Ústavní soud IV.ÚS 1120/23

Dne 24. 4. 2023 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na rodinný život [čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")], rodičovská práva (čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny), právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny) a právo na spravedlivý proces a právo na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny). Po stručném přehledu věci a konstatování dvou předpokladů řízení o ústavní stížnosti uvedl, že podrobné odůvodnění ústavní stížnosti doplní do 10 pracovních dní.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti předpokládané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

Ústavní stížnost podal advokát Mgr. Pavel Černohous, který se v ní označil za zástupce stěžovatele. Návrh stěžovatele však trpí zjevnými vadami, neboť v něm absentuje vylíčení rozhodujících skutečností, jichž se stěžovatel dovolává na podporu svého tvrzení (jen obecně v návrhu formulovaného) o porušení jeho základních práv [§ 34 odst. 1, § 72 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o Ústavním soudu, přičemž v návrhu je obsažen příslib jeho doplnění (viz výše)], a stěžovatel, resp. jeho právní zástupce, nepředložil Ústavnímu soudu zákonem o Ústavním soudu předepsanou přílohu (speciální plnou moc).

Úřední činností soudu bylo zjištěno, že Mgr. Pavel Černohous podal v minulosti v zastoupení různých stěžovatelů řadu ústavních stížností trpících stejnými vadami a na nedostatky byl opakovaně upozorňován s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (např. ve věcech vedených pod sp. zn. III. ÚS 3114/17, IV. ÚS 3433/17, II. ÚS 3610/17, IV. ÚS 1098/18, I. ÚS 1294/18, IV. ÚS 2598/22).

Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud je přesvědčen, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby stěžovatele vyzýval k odstranění vad (a k tomu určoval soudcovskou lhůtu) vždy v každém individuálním řízení. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že stěžovateli (resp. jeho právnímu zástupci) jsou známé informace o náležitostech ústavní stížnosti (což je u kvalifikovaného právního zástupce samozřejmostí), pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení o vadách a výzvy k jejich odstranění jako postup neefektivní a formalistický [srov. usnesení ze dne 4. 4. 2023 sp. zn. Pl. ÚS 6/23 (rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz)]. Tento předpoklad je u právního zástupce stěžovatele v posuzované věci evidentně naplněn.

Ústavní soud vyčkal dobu dvojnásobně překračující dobu ve stěžovatelově příslibu, a protože přislíbené doplnění ústavní stížnosti o podrobné odůvodnění nebylo provedeno, ani nebyla předložena předepsaná plná moc, uchýlil se k přiměřenému použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.