Ústavní soud IV.ÚS 481/21

Dne 20. 2. 2021 obdržel Ústavní soud ústavní stížnost stěžovatelky bez právního zastoupení proti v záhlaví uvedeným rozhodnutím s tvrzením, že jimi došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv. Stěžovatelka v ústavní stížnosti tvrdila, že před podáním ústavní stížnosti (dne 12. 1. 2021) požádala o určení advokáta Českou advokátní komoru, jež její žádost zamítla rozhodnutím ze dne 18. 2. 2021. Stěžovatelka přesto podala ústavní stížnost bez právního zastoupení pro zachování lhůty k jejímu podání.

Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Přitom je třeba i zkoumat, zda podání splňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané týmž zákonem. Nejsou-li tyto náležitosti a procesní předpoklady splněny, je stěžovatelka zpravidla vyzvána k odstranění vad v určené lhůtě.

Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Podle § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v plné moci k zastupování podle § 29 a § 30 odst. 1 téhož zákona musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem.

Vzhledem k tomu, že stěžovatelka nebyla od počátku řízení zastoupena advokátem, Ústavní soud jí dne 1. 3. 2021 vyzval k odstranění uvedené vady a k tomu jí určil lhůtu 30 dnů od doručení dané výzvy. Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že neodstraní-li vady ve stanovené lhůtě, ústavní stížnost bude podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnuta.

Stěžovatelka přípisem doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 4. 2021 sdělila, že komunikuje s Českou advokátní komorou za účelem vydání dalšího rozhodnutí ve věci její žádosti o určení advokáta; dosud však rozhodnuto nebylo. Stěžovatelka proto požádala Ústavní soud o prodloužení lhůty k odstranění vad. Dne 14. 4. 2021 Ústavní soud žádosti stěžovatelky vyhověl a vyzval jí k odstranění vad do 15 dnů od doručení dané výzvy.

Dne 20. 4. 2021, tj. před uplynutím uvedené lhůty, stěžovatelka Ústavnímu soudu přípisem sdělila, že Česká advokátní komora znovu nevyhověla její žádosti o určení advokáta rozhodnutím ze dne 12. 4. 2021. Stěžovatelka dále uvedla, že s rozhodnutím České advokátní komory nesouhlasí a že je dne 16. 4. 2021 napadla tzv. správní žalobou. Požádala proto o prodloužení lhůty do skončení daného soudního řízení správního.

Stěžovatelka vady návrhu ve stanovené lhůtě a ani po jejím uplynutí neodstranila, zejména není zastoupena advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Její nesouhlas se zamítavým rozhodnutím České advokátní komory o určení advokáta nic na její povinnosti být zastoupena advokátem nemění; o následcích nesplnění své povinnosti byla poučena. Soudce zpravodaj proto dalšímu návrhu na prodloužení lhůty k odstranění vad nevyhověl a ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl. Obdobně Ústavní soud postupoval i v jiných věcech (srov. např. usnesení ze dne 9. 4. 2019 sp. zn. II. ÚS 500/19, ze dne 30. 5. 2019 sp. zn. III. ÚS 993/19 či ze dne 12. 1. 2021 sp. zn. I. ÚS 3027/20; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz).