Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 26. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

Ústavní soud IV.ÚS 150/21

Ústavní soud · 12. 5. 2021

Shrnutí rozhodnutí

Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2019.

O co šlo: Listinou označenou jako ústavní stížnost, doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 1. 2021, stěžovatel usiloval o zrušení napadených rozhodnutí obecných soudů, a to pro údajná porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 37 Listiny, čl. 38 Listiny a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání trpělo neodstraněnými vadami.)

Význam: Soud se podáním věcně nezabýval, protože ani po výzvě nebyly odstraněny jeho vady.

Shrnutí je sestavené z textu rozhodnutí. Rozhodující je plné znění níže.

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele J. M., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Mírov, zastoupeného Mgr. Františkem Drlíkem, advokátem se sídlem Starobranská 327/4, Šumperk, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. 10. 2019, č. j. 46 T 3/2015-2366, a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 7 To 112/2020, za účasti Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1

Listinou označenou jako ústavní stížnost, doručenou Ústavnímu soudu dne 19. 1. 2021, stěžovatel usiloval o zrušení napadených rozhodnutí obecných soudů, a to pro údajná porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 37 Listiny, čl. 38 Listiny a čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel rovněž požádal o odložení vykonatelnosti napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze.

2

Než se Ústavní soud může zabývat věcnou argumentací stěžovatele, musí zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny procesní předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní stížnost však všechny tyto procesní předpoklady nesplňuje.

3

Dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, přičemž dle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu musí v plné moci k zastupování podle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. Stěžovatelova ústavní stížnost tuto podmínku nesplňuje, neboť k ní nebyla přiložena speciální plná moc k zastupování v řízení před Ústavním soudem.

4

Jelikož k ní nebyla přiložena ani kopie napadeného usnesení Vrchního soudu jakožto rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práv přiznává, a tedy nesplňovala ani podmínku dle § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, vyzval Ústavní soud stěžovatele výzvou ze dne 19. 2. 2021, aby tyto vady odstranil ve lhůtě dvou měsíců od doručení výzvy, přičemž jej současně poučil, že nedojde-li k odstranění těchto vad ve stanovené lhůtě, bude ústavní stížnost odmítnuta pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

5

Dne 16. 4. 2021 byla Ústavnímu soudu právním zástupcem stěžovatele doručena listina označená jako "Odstranění vad ústavní stížnosti", v níž právní zástupce Ústavnímu soudu sdělil, že se ztotožňuje se zněním ústavní stížnosti tak, jak byla Ústavnímu soudu zaslána přímo stěžovatelem a doručena dne 19. 1. 2021. K této listině byla připojena kopie napadeného usnesení Vrchního soudu v Praze, speciální plná moc k zastupování stěžovatele před Ústavním soudem a kopie stěžovatelem vlastnoručně sepsaného textu identického s textem listiny doručené Ústavnímu soudu dne 19. 1. 2021.

6

Ústavní soud konstatuje, že pouhým opětovným zasláním textu podání sepsaného původně stěžovatelem v předepsané lhůtě stěžovatel výzvě Ústavního soudu nevyhověl. V textu výzvy bylo výslovně k poučení o nutnosti odstranit vadu ústavní stížnosti dle § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu uvedeno, že: "Dle dlouhodobé rozhodovací praxe Ústavního soudu je pro naplnění účelu tohoto požadavku nutné, aby samotná ústavní stížnost byla zpracována advokátem. Nepostačuje tedy, jestliže advokát na základě plné moci zastupuje klienta v řízení o ústavní stížnosti, kterou sepsal klient samostatně."

7

Přes toto výslovné poučení však právní zástupce stěžovatele samostatně ústavní stížnost nezpracoval. Na základě výše uvedeného Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost pro neodstraněné vady dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Osud ústavní stížnosti sdílí i návrh na odklad vykonatelnosti, který s ním stěžovatel spojil.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. května 2021

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu