III.ÚS 784/13

Dne 4. března 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh navrhovatele označený jako "Žádost o revizi rozsudků".

Z obsahu návrhu vyplývá, že se jím navrhovatel domáhá "revize" neboli přehodnocení šesti rozsudků, na jejichž základě mu byl stanoven trest odnětí svobody ve výši 47 měsíců, a to za účelem posouzení, zda by mu s ohledem na blíže nespecifikované novelizace trestního zákona v letech 2012 a 2013 neměl být nově stanoven trest nižší. Ve výkonu trestu je od 12. srpna 2010. Ústavní soud by měl rozhodnout o případném snížení trestu nebo jeho propuštění na svobodu, neboť podle názoru navrhovatele se tyto novelizace vztahují i na jeho osobu. Dopis v tomto smyslu napsal i Městskému soudu v Brně, od něhož však doposud neobdržel žádnou odpověď.

Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Ústavní stížnost je přitom podle § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Navrhovatel ve svém návrhu netvrdí, že by na základě rozsudků Městského soudu v Brně v jednotlivých trestních věcech došlo k zásahu do jeho základních práv a svobod, nýbrž se s ohledem na pozdější vývoj právní úpravy dožaduje jejich dodatečného přehodnocení a vydání rozhodnutí o (sníženém) trestu. K projednání takovéhoto návrhu nicméně není Ústavní soud příslušný, neboť rozhodnutí o trestu, kterým by eventuálně došlo k nahrazení nebo změně původního pravomocného rozhodnutí obecného soudu, nelze zcela zjevně podřadit pod žádné z myslitelných opatření z hlediska § 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu.

Návrh, k jehož projednání není Ústavní soud příslušný, musí být podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu odmítnut; rozhodne o tom soudce zpravodaj.

Závěrem je třeba dodat, že návrh měl vady, neboť navrhovatel nebyl právně zastoupen advokátem na základě speciální plné moci (§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 zákona o Ústavním soudu) a nebyly splněny ani některé další zákonem stanovené formální náležitosti ústavní stížnosti (ve smyslu § 34 a § 72 odst. 1, 3, 5, 6 zákona o Ústavním soudu). Poněvadž však nebyl věcně projednatelný, ani případné odstranění těchto vad nemohlo nic změnit na výsledku řízení. Z tohoto důvodů k němu Ústavní soud navrhovatele nevyzýval.