Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 8. 9. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
USNESENÍ

Pl.ÚS 47/17

Ústavní soud · 9. 1. 2018

Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Ludvíka Davida, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jana Filipa, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka v řízení o ústavní stížnosti Josefa Tomana, zastoupeného advokátem JUDr. Milanem Hulíkem, Ph.D., se sídlem Bolzanova 1615/1, 110 00 Praha 1, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2017 č. j. Vol 85/2017-78, za účasti Nejvyššího správního soudu a Ministerstva vnitra, jako účastníků řízení, o návrhu stěžovatele na vyslovení podjatosti soudce Jana Musila, takto:

Soudce Jan Musil není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 47/17.

Odůvodnění
1

Josef Toman (dále jen "stěžovatel") se v řízení o ústavní stížnosti, vedeném před Ústavním soudem pod sp. zn. Pl. ÚS 47/17, domáhá zrušení usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 7. prosince 2017 č. j. Vol 85/2017-78, a navrhuje, aby Ústavní soud posunul termín prezidentských voleb o 60 dní, či o kolik dní uzná za vhodné, a aby rozhodl, že Ministerstvo vnitra má registrovat jeho kandidátní listinu pro volby prezidenta republiky, konané v roce 2018.

2

V uvedeném řízení o ústavní stížnosti je soudcem zpravodajem, určeným podle rozvrhu práce Ústavního soudu, soudce Jan Musil.

3

Podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 8. ledna 2018 stěžovatel vznesl námitku podjatosti soudce Ústavního soudu Jana Musila (soudce zpravodaje). Podjatost jmenovaného soudce spatřuje stěžovatel v tom, že Jan Musil byl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti asistentky stěžovatele Mgr. Katrin Čadkové, projednávané Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 2198/16. Ústavní stížnost Mgr. Katrin Čadkové byla usnesením Ústavního soudu ze dne 31. srpna 2016 odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž stěžovatel uvádí, že ústavní stížnost Mgr. Katrin Čadkové byla podána včas.

4

Dalším důvodem podjatosti je dle stěžovatele skutečnost, že soudce Jan Musil "učí na plzeňských právech, stejně jako JUDr. Baxa, přitom právě s plzeňskými právy jsou spojení lidé, kteří mé asistentce maximálně ublížili (...)" V neposlední řadě stěžovatel uvádí, že "jako prezident bych se postaral o to, aby soudci jako JUDr. Jan Musil u soudu skončili."

5

Z ustanovení § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že soudce je vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jeho nepodjatosti.

6

Podle ustanovení § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

7

Z ustanovení § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu plyne, že jde-li o rozhodování v plénu, rozhoduje o vyloučení soudce plénum; soudce, jehož se rozhodování o vyloučení týká, nehlasuje.

8

Soudce Ústavního soudu Jan Musil se k námitce stěžovatele vyjádřil dne 9. ledna 2018 tak, že se necítí být podjatý, neboť nemá k předmětu ústavní stížnosti, ke stěžovateli ani k jeho právnímu zástupci žádný osobní vztah. Zároveň se ani nijak nepodílel na předchozích řízeních před Ministerstvem vnitra a před Nejvyšším správním soudem, v nichž byla vydána rozhodnutí, napadená ústavní stížností.

9

Plénum Ústavního soudu vzalo v úvahu vyjádření soudce Jana Musila a tvrzení stěžovatele, uvedená ve vznesené námitce podjatosti, a dospělo k závěru, že soudce Jan Musil není v řízení o ústavní stížnosti podjatý.

10

Ze skutečnosti, že jmenovaný soudce v minulosti rozhodoval jako soudce zpravodaj ve věci asistentky stěžovatele Mgr. Katrin Čadkové, nelze jakkoliv dovodit jeho podjatost v nyní projednávané věci, týkající se registrace kandidátů do prezidentských voleb. Postup či rozhodnutí soudce Ústavního soudu, učiněné nota bene v kauze jiné osoby, nelze považovat za jeho poměr k nyní projednávané věci ve smyslu § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu. Poměr k věci je nutno chápat jako osobní vztah k výsledku jednání a nelze jej interpretovat tak, že procesní postup soudce ve věci třetí osoby, s nímž stěžovatel nesouhlasí, představuje důvod k vyloučení soudce z rozhodování o ústavní stížnosti stěžovatele (srov. přiměřeně usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1187/15 ze dne 22. 12. 2015 a usnesení sp. zn. II. ÚS 896/17 ze dne 16. 5. 2017).

11

Stejně tak plénum Ústavního soudu nemohlo přijmout ani zbývající stěžovatelova tvrzení, týkající se akademického působení soudce Jana Musila či "předvolebních" prohlášení stěžovatele, neboť z hlediska projednávané věci nejsou jakkoliv relevantní.

12

Protože plénum Ústavního soudu neshledalo existenci zákonem předvídaných důvodů podle § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu, rozhodlo, že soudce Ústavního soudu Jan Musil není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Ústavního soudu pod sp. zn. Pl. ÚS 47/17.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. ledna 2018

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu