Ústavní soud III.ÚS 579/25

Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, stěžovatelka napadla v záhlaví uvedené rozhodnutí z důvodu jeho tvrzeného rozporu s čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"). Stěžovatelka rovněž navrhuje zrušení všech rozhodnutí insolvenčního správce Mgr. Vítězslava Javůrka, blíže neurčeného příklepu prodeje nemovitosti a zkreslení znaleckého posudku insolvenčním správcem minimálně o částku ve výši 3 000 000 Kč. Součástí podání je rovněž návrh stěžovatelky, podle nějž má Ústavní soud insolvenčnímu správci uložit, aby řádně vedl účetnictví, podával přiznání a uhradil DPH ve výši 5 000 000 Kč.

Než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat naplnění náležitostí návrhu na zahájení řízení.

Jelikož ústavní stížnost tyto náležitosti v době podání nesplňovala (stěžovatelka nebyla zastoupena advokátem; z jejího návrh nebylo patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje; k ústavní stížnosti nebyla přiložena kopie rozhodnutí o posledním prostředku nápravy), Ústavní soud dne 25. 2. 2025 stěžovatelku vyzval k odstranění vad podání ve lhůtě 40 dnů, a poučil ji o možnosti ústavní stížnost bez věcného projednání odmítnout, nebudou-li vady ve lhůtě odstraněny. Výzva k odstranění vad byla stěžovatelce doručena dne 28. 2. 2025, přičemž lhůta jí marně uplynula dne 9. 4. 2025. Stěžovatelka navíc na výzvu nijak nezareagovala a vady neodstranila ani do dne přijetí tohoto rozhodnutí.

Ústavní soud proto soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost pro neodstraněné vady návrhu podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.