšího syna přebírá pouze ve 39 % případů. Ve zbývající části nezletilého ke styku nepřebírá nebo přebírá pozdě, stěžovatelku o tom neinformuje, takže je pro ni situace nepředvídatelná a nemůže proto svobodně plánovat svůj čas. Zatímco pro staršího syna je speciálně upraven režim péče o prázdninách, u mladšího syna tomu tak není (vyjma Vánoc), proto není možné s dětmi odjet na delší čas ani tehdy. Nepřebírání mladšího syna ke styku způsobuje také odloučení sourozenců, kteří jsou na sebe velmi vázáni. Stěžovatelka je na rodičovské dovolené a může zajistit péči oba nezletilé, otec je pracovně velmi vytížen. Pokud by byl styk s mladším synem upraven v menším rozsahu, mohla by také stěžovatelka pečovat o matku na Slovensku, prarodiče by mohli být se svými vnoučaty. Podobně uvedené platí, i pokud jde o péči o staršího syna; za odpovídající by stěžovatelka považovala rozsah péče otce tak, jak o něm rozhodl městský soud. Rozvržení péče 50:50 považuje stěžovatelka za formalistické a je proto otázkou, zda je v souladu s nejlepším zájmem nezletilého. 7.