Ústavní soud Pl.ÚS 108/20
Ústavní soud · 15. 12. 2020
Shrnutí rozhodnutí
Řízení: Ústavní soud rozhodoval o návrhu.
O co šlo: Ústavní soud obdržel dne 26. 11. 2020 návrh Okresního soudu Plzeň-jih, za nějž jedná předsedkyně senátu JUDr. Libuše Nová, na zrušení § 3020 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to v části, která zní: "částí první, třetí a čtvrté".
Výsledek: Návrh se odmítá. (Soud podání odmítl a věcí se meritorně nezabýval – podání nebylo přípustné.)
Význam: Rozhodnutí ukazuje, kdy takové podání není přípustné a soud se věcí nezabývá.
Aplikovaná ustanovení
Ústavního soudu
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců a soudkyň Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa (soudce zpravodaje), Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Pavla Šámala, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové a Jiřího Zemánka o návrhu Okresního soudu Plzeň-jih na zrušení ustanovení § 3020 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve slovech: "částí první, třetí a čtvrté", takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Ústavní soud obdržel dne 26. 11. 2020 návrh Okresního soudu Plzeň-jih, za nějž jedná předsedkyně senátu JUDr. Libuše Nová, na zrušení § 3020 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to v části, která zní: "částí první, třetí a čtvrté". V petitu tohoto návrhu je sice požadováno zrušení části uvedeného ustanovení ve slovech "v části první, druhé a čtvrté", vzhledem k odůvodnění návrhu i znění uvedeného ustanovení však jde zjevně o chybu v psaní.
Po přidělení návrhu soudce zpravodaj zjistil, že před Ústavním soudem již probíhá řízení o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 5, jež bylo zahájeno dne 20. 12. 2019 a je vedeno pod sp. zn. Pl. ÚS 28/19. Soudcem zpravodajem v této věci je Jiří Zemánek. Návrh rozhodnutí (petit) ve dříve zahájeném řízení je shodný.
Podle § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.
Oba navrhovatelé se domáhají ze stejných důvodů (viz k tomu usnesení ze dne 28. 6. 2020 sp. zn. I. ÚS 375/20 - všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz) zrušení téhož ustanovení občanského zákoníku. Ústavní soud tak již ve stejné věci jedná, což podle § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu zakládá překážku věci zahájené (litispendence).
Podle téhož ustanovení zákona o Ústavním soudu má oprávněný navrhovatel právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník. Navrhovatel v nynější věci, tj. Okresní soud Plzeň-jih, tuto podmínku podle § 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu splňuje, neboť návrh podal v souvislosti se svou rozhodovací činností; proto má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu ve věci sp. zn. Pl. ÚS 28/19 jako vedlejší účastník.
Ústavní soud proto (z důvodu překážky litispendence) návrh Okresního soudu Plzeň-jih mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení podle § 43 odst. 1 písm. e), odst. 2 písm. b) ve spojení s § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný [čl. 1 odst. 2 písm. b) rozhodnutí pléna ze dne 25. 3. 2014 č. Org. 24/14 o atrahování působnosti, vyhlášené sdělením Ústavního soudu pod č. 52/2014 Sb.].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. prosince 2020
Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu