IV.ÚS 1217/21

Dne 10. 5. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova ústavní stížnost, kterou se domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje náležitosti stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Tyto podmínky v daném případě splněny nejsou.

Stěžovatel podal ústavní stížnost bez povinného zastoupení advokátem (§ 30 zákona o Ústavním soudu). Dopisem, který byl stěžovateli doručen dne 14. 5. 2021 byl stěžovatel vyzván k odstranění této vady podání, k čemuž mu byla dána lhůta 40 dnů.

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 14. 6. 2021, požádal stěžovatel soudce zpravodaje o prodloužení lhůty k obstarání advokáta o 60 dnů.

Dopisem, který byl stěžovateli doručen dne 1. 7. 2021, byl stěžovatel poučen, že lhůta k odstranění vad se prodlužuje do 30. 8. 2021.

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 8. 2021, stěžovatel požádal o další prodloužení o 2 až 3 týdny.

Z uvedeného je zřejmé, že stěžovatel nedbal poučení Ústavního soudu a neodstranil vady svého podání, aniž by mu v tom zjevně bránila jakákoliv významná překážka. Zatímco ústavní stížnost podal stěžovatel již 10. 5. 2021, Českou advokátní komoru kontaktoval dopisem až 22. 7. 2021. Vzhledem k tomu, že stěžovatel je u Ústavního soudu jako navrhovatel evidován ve více než deseti řízeních, musel si být důsledků vad jím učiněného podání vědom od počátku. Přesto nevyvinul (ani přes významné prodloužení lhůty k odstranění zjevné vady) přiměřenou snahu, aby vadný stav svého podání napravil.

Vzhledem k tomu, že ani k dnešnímu dni nebyly uvedené vady podání odstraněny, uchýlil se Ústavní soud k použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.