Pl.ÚS 89/20

Ústavní soud obdržel dne 14. 7. 2020 návrh Okresního soudu Brno-venkov, za nějž jedná předsedkyně senátu JUDr. Irena Hladíková, na zrušení § 3020 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve slovech "část první, třetí a čtvrtá". Před Ústavním soudem však probíhá řízení zahájené dne 20. 12. 2019 o návrhu Obvodního soudu pro Prahu 5, vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 28/19. Soudcem zpravodajem v této věci je Jiří Zemánek. Návrh rozhodnutí (petit) ve dříve zahájeném řízení zní "části první, třetí a čtvrté".

Podle § 35 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je návrh na zahájení řízení nepřípustný, jestliže Ústavní soud již v téže věci jedná; podal-li jej oprávněný navrhovatel, má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník. I přes drobnou nepřesnost Okresního soudu Brno-venkov v označení slov zákona (jsou uvedena v nominativu) je nepochybné, že oba soudy zamýšlejí ve svých návrzích, aby Ústavní soud zrušil týž text. Ústavní soud tedy již vede ve stejné věci řízení, což je překážkou řízení později zahájeného (litispendence).

Za situace, kdy na základě dříve podaného návrhu bude podrobeno ústavnímu přezkumu totéž ustanovení citovaného zákona, dospěl Ústavní soud k závěru, že situace předvídaná v § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu v později zahájeném řízení nastala, neboť Ústavní soud již v téže věci jedná.

Podal-li návrh v později zahájeném řízení oprávněný subjekt (§ 64 odst. 3 zákona o Ústavním soudu), má právo účastnit se jednání o dříve podaném návrhu jako vedlejší účastník.

Podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu byl proto pozdější návrh Okresního soudu Brno-venkov usnesením podle ustanovení § 35 odst. 2 a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnut jako návrh nepřípustný (z důvodu překážky litispendence).