Ústavní soud IV.ÚS 3780/25 – Pozůstalost s majetkem bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty
Ústavní soud · 11. 2. 2026
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 27. března 2025.
O co šlo: Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byly porušeny čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Výsledek: Ústavní stížnost se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání trpělo neodstraněnými vadami.)
Význam: Soud se podáním věcně nezabýval, protože ani po výzvě nebyly odstraněny jeho vady. Věcně se rozhodnutí týká zejména: § 154 ZRS (Pozůstalost s majetkem bez hodnoty nebo nepatrné hodnoty).
Aplikovaná ustanovení
Související právní otázky
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michalem Bartoněm o ústavní stížnosti stěžovatelky Dany Pukančíkové, proti usnesení Okresního soudu v Hodoníně ze dne 27. března 2025 č. j. 31 D 48/2025-31, za účasti Okresního soudu v Hodoníně, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Stěžovatelka se ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí s tvrzením, že jím byly porušeny čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Stěžovatelka je dcerou zůstavitelky Heleny Zouharové, po níž bylo vedeno pozůstalostní řízení u Okresního soudu v Hodoníně pověřenou notářkou Mgr. Romanou Balákovou. Pozůstalostní řízení bylo skončeno podle § 154 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, protože po zůstavitelce zůstal majetek nepatrné hodnoty.
Okresní soud tedy usnesením vydal zůstavitelčin majetek nepatrné hodnoty vnučce pozůstalé, která se postarala o pohřeb zůstavitelky (výrok I) a řízení zastavil (výrok II).
Stěžovatelka ústavní stížností brojí proti usnesení okresního soudu a namítá, že její práva porušil okresní soud, resp. pověřená notářka tím, že nebyla informována o zahájení pozůstalostního řízení, nebyla účastníkem tohoto řízení, usnesení jí nebylo doručeno a nijak na řízení nemohla participovat.
Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti předpokládané zákonem o Ústavním soudu a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené tímto zákonem.
Stěžovatelka k ústavní stížnosti nedoložila speciální plnou moc advokáta podle § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu.
Stěžovatelka byla Ústavním soudem dne 10. 1. 2025 o výše uvedené skutečnosti poučena a vyzvána k odstranění vad podání, k čemuž jí byla stanovena lhůta 30 dnů. Stěžovatelka dne 27. 1. 2025 doložila pouze „Žádost o odložení rozhodování o ústavní stížnosti“, ke které taktéž plnou moc nedoložila. S ohledem na to, že ve stanovené lhůtě stěžovatelka vadu neodstranila, není stížnost způsobilá k věcnému projednání.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost pro neodstraněnou vadu podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. února 2026
Michal Bartoň v. r.
soudce zpravodaj