III.ÚS 409/23 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 409/23 ze dne 30. 5. 2023 N 90/118 SbNU 161 Zohlednění nejlepšího zájmu dítěte při rozhodování o péči o nezletilé   Česká republika NÁLEZ Ústavního soudu Jménem republiky   Nález Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Jiřího Zemánka (soudce zpravodaj) a soudců Ludvíka Davida a Vojtěcha Šimíčka o ústavní stížnosti L. B., zastoupené Mgr. Lenkou Vachovou, advokátkou, sídlem Plav 126, České Budějovice, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 15. prosince 2022 č. j. 6 Co 746/2022-2532, za účasti Krajského soudu v Českých Budějovicích jako účastníka řízení a 1) D. N., zastoupeného Mgr. Sabinou Prokopovou, advokátkou, se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, 2) nezletilého D. N. a 3) nezletilého J. N., zastoupených Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, kolizním opatrovníkem, jako vedlejších účastníků řízení, takto: I. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 6 Co 746/2022-2532 ze dne 15. prosince 2022 bylo porušeno právo stěžovatelky a 2. a 3. vedlejšího účastníka na soudní ochranu zaručené čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, ve spojení s právem 2. a 3. vedlejšího účastníka podle čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte. II. Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 6 Co 746/2022-2532 ze dne 15. prosince 2022 se ruší. Odůvodnění I. Skutkové okolnosti případu a obsah napadeného rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu") se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva zakotvená v čl. 10 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Úmluvy i práva nezletilých vedlejších účastníků. 2. Předmětem řízení u obecných soudů je úprava poměrů nezletilých vedlejších účastníků, synů stěžovatelky a prvního vedlejšího účastníka. Ze spisu zapůjčeného Ústavnímu soudu Okresním soudem v Českých Budějovicích (dále též jen "okresní soud") plyne, že spor stěžovatelky a prvního vedlejšího účastníka o péči o nezletilé, včetně úpravy toho, kde a jaké školské zařízení budou nezletilí navštěvovat, trvá již několik let. 3. Rozsudkem okresního soudu ze dne 21. 8. 2019 č. j. 0 P 217/2019-2022 byla schválena dohoda rodičů o střídavé péči o nezletilé (druhého a třetího vedlejšího účastníka) tak, že výrokem I bylo stanoveno, že nezletilí budou v péči otce v každém lichém týdnu od úterý od 17:30 hodin do neděle do 17:30 hodin a v péči matky budou v každém sudém týdnu a v lichém týdnu do úterý 17:30 hodin. Dále výrokem I okresní soud rozhodl, že otec je oprávněn strávit s dětmi 36 dnů o letních prázdninách, dále rozhodl o styku o pololetních a podzimních prázdninách. Výrokem II okresní soud rozhodl, že nezletilý D. (druhý vedlejší účastník) bude vykonávat školní docházku v Základní škole A. 4. První vedlejší účastník (dále jen "vedlejší účastník") se návrhem dne 7. 3. 2022 jako otec domáhal změny uspořádání poměrů nezletilých tak, že nezletilí budou svěřeni do rovnoměrné střídavé péče rodičů s intervalem střídání po týdnu vždy od neděle do neděle, se střídáním základních škol v P. a v Č. Okresní soud rozsudkem č. j. 0 P 217/2019-2373 ze dne 4. 5. 2022 návrh vedlejšího účastníka zamítl, když dospěl k závěru, že nedošlo k takové změně poměrů, která by vyvolávala potřebu změny uspořádání a formy nastavené péče. 5. Ústavní stížností napadeným rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") ze dne 15. 12. 2022 byl rozsudek okresního soudu změněn tak, že se nezletilí svěřují do střídavé péče rodičů tak, že v péči matky budou vždy od neděle v lichém týdnu od 17:30 hodin do neděle v sudém týdnu do 17:30 hodin a v péči otce budou vždy od neděle v sudém týdnu od 17:30 hodin do neděle v lichém týdnu do 17:30 hodin (výrok I). Výrokem II rozhodl krajský soud o péči o nezletilé v době jarních, velikonočních, letních a vánočních prázdnin. Výrokem III upravil krajský soud místo předání nezletilých a ve výroku IV stanovil, že prázdninová úprava má přednost před běžnou úpravou péče o nezletilé. Výrokem V nahradil souhlas matky (stěžovatelky) s nástupem nezletilého D. N. ke školní docházce v každém lichém týdnu v roce v Základní škole B. Výrokem VI nahradil souhlas matky (stěžovatelky) s nástupem nezletilého J. N. ke školní docházce v každém lichém týdnu v roce v Základní škole B. Ve výroku VII krajský soud stanovil, že tím se mění rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21. 8. 2019 č. j. 0 P 217/2019-2112. Výrokem VIII nepřiznal náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů žádnému z účastníků. Krajský soud v odůvodnění uvedl, že je namístě rozsudek soudu prvního stupně změnit a návrhu otce vyhovět. V odůvodnění svého rozhodnutí odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3065/21 (N 56/112 SbNU 9) a argumenty, které nemohou obstát pro odůvodnění nemožnosti střídavé péče. Krajský soud dále konstatoval, že pokud tedy v posledním soudním rozhodnutí bylo jedním ze zásadních argumentů to, že nezletilý J. nastupuje do první třídy základní školy a rovnoměrná střídavá péče se střídáním škol by byla pro něj neúměrnou zátěží, pak s ohledem závěry Ústavního soudu nelze týmž argumentem zamítat nový návrh v době, kdy mladší J. již nastoupil do druhé třídy základní školy a oba chlapci mají výborné studijní výsledky. Krajský soud uvedl, že si je vědom toho, že již samotné cestování mezi rodiči pro oba znamená určitý diskomfort, stejně tak mohou mít obavy, jak by zvládli střídavou docházku do dvou základních škol, nicméně ani s ohledem na těžkosti, které s sebou takto zahájení školní výuky střídavě i v druhé základní škole přinese, nelze již předem konstatovat, že takový model výchovy je v příkrém rozporu se zájmy obou nezletilých. Krajský soud dále uvedl, že reflektuje vyjádření obou škol ohledně možných komplikací při zajišťování výuky obou nezletilých, nicméně nejde o tak nepřekonatelné překážky, které by možnost takového střídání zcela diskvalifikovaly, a dále uvedl, že oba nezletilí již dosáhli vyššího věku. Krajský soud uvedl, že bral v potaz to, že oba třídní učitelé nezletilých chlapců střídání výuky na dvou školách v intervalu po týdnu nedoporučovali, soud si je vědom rovněž skutečnosti, že oba chlapci pravidelně ve škole v Č. navštěvují psycholožku, nicméně z žádného důkazu nevyplynulo, že by se nezletilí potýkali s takovými psychickými problémy, kde by zavedení nového modelu jejich vzdělávání mělo znamenat významné zhoršení jejich psychického stavu. Krajský soud dodal, že určitě samo povědomí o probíhajícím řízení může mít negativní důsledky na psychiku obou chlapců, že by jim však bezprostředně hrozila nějaká vážnější psychická újma, se z žádného důkazu nepodává. Obecně konstatoval, že platí, že nejlepším zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů, a že by musely existovat velmi závažné důvody, pro které není možné svěřit dítě do střídavé péče obou rodičů, a to péče rovnocenné. Vztahy mezi rodiči nejsou ideální, avšak za situace, kdy se oba rodiče o nezletilé aktivně zajímají, jsou stejnou měrou ochotni a schopni pečovat o jejich zdraví, tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj a nezletilí mají k oběma rodičům citový vztah, neshledal krajský soud relevantní důvod, pro který by bylo namístě návrhu otce nevyhovět. II. Argumentace stěžovatelky 6. Stěžovatelka ve zkratce v ústavní stížnosti namítá, že krajský soud rozhodl svévolně a překvapivým způsobem. Uvádí, že krajský soud ignoroval potíže nezletilých, jejich vyjádření i vyjádření kolizního opatrovníka, a dovozuje, že krajský soud ve věci rozhodl bez řádného posouzení nejlepšího zájmu nezletilých. Ústavní stížnost stěžovatelka spojila s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí. Stěžovatelka rozporuje závěr krajského soudu, který dovodil, že nezletilí byli zřejmě ve svých vyjádřeních ovlivněni s ohledem na formulace, které při pohovoru použili, či o tom, že otec je oproti matce tím přísnějším a důslednějším, a z tohoto důvodu rovněž zpochybnil opakovaně vyslovená přání nezletilých při těchto pohovorech, ačkoliv zároveň převzal argumentaci otce o tom, že nezletilí jsou velmi inteligentní a jsou zcela samostatně schopni formulovat své názory. 7. Dále stěžovatelka spatřuje porušení práva na spravedlivý proces v tom, že ve věci rozhodoval senát ve dvojím složení, kdy dva členové senátu byli stálí (předsedkyně senátu JUDr. Helena Papoušková a členka senátu JUDr. Vladimíra Zelenková) a jako třetí člen senátu byla při jednání 3. 11. 2022, 6. 12. 2022 a 15. 12. 2022 (datum vyhlášení rozsudku odvolacího soudu) přítomna Mgr. Jana Provazníková, avšak při jednání 30. 8. 2022 a 20. 9. 2022 (v den tohoto odvolacího jednání se konal i pohovor s nezletilými) byla členem senátu Mgr. Radka Cirková. Z uvedeného je dle stěžovatelky