III.ÚS 454/26 — Ústavní soud

NALUS - databáze rozhodnutí Ústavního soudu       III.ÚS 454/26 ze dne 15. 4. 2026   Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu   Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Svatoně, soudce Milana Hulmáka a soudkyně zpravodajky Veroniky Křesťanové o ústavních stížnostech stěžovatelů V. L., zastoupeného Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, sídlem Na Strži 2102/61a, Praha 4 - Krč, a J. M., zastoupeného Mgr. Markem Plajnerem, advokátem, sídlem Lazarská 11/6, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 5 Tdo 280/2025-I-9599 ze dne 22. října 2025, rozsudku Vrchního soudu v Praze č. j. 5 To 18/2023-8589 ze dne 18. října 2023 a rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 2 T 7/2020-8118 ze dne 29. srpna 2022, za účasti Nejvyššího soudu, Vrchního soudu v Praze a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, a Nejvyššího státního zastupitelství, Vrchního státního zastupitelství v Praze a Městského státního zastupitelství v Praze, jako vedlejších účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: I. Vymezení věci, rekapitulace procesního vývoje a obsahu napadených rozhodnutí 1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se stěžovatel V. L., domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 8 odst. 1 a 2, čl. 11 odst. 1, čl. 26 odst. 1, čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3, čl. 38 odst. 2, čl. 39 a čl. 40 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod, čl. 5 odst. 1 písm. a), čl. 6 odst. 1, 2 a odst. 3 písm. b), c) a d), čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě, čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě a čl. 6, čl. 15 odst. 1, čl. 16, čl. 17 odst. 1, čl. 47 odst. 1 a 2, čl. 48 odst. 1 a 2 a čl. 49 odst. 1 a 3 Charty základních práv Evropské unie. Stěžovatel zároveň žádá, aby Ústavní soud o jeho ústavní stížnosti rozhodl podle § 71d zákona o Ústavním soudu mimo pořadí. Dále navrhl, aby Ústavní soud podle § 79 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odložil vykonatelnost napadeného rozsudku Městského soudu v Praze a napadeného rozsudku Vrchního soudu v Praze. Ústavní soud usnesením č. j. III. ÚS 454/26-41 ze dne 25. února 2026 této žádosti vyhověl a odložil vykonatelnost obou uvedených rozsudků do vykonatelnosti rozhodnutí o ústavní stížnosti. 2. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy a § 72 a násl. zákona o Ústavním soudu se stěžovatel J. M. domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí Nejvyššího soudu a vrchního soudu s tvrzením, že jimi došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 90 a čl. 96 odst. 1 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny a čl. 6 Úmluvy. 3. Ústavní stížnosti stěžovatelů původně vedené pod sp. zn. III. ÚS 454/26 a IV. ÚS 565/26 spojil Ústavní soud usnesením č. j. III. ÚS 454/26, IV. ÚS 565/26-55 ze dne 18. března 2026 ke společnému řízení. 4. Napadeným rozsudkem městského soudu byl stěžovatel L. uznán vinným ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku (ve znění účinném do 30. listopadu 2019) a zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. b), c) trestního zákoníku, přičemž oba trestné činy měl spáchat ve spolupachatelství ve smyslu § 23 trestního zákoníku. Stejným rozsudkem byl stěžovatel M. uznán vinným ze spáchání zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, 5 trestního zákoníku (ve znění účinném do 30. listopadu 2019) a zločinu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c) trestního zákoníku, přičemž oba trestné činy měl spáchat ve spolupachatelství ve smyslu § 23 trestního zákoníku. Oběma stěžovatelům byla rozsudkem uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně České republice - Ministerstvu financí škodu ve výši 229 696 050 Kč s příslušenstvím; poškozená Česká republika - Ministerstvo průmyslu a obchodu byla odkázána s celým svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 5. Skutek, za který byli stěžovatelé, společně se spoluobžalovanou obchodní společností A (dále zkráceně "společnost A"), odsouzeni, spočíval - stručně vyjádřeno - v tom, že v rámci dotačního projektu nazvaného "Strojírenský a materiálový vědeckotechnický park a podnikatelský inkubátor", spolufinancovaného z veřejných prostředků Operačního programu Podnikání a inovace schváleném Ministerstvem průmyslu a obchodu, coby jednatelé společnosti A (M.), resp. společnosti B, (L.) po předchozí vzájemné dohodě usilovali o to, aby společnost A získala neoprávněně dotaci z dotačního programu, resp. aby tato dotace byla poskytovatelem dotace poskytnuta v neoprávněné výši. Stěžovatel M. měl v žádosti o dotaci a v dalších dokumentech uvést nepravdivé údaje ohledně způsobilosti výdajů u strojního vybavení parku, způsobu spolufinancování projektu a údajného řádného výběru dodavatele, a měl nastavit podmínky veřejné soutěže na strojní vybavení vědeckotechnického parku takovým diskriminačním způsobem, aby bylo zajištěno vítězství společnosti B. To mělo umožnit vcelku libovolné, někdy i několikanásobné navýšení obvyklé ceny v rámci dotovaného projektu poptávaného strojního vybavení, a tím nadhodnocené čerpání dotace. Následně stěžovatel M. prostřednictvím společnosti A vyhlásil veřejnou soutěž, a to výběrové řízení na dodavatele s názvem "Vybavení vědeckotechnického parku stroji", přičemž podmínky soutěže byly stěžovateli předem dohodnuty tak, aby byla zjednána přednost a výhodnější podmínky společnosti B vůči dalším možným soutěžitelům, tedy byly nastaveny diskriminujícím způsobem, zvýhodňujícím společnost B, a předem vylučující účast jiných účastníků. Záměrem mělo být následné předložení faktur k proplacení poskytovateli dotace, přičemž tyto faktury měly být dokladem o zaplacení mnohonásobně navýšených cen za stroje obsažené v daném výběrovém řízení společnosti A vítěznému dodavateli společnosti B. Následně již dva měsíce před vyhlášením stěžovatel M. zprostředkoval pro společnost B možnost zakoupit portálové obráběcí centrum s konkrétními parametry, jež bylo později dodáno v rámci soutěže, když ostatním potenciálním soutěžitelům bylo fakticky znemožněno splnit podmínky v zadávacím řízení, a to vzhledem ke krátké lhůtě stanovené pro dodání portálového obráběcího centra. Stěžovatel M. rovněž po uchazečích vyžadoval dodání souboru zařízení, zároveň vyloučil možnost dílčího plnění a spojil tak do jednoho výběrového řízení poptávku po nesouvisejících technologiích a zařízeních, přičemž v té době na předmětném trhu v České republice neexistoval dodavatel, který by měl ve své standardní nabídce podobné nebo parametrově srovnatelné portfolio strojů a technologií, sloučení daných položek v tomto výběrovém řízení neplnilo žádnou rozumnou ekonomickou funkci, ale naopak bránilo konkurenčnímu prostředí mezi potencionálními soutěžiteli, jelikož případné dodání strojů více výrobci nebylo na překážku jejich kompatibilitě. Stěžovatel M. rovněž jako vyhlašovatel stanovil nejasné platební podmínky umožňující aplikovat nerovný přístup k uchazečům o zakázku. V návaznosti na toto jednání se do výběrového řízení přihlásila pouze společnost B, jež v něm zvítězila a byla s ní uzavřena kupní smlouva se stanovenou celkovou kupní cenou za dodání strojů a zařízení z výběrového řízení ve výši 214 405 000 Kč. Cena nakupovaných strojů a zařízení byla přitom několikanásobně navýšena oproti ceně, za kterou daná zařízení společnost B nakoupila, takže ve výsledku společnost A zaplatila za uvedené stroje a zařízení dodávané v rámci výběrového řízení částku ve výši celkem 205 200 000 Kč bez DPH, avšak společnost B za tyto stroje od svých subdodavatelů zaplatila částku celkem 66 046 560 Kč bez DPH. Takto byla společnosti B, která plnila roli ekonomicky zcela nedůvodného prostředníka, zajištěna přednost, výhodnější podmínky a prospěch ve výši 139 153 440 Kč bez DPH, a zároveň poskytovateli dotace byla způsobena škoda ve výši 50 % této částky, jelikož tento poskytl dotaci na strojní vybavení, jež bylo účelově nadhodnoceno. Stěžovatel M. následně poskytovateli dotace v Doplnění studie proveditelnosti projektu ze dne 22. října 2014 - na základě dokladů vyhotovených stěžovatelem L. - nepravdivě uvedl, že vzhledem k nižší vysoutěžené ceně stavební části projektu, než byla cena předpokládaná, byly požadovány technologie s výrazně lepšími parametry, přestože již dané stroje a zařízení byly vysoutěženy v rámci výše uvedeného výběrového řízení, a dále zde lživě uvedl, že veškeré výdaje jsou vynaloženy při respektování principu hospodárnosti a efektivnosti, i když daná soutěž proběhla popsaným výrazně diskriminačním způsobem. Součástí popisu skutku je i to, že stěžovatelé v žádosti o poskytnutí dotace, resp. ve Studii provediteln