32021R2115 – nařízení

L_2021435CS.01000101.xml 6.12.2021    CS Úřední věstník Evropské unie L 435/1 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 42 a čl. 43 odst. 2 této smlouvy, s ohledem na akt o přistoupení z roku 1979, a zejména na odstavec 6 protokolu č. 4 o bavlně připojeného k tomuto aktu, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1), s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2), s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3), v souladu s řádným legislativním postupem (4), vzhledem k těmto důvodům: (1) Sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 nazvané „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ stanoví výzvy, cíle a směry pro budoucí společnou zemědělskou politiku (dále jen „SZP“) po roce 2020. Mezi tyto cíle patří, aby byla SZP více zaměřena na výsledky a tržně orientována, aby se urychlila modernizace a udržitelnost včetně hospodářské, sociální, environmentální a klimatické udržitelnosti zemědělských, lesnických a venkovských oblastí a přispělo se ke snížení administrativní zátěže pro příjemce v souvislosti s právními předpisy Unie. (2) Za účelem řešení globálního rozměru a důsledků SZP by Komise měla zajistit soudržnost s vnějšími politikami a nástroji Unie, zejména v oblasti rozvojové spolupráce a obchodu. Závazek Unie týkající se soudržnosti politik v oblasti rozvoje vyžaduje zohlednění rozvojových cílů a zásad při koncipování politik. (3) Vzhledem k tomu, že SZP musí zlepšit svou reakci na výzvy a příležitosti, které se objevují na mezinárodní, unijní, celostátní, regionální a místní úrovni i na úrovni zemědělských podniků, je nutné zjednodušit správu a řízení SZP, zlepšit způsob, jakým tato politika naplňuje cíle Unie, a výrazně snížit administrativní zátěž. SZP by měla být založena na dosahování výkonnosti („model provádění“). Unie by proto měla stanovit základní parametry této politiky, jako jsou cíle SZP a její základní požadavky, přičemž členské státy by měly nést větší odpovědnost, pokud jde o způsob, jakým daných cílů dosáhnout. Díky posílené subsidiaritě je možné lépe zohlednit místní podmínky a potřeby a specifickou povahu zemědělské činnosti, která vyplývá ze sociální struktury v zemědělství a ze strukturálních a přírodních rozdílů mezi jednotlivými zemědělskými oblastmi, a uzpůsobit podporu s cílem maximalizovat příspěvek k dosažení cílů Unie. (4) Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují rovněž obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie. (5) Pravidla týkající se opatření propojujících účinnost fondů Unie s řádnou správou ekonomických záležitostí, územního rozvoje a zviditelňování podpory z fondů Unie stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (6) by se měla vztahovat rovněž na podporu rozvoje venkova podle tohoto nařízení, aby byla v souvislosti s těmito aspekty zajištěna soudržnost s dotčenými fondy Unie. (6) Synergie mezi EZFRV a programem Horizont Evropa, který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (7), by měly podněcovat k tomu, aby EZFRV co nejlépe využíval výsledků výzkumu a inovací, zejména výsledků vyplývajících z projektů financovaných na základě programu Horizont Evropa a evropského inovačního partnerství pro „zemědělskou produktivitu a udržitelnost“ (dále jen „EIP“), jež vedou k inovacím v odvětví zemědělství a ve venkovských oblastech. (7) S ohledem na význam řešení dramatické ztráty biologické rozmanitosti by podpora poskytovaná podle tohoto nařízení měla přispívat k začleňování opatření v oblasti biologické rozmanitosti do politik Unie a k dosažení celkové ambice poskytnout 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v roce 2024 a 10 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti v letech 2026 a 2027. (8) Členským státům by měla být poskytnuta flexibilita specifikovat některé definice a podmínky v jejich strategických plánech SZP. Za účelem zajištění rovných podmínek však musí být na unijní úrovni stanoven určitý rámec představující nezbytné společné prvky, jež je třeba do uvedených definic a podmínek („rámcové definice“) zahrnout. (9) S cílem posílit úlohu zemědělství při poskytování veřejných statků je nezbytné stanovit vhodnou rámcovou definici zemědělské činnosti. S cílem dále zajistit, aby Unie dokázala dodržovat své mezinárodní závazky ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství, a obzvláště to, aby základní podpora příjmu pro udržitelnost a související typy intervencí byly i nadále oznamovány jako zelená skupina podpor (tzv. green box), která nemá žádné nebo má nanejvýše minimální účinky na produkci spočívající v narušení obchodu, by rámcová definice „zemědělské činnosti“ měla zahrnovat produkci zemědělských produktů i údržbu zemědělské plochy, přičemž zemědělci by měli mít možnost výběru mezi oběma těmito druhy činností. S cílem přizpůsobit se místním podmínkám by měly členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit samotnou definici „zemědělské činnosti“ a příslušné podmínky. (10) Za účelem udržení základního celounijního prvku zajišťujícího srovnatelnost rozhodnutí členských států, avšak bez omezování členských států při dosahování cílů Unie, by měla být stanovena rámcová definice „zemědělské plochy“. Související rámcové definice „orné půdy“, „trvalých kultur“ a „trvalých travních porostů“ by měly být stanoveny natolik široce, aby umožňovaly členským státům dále specifikovat definice podle místních podmínek. (11) Rámcová definice „orné půdy“ by měla být stanovena takovým způsobem, který členským státům umožní pokrýt různé formy produkce a který vyžaduje zahrnutí úhorů s cílem zajistit, aby byly intervence ze své povahy odděleny od produkce. (12) Rámcová definice „trvalých kultur“ by měla zahrnovat plochy skutečně využívané k produkci i plochy, jež k produkci využívané nejsou, jakož i školky a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích, které si budou definovat členské státy. (13) Rámcová definice „trvalých travních porostů“ by měla být stanovena tak, aby z ní v případě, že i nadále převažují trávy a jiné bylinné pícniny, nebyly vyloučeny jiné druhy, které lze spásat. Měla by rovněž členským státům umožnit, aby specifikovaly další kritéria a zahrnuly jiné druhy než trávu nebo jiné bylinné pícniny, z kterých lze získávat krmivo pro zvířata, bez ohledu na to, zda se využívají pro samotnou produkci, či nikoli. Tato definice by mohla zahrnovat druhy, u kterých lze části rostliny, jako jsou listy, květy, stonky nebo plody, spásat přímo nebo poté, co spadnou na zem. Členské státy by rovněž měly mít možnost rozhodnout, zda omezí půdu, u níž na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se nevyskytují trávy ani jiné bylinné pícniny, a to i omezením na půdu, která je využívána v souladu se zavedenými místními postupy. (14) Rámcové definice „zemědělské plochy“ by měly zajistit, aby do nich členské státy zahrnuly agrolesnické systémy, v jejichž rámci se stromy pěstují na zemědělských pozemcích, na kterých se zemědělské činnosti vykonávají s cílem zlepšit udržitelné využívání půdy. (15) Za účelem zajištění právní jistoty, že podpora se vyplácí na zemědělskou plochu, kterou má zemědělec k dispozici a kde je vykonávána zemědělská činnost, by se měla stanovit rámcová definice pro výraz „způsobilý hektar“ obsahující základní prvky. Členské státy by měly obzvláště stanovit podmínky určující to, zda je pozemek zemědělci k dispozici. S ohledem na pravděpodobnost občasného a dočasného využívání zemědělské půdy pro činnost, která není striktně vzato zemědělské povahy, a vzhledem k potenciálu některých nezemědělských činností přispět k diverzifikaci příjmu zemědělských podniků by měly členské státy stanovit vhodné podmínky umožňující, aby byly jako způsobilé hektary zahrnuty plochy, které jsou využívány rovněž pro nezemědělské činnosti. (16) S ohledem na vysoké ambice SZP v oblasti životního prostředí by způsobilá plocha neměla být redukována v důsledku provádění některých pravidel podmíněnosti a režimů pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat (dále jen „ekoschémata“) v rámci přímých plateb. Zemědělské plochy by se neměly stát nezpůsobilými pro přímé platby, pokud se na nich pěstují nezemědělské produkty formou paludikultury v rámci unijních nebo vnitrostátních schémat, jež přispívají k dosažení jednoho nebo více cílů Unie souvisejících se životním prostředím nebo klimatem. Zemědělské plochy by dále měly zůstat způsobilé pro přímé platby, pokud podléhají některým požadavkům Unie souvisejícím s ochranou životního prostředí nebo jsou zalesňovány na základě opatření pro rozvoj venkova, včetně ploch zalesňovaných na základě vnitrostátních režimů splňujících příslušné požadavky nebo ploch, na něž se vztahují některé závazky týkající se vynětí půdy z produkce. (17) S ohledem na potřebu zjednodušení by členské státy měly mít rovněž možnost rozhodnout, že krajinné prvky, které významně nebrání výkonu zemědělské činnosti na určitém pozemku, zůstanou součástí způsobilé plochy. V případě výpočtu způsobilé plochy trvalých travních porostů by členské státy měly mít možnost použít pro odečtení ploch, jež zabírají nezpůsobilé prvky, zjednodušenou metodiku. (18) Co se týče ploch používaných pro produkci konopí, mělo by být za účelem zachování veřejného zdraví a zajištění soudržnosti s jinými legislativními orgány zahrnuto do definice „způsobilého hektaru“ využití odrůd konopných semen s obsahem tetrahydrokanabinolu menším než 0,3 %. (19) Za účelem dalšího zlepšování výkonnosti SZP by měla být podpora příjmu zacílena na aktivní zemědělce. Pro zajištění společného přístupu na úrovni Unie by měla být stanovena rámcová definice pojmu „aktivní zemědělec“ obsahující jeho základní prvky. Členské státy by měly ve svých strategických plánech SZP na základě objektivních podmínek určit, kteří zemědělci mají být považováni za aktivní zemědělce. V zájmu snížení administrativní zátěže by členské státy měly mít možnost poskytovat přímé platby menším zemědělcům, kteří rovněž přispívají k životaschopnosti venkovských oblastí, a vytvořit negativní seznam nezemědělských činností, v porovnání s nimiž jsou zemědělské činnosti obvykle okrajové. Negativní seznam by neměl představovat jediný způsob vymezení dané definice, ale měl by být využíván jako doplňkový nástroj, který pomůže určit tyto nezemědělské činnosti, aniž by tím bylo dotčeno, že příslušné osoby musí prokázat, že splňují kritéria definice aktivního zemědělce. Pro zajištění lepšího příjmu, posílení socioekonomické struktury venkovských oblastí nebo plnění souvisejících cílů by definice „aktivního zemědělce“ neměla bránit poskytování podpory vícestranně zaměřeným zemědělcům nebo zemědělcům pracujícím na částečný úvazek, kteří se vedle zemědělství věnují také nezemědělským činnostem. (20) S cílem zajistit konzistentnost mezi typy intervencí formou přímých plateb a typy intervencí zaměřených na rozvoj venkova při plnění cíle generační obměny by měla být na unijní úrovni stanovena rámcová definice pojmu „mladý zemědělec“ obsahující základní prvky. (21) S cílem zajistit konzistentnost mezi typy intervencí formou přímých plateb a typy intervencí zaměřených na rozvoj venkova při plnění cíle usnadňování rozvoje podnikání ve venkovských oblastech by na unijní úrovni měla být vymezena rámcová definice pojmu „nový zemědělec“ obsahující společné prvky. (22) Za účelem naplnění cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 Smlouvy o fungování EU, jakož i v zájmu zajištění toho, aby Unie adekvátně řešila nejnovější výzvy, je třeba stanovit soubor obecných cílů zohledňujících směry vytyčené ve sdělení s názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“. Vzhledem ke skutečnosti, že zemědělství v členských státech představuje odvětví, které je těsně spjato s celým hospodářstvím, je třeba, aby byl na unijní úrovni přesněji definován a členskými státy zahrnut do jejich strategických plánů SZP soubor specifických cílů. Tyto specifické cíle by měly usilovat o rovnováhu mezi jednotlivými rozměry udržitelného rozvoje v souladu s posouzením dopadů a současně převádět obecné cíle SZP do konkrétnějších priorit a zohledňovat relevantní právní předpisy Unie, zejména v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí. (23) Inteligentnější, modernizovaná a udržitelnější SZP musí být otevřená výzkumu a inovacím, aby mohla sloužit k plnění požadavku multifunkčnosti unijních systémů zemědělství, lesnictví a potravinářství, přičemž je nutno investovat do technologického rozvoje a digitalizace a zlepšovat zavádění a účinný rozvoj technologií, zejména digitálních technologií, jakož i přístup k nestranným, spolehlivým, relevantním a novým znalostem a jejich intenzivnější sdílení. (24) Unie musí podporovat moderní, konkurenceschopné, odolné a diverzifikované odvětví zemědělství, které využívá přínosů vysoce kvalitní produkce a účinného využívání zdrojů a zajišťuje dlouhodobé potravinové zabezpečení jakožto součást konkurenceschopného a produktivního zemědělsko-potravinářského odvětví, přičemž je třeba chránit model rodinných zemědělských podniků. (25) Za účelem podpory ekonomicky udržitelného zemědělského příjmu a odolnosti odvětví zemědělství v celé Unii, jejímž účelem je posílení dlouhodobého potravinového zabezpečení, je třeba zlepšit postavení zemědělců v hodnotovém řetězci, a to zejména podporou takových forem spolupráce, které zapojují zemědělce a jsou pro ně přínosné, jakož i podporou krátkých dodavatelských řetězců a zlepšováním transparentnosti trhu. (26) Unie musí zlepšit reakci na společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně vysoce kvalitních, bezpečných a výživných potravin vyprodukovaných udržitelným způsobem. Za účelem dosažení pokroku v tomto směru bude třeba prosazovat specifické udržitelné zemědělské postupy, jako je ekologické zemědělství, integrovaná ochrana rostlin, agroekologie, agrolesnictví nebo precizní zemědělství. Obdobně je třeba podněcovat opatření na podporu vyšší úrovně životních podmínek zvířat a iniciativy v oblasti eliminace antimikrobiální rezistence. (27) Model provádění by neměl vést k situaci, kdy by existovalo 27 různých vnitrostátních zemědělských politik, čímž by byl ohrožen jednotný ráz SZP a vnitřní trh. Členským státům by však měla být v rámci pevného společného regulačního rámce ponechána určitá míra flexibility. Toto nařízení by proto mělo stanovit cíle Unie a zakotvit typy intervencí, jakož i společné požadavky Unie použitelné pro členské státy, a zajistit tak společnou povahu SZP. Členské státy by měly být odpovědné za to, že tento regulační rámec Unie převedou do podoby režimů podpory použitelných na příjemce, přičemž využijí vyšší míru flexibility. V této souvislosti by členské státy měly jednat v souladu s Listinou základních práv Evropské unie a obecnými zásadami práva Unie a zajistit, aby byl právní rámec pro poskytování podpory Unie příjemcům založen na jejich strategických plánech SZP a aby byl v souladu se zásadami a požadavky stanovenými v tomto nařízení a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 (8). Členské státy by rovněž měly provádět své strategické plány SZP v podobě, v jaké byly schválené Komisí. (28) Za účelem rozvoje inteligentního a odolného zemědělského odvětví tvoří přímé platby i nadále zásadní prvek, který má zemědělcům zaručit podporu spravedlivého příjmu. Stejně tak jsou pro zlepšení pozice zemědělců na trhu nezbytné investice do restrukturalizace zemědělských podniků, modernizace, inovací, diverzifikace a zavádění nových postupů a technologií. (29) V souvislosti s větší tržní orientací SZP nastíněnou ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ mohou působení trhu, změna klimatu a s ní související četnost a závažnost extrémních povětrnostních událostí, jakož i sanitární a fytosanitární krize vést k riziku volatility cen a zvýšeného tlaku na příjmy, zejména na příjmy prvovýrobců. Proto, ačkoli jsou za vytváření strategií svých zemědělských podniků a za zvyšování jejich odolnosti zodpovědní samotní zemědělci, by měl být vytvořen pevný rámec zajišťující náležité řízení rizik. (30) Pro budoucnost zemědělství a lesnictví Unie jsou prvořadou prioritou podpora a zlepšení ochrany životního prostředí a opatření v oblasti klimatu a podíl na dosahování unijních cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. SZP by měla sehrát úlohu jak při snižování negativních dopadů na životní prostředí a klima, včetně biologické rozmanitosti, tak při zvyšování míry poskytování environmentálních veřejných statků, a to u všech typů zemědělské a lesní půdy (včetně lokalit vysoké přírodní hodnoty) a ve venkovských oblastech obecně. Struktura prvků SZP by proto měla v souvislosti s uvedenými cíli odrážet větší ambice. Měla by zahrnovat prvky, jež podporují nebo jinak podněcují širokou škálu opatření k dosažení cílů v rámci zemědělství, produkce potravin, lesnictví a venkovských oblastí obecně. (31) Optimální kombinace druhů opatření pro plnění uvedených cílů bude v každém členském státě odlišná. Současně s potřebou zvýšit úsilí v oblasti přizpůsobování se změně klimatu je v rámci zmírňování této změny důležité snižovat emise skleníkových plynů i zvyšovat míru sekvestrace uhlíku. Výroba a využívání energie podporované prostřednictvím SZP by se měly týkat energie, která vykazuje jasné rysy udržitelnosti, a to i pokud jde o emise skleníkových plynů. Pokud jde o hospodaření s přírodními zdroji, může být snížení závislosti na chemických látkách, jako jsou umělá hnojiva a pesticidy, mimořádně prospěšné, a to i z hlediska ochrany biologické rozmanitosti, přičemž na mnoha místech Unie je zapotřebí zavčas snížit závislost na pesticidech a realizovat opatření zaměřená na zastavení a zvrácení poklesu populací opylovačů. (32) Jelikož mnohé venkovské oblasti v Unii trpí strukturálními problémy, např. nedostatkem atraktivních pracovních příležitostí, nedostatkem dovedností, nedostatkem investic v oblasti širokopásmového připojení a konektivity, digitálních a jiných infrastruktur a základních služeb, jakož i odlivem mladých lidí, je v souladu s prohlášením Cork 2.0 „Lepší život ve venkovských oblastech“ nezbytné posílit v těchto oblastech socioekonomickou strukturu, zejména prostřednictvím vytváření pracovních míst a generační obměny, realizace agendy Komise pro zaměstnanost a růst uskutečňované ve venkovských oblastech, prosazování sociálního začleňování, podpory pro mladé lidi, generační obnovy a rozvoje „inteligentních vesnic“ po celém evropském venkově a prostřednictvím příspěvku ke zmírnění jeho vylidňování. (33) Jednou ze základních zásad Unie je genderová rovnost a zohledňování genderového hlediska je důležitým nástrojem, který umožňuje začlenit tuto zásadu do SZP. Proto by měl být kladen důraz zejména na prosazování účasti žen na socioekonomickém rozvoji venkovských oblastí se zvláštním zaměřením na zemědělství, přičemž by měla být podporována klíčová úloha žen. Členské státy by měly mít povinnost posoudit situaci žen v oblasti zemědělství a zabývat se ve svých strategických plánech SZP příslušnými výzvami. Genderová rovnost by měla být nedílnou součástí přípravy, provádění a hodnocení intervencí SZP. Členské státy by rovněž měly posílit své kapacity v oblasti začleňování genderového hlediska a shromažďování údajů rozlišených podle pohlaví (34) Ve snaze o stabilizaci a diverzifikaci hospodářství venkova je třeba podporovat rozvoj, zakládání a udržení nezemědělských podniků. Jak je uvedeno ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, mohou ve venkovských oblastech přispět k růstu a vzniku pracovních míst nové hodnotové řetězce, do kterých je venkov zapojen, například energie z obnovitelných zdrojů, nastupující bioekonomika, oběhové hospodářství a ekoturistika, a to při zachování přírodních zdrojů. V tomto kontextu mohou zásadní roli pro zajištění přístupu k financování a pro podporu rozšiřování kapacity zemědělských hospodářství a podniků hrát finanční nástroje a využívání záruky EU v rámci Programu InvestEU zřízeného nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (9). Ve venkovských oblastech existuje potenciál pro pracovní příležitosti pro legálně pobývající státní příslušníky třetích zemí, čímž se podpoří jejich sociální a ekonomická integrace, zejména v rámci strategií komunitně vedeného místního rozvoje. (35) SZP by měla nadále zajišťovat potravinové zabezpečení, jež by mělo být pojímáno ve smyslu přístupu k dostatečným, bezpečným a výživným potravinám za každých okolností. Nadto by měla napomáhat ke zlepšení reakce zemědělství Unie na novou společenskou poptávku týkající se potravin a zdraví, včetně udržitelné zemědělské produkce, zdravější výživy, dobrých životních podmínek zvířat a snížení potravinového odpadu. SZP by měla i nadále podporovat produkci se specifickými a hodnotnými vlastnostmi a zároveň pomáhat zemědělcům proaktivně přizpůsobovat jejich produkci signálům trhu a poptávce spotřebitelů. (36) S ohledem na rozsah reformy, která je nezbytná k dosažení sledovaných cílů a reakci na nastolené obavy, je vhodné stanovit nový právní rámec v jediném nařízení, které se vztahuje na podporu Unie financovanou z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a nahrazuje stávající úpravu stanovenou v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (11). (37) Tímto nařízením by měla být stanovena pravidla, jež se použijí pro unijní podporu financovanou z EZZF a EZFRV a poskytovanou ve formě typů intervencí specifikovaných ve strategických plánech SZP vypracovaných členskými státy a schválených Komisí. (38) S cílem zajistit, aby Unie dokázala dodržovat své mezinárodní závazky ohledně vnitrostátní podpory stanovené v Dohodě WTO o zemědělství, měly by některé typy intervencí stanovené v tomto nařízení být i nadále oznamovány jako zelená skupina podpor (tzv. green box), která nemá žádné nebo má nanejvýše minimální účinky na produkci spočívající v narušení obchodu, nebo by měly být oznamovány jako modrá skupina podpor (tzv. „blue box“) poskytovaných v rámci programů omezujících produkci, a je tudíž vyňata ze závazků týkajících se snižování. Ačkoli jsou již ustanovení tohoto nařízení pro takové typy intervencí v souladu s požadavky zelené skupiny podpor, jak jsou stanoveny v příloze 2 Dohody WTO o zemědělství, nebo s požadavky modré skupiny podpor stanovenými v článku 6.5 uvedené dohody, mělo by být zajištěno, aby intervence plánované členskými státy v jejich strategických plánech SZP u těchto typů intervencí byly i nadále v souladu s těmito požadavky. Zejména zvláštní podpora pro bavlnu v tomto nařízení by měla být nadále koncipována tak, aby byla v souladu s ustanoveními modré skupiny podpor. (39) Mělo by být zajištěno, aby intervence, včetně podpory příjmu vázané na produkci, byly v souladu s mezinárodními závazky Unie. To zahrnuje požadavky memoranda o porozumění mezi Evropským hospodářským společenstvím a Spojenými státy americkými o olejnatých semenech v rámci GATT (12) ve znění platném po změnách oddělené základní plochy pro olejnatá semena v Unii následujících po změnách ve složení Unie. (40) Informace o výkonnosti SZP a posouzení této výkonnosti na základě provádění strategických plánů SZP budou zohledněny v rámci pravidelných posouzení, která provádí Evropská komise a jež se týkají soudržnosti politik ve prospěch udržitelného rozvoje, jež jsou zřízeny na základě Agendy pro udržitelný rozvoj 2030. (41) V návaznosti na předchozí systém podmíněnosti realizovaný do roku 2022 se dle nového systému podmíněnosti váže plné čerpání podpory SZP na to, že zemědělci a jiní příjemci dodržují základní standardy v oblasti životního prostředí, změny klimatu, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Základní standardy ve zjednodušené podobě zahrnují seznam povinných požadavků na hospodaření a standardy pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy (dále jen „standardy DZES“). Uvedené základní standardy by měly lépe zohledňovat výzvy v oblasti životního prostředí a klimatu a novou strukturu environmentálních prvků SZP, a zajistit tak vyšší úroveň ambicí v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu stanovenou ve sdělení Komise s názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ a ve víceletém finančním rámci na roky 2021 až 2027, stanoveném v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (13). (42) Cílem podmíněnosti je přispět k rozvoji udržitelného zemědělství prostřednictvím zvyšování povědomí příjemců o potřebě být v souladu s uvedenými základními standardy. Jejím cílem je rovněž zajistit, aby SZP více naplňovala očekávání společnosti tím, že se zlepší konzistentnost SZP s cíli v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat. Podmíněnost by také měla být nedílnou součástí struktury environmentálních prvků SZP jako součást východiska pro ambicióznější závazky týkající se oblasti životního prostředí a klimatu a měla by být důsledně uplatňována po celé Unii. Členské státy by měly zajistit uplatňování přiměřených, účinných a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (EU).2021/2116 u zemědělců a jiných příjemců, kteří tyto požadavky nesplňují. (43) Cílem rámce standardů DZES je přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, k řešení výzev v oblasti vody, k ochraně a kvalitě půdy a k ochraně a kvalitě biologické rozmanitosti. Rámec je třeba zdokonalit tak, aby zohlednil především postupy stanovené do roku 2022 v rámci ekologizace přímých plateb, zmírňování změny klimatu a potřebu zlepšit udržitelnost zemědělských podniků a jejich příspěvek k biologické rozmanitosti. Uznává se, že každý standard DZES přispívá k dosažení více cílů. Za účelem provádění rámce standardů by měly členské státy stanovit vnitrostátní standard pro každý standard stanovený na úrovni Unie a zohlednit přitom specifické vlastnosti dotčené oblasti včetně půdních a klimatických podmínek, stávající podmínky v zemědělství, zemědělské postupy, velikost a struktury zemědělských podniků, využití půdy a specifika nejvzdálenějších regionů. Členské státy by měly mít možnost stanovit jiné vnitrostátní standardy, které souvisejí s hlavními cíli standardů DZES, aby zlepšily výsledky v oblasti životního prostředí a klimatu dosahované za pomoci rámce standardů DZES. S ohledem na stávající postupy v rámci systému ekologického zemědělství by se ekologickým zemědělcům neměly ukládat žádné další požadavky týkající se střídání plodin. Dále, pokud jde o standardy týkající se střídání plodin a minimálního podílu orné půdy pro účely biologické rozmanitosti, členské státy by měly být s to zvážit určité výjimky s cílem předejít nadměrné zátěži pro menší zemědělské podniky nebo vyloučit některé zemědělské podniky, které již cíl standardů DZES splňují, neboť jimi obhospodařovaná půda je ve značné míře pokryta travnatými porosty, luskovinami nebo ji tvoří plochy ponechané ladem. Výjimka by měla být rovněž poskytnuta, pokud jde o požadavek biologické rozmanitosti spočívající v minimálním podílu orné půdy v případě převážně zalesněných členských států. (44) K tomu, aby se povinné požadavky na hospodaření (dále jen „PPH“) uplatňovaly na úrovni zemědělských podniků a zajistilo se rovné zacházení se zemědělci, je třeba, aby je členské státy plně uplatnily. S cílem zajistit konzistentnost pravidel týkajících se podmíněnosti při zvyšování udržitelnosti politiky by měly PPH zahrnovat hlavní právní předpisy Unie týkající se životního prostředí, veřejného zdraví, zdraví rostlin a dobrých životních podmínek zvířat, jak jsou prováděny na vnitrostátní úrovni, z nichž vyplývají pro jednotlivé zemědělce a jiné příjemce přesně stanovené povinnosti, včetně povinností vyplývajících ze směrnice Rady 92/43/EHS (14) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES (15) nebo směrnice Rady 91/676/EHS (16). Za účelem navázání na společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady připojené k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (17) by relevantní ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (18) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (19) měla být zahrnuta jako PPH do oblasti působnosti podmíněnosti a seznam standardů DZES by měl být odpovídajícím způsobem přizpůsoben. (45) S cílem přispět k rozvoji sociálně udržitelného zemědělství prostřednictvím zvyšování povědomí příjemců podpory poskytované v rámci SZP o pracovních a sociálních normách by měl být zaveden nový mechanismus zahrnující sociální aspekty. (46) V rámci uvedeného mechanismu by mělo být plné čerpání přímých plateb v rámci SZP a plateb za závazky hospodaření týkající se oblastí životního prostředí, klimatu a jiných oblastí, plateb za přírodní omezení nebo jiná omezení specifická pro určité oblasti a plateb za znevýhodnění specifická pro konkrétní oblasti vyplývající z určitých závazných požadavků provázáno s dodržováním základních standardů, které se týkají pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání pro pracovníky v zemědělství a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ze strany zemědělců a jiných příjemců, a to zejména určitých standardů podle směrnice Rady 89/391/EHS (20) a směrnic Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES (21) a (EU) 2019/1152 (22). Komise by měla do roku 2025 posoudit proveditelnost zahrnutí čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 492/2011 (23) a v případě potřeby předložit legislativní návrh za tímto účelem. (47) Členské státy by měly zajistit uplatňování přiměřených, účinných a odrazujících sankcí v souladu s nařízením (EU) 2021/2116 u zemědělců a jiných příjemců, kteří uvedené standardy nesplňují. Z důvodu zásady nezávislosti soudnictví nelze uložit soudním systémům jiné konkrétní požadavky na to, jak mají být přijímána soudní rozhodnutí a odsouzení, než jsou požadavky stanovené v právních předpisech, o které se taková rozhodnutí či odsouzení opírají. (48) Při vytváření mechanismu sociální podmíněnosti je třeba náležitě zohlednit různé vnitrostátní rámce, aby bylo respektováno právo členských států na vymezení základních zásad jejich vnitrostátních sociálních a pracovněprávních systémů. Měla by proto být zohledněna volba členského státu, pokud jde o metody vymáhání, kolektivní vyjednávání a úlohu sociálních partnerů, a to případně i při provádění směrnic v sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti. Měly by být respektovány vnitrostátní modely trhu práce a autonomie sociálních partnerů. Toto nařízení by nemělo ukládat sociálním partnerům ani členským státům žádné povinnosti týkající se vymáhání nebo kontrol v oblastech, za něž jsou podle vnitrostátních modelů trhu práce odpovědní sociální partneři. (49) Vzhledem k tomu, že je složité vytvářet na vnitrostátní úrovni systémy, které respektují autonomii a specifičnost vnitrostátních systémů, by měly mít členské státy možnost rozhodnout, že začnou sociální podmíněnost uplatňovat k pozdějšímu datu, nejpozději v každém případě však od 1. ledna 2025. (50) Členské státy by měly zajistit, aby existovaly poradenské služby uzpůsobené jednotlivým druhům produkce za účelem vylepšení udržitelného hospodaření a celkové výkonnosti zemědělských a venkovských podniků a zahrnující ekonomický, environmentální a sociální rozměr a za účelem identifikace nezbytných zlepšení týkajících se všech opatření na úrovni zemědělských podniků stanovených ve strategických plánech SZP, včetně digitalizace. Poradenské služby pro zemědělství by měly zemědělcům a dalším příjemcům podpory v rámci SZP pomáhat k většímu povědomí o vztazích mezi řízením zemědělského podniku a obhospodařováním půdy na jedné straně a o některých standardech, požadavcích a informacích, týkajících se mimo jiné ochrany životního prostředí a klimatu, na straně druhé. Seznam těchto standardů, požadavků a informací zahrnuje standardy, které se vztahují na zemědělce a další příjemce v rámci SZP včetně družstev nebo jsou pro ně nezbytné a jsou stanovené ve strategickém plánu SZP, jakož i standardy, které vyplývají z právních předpisů týkajících se vody, udržitelného používání pesticidů, hospodaření s živinami a iniciativ zaměřených na eliminaci antimikrobiální rezistence. Poradenství by mělo být rovněž k dispozici, pokud jde o řízení rizik a podporu inovací za účelem přípravy a realizace nových projektů operačních skupin evropského inovačního partnerství a zároveň by mělo zachycovat a využívat inovativní myšlenky na místní úrovni. Za účelem zvýšení kvality a efektivity poradenství by členské státy měly začlenit do zemědělského znalostního a inovačního systému (AKIS) všechny veřejné a soukromé poradce a poradenské sítě, aby bylo možné poskytovat aktuální vědeckotechnické informace získané prostřednictvím výzkumu a inovací. (51) Za účelem podpory agronomické i environmentální výkonnosti zemědělských podniků by měly být s pomocí specializovaného elektronického nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků, který dají členské státy jednotlivým zemědělcům k dispozici, poskytovány informace o hospodaření s živinami se zaměřením na dusík a fosfát, tedy na živiny, které mohou být z environmentálního hlediska mimořádně problematické, a vyžadují tudíž zvláštní pozornost. Nástroj pro udržitelnost zemědělských podniků by měl poskytovat podporu rozhodování na úrovni zemědělského podniku. S cílem zajistit rovné podmínky pro všechny zemědělce a v rámci celé Unie by Komise měla být s to poskytovat členským státům podporu při koncipování nástroje pro udržitelnost zemědělských podniků. (52) S cílem lépe informovat zemědělce o povinnostech, které mají ve vztahu ke svým pracovníkům, pokud jde o sociální rozměr SZP, a poskytnout jim kvalitnější poradenství ohledně těchto povinností, je třeba, aby poradenské služby pro zemědělství informovaly o požadavcích na písemné poskytování informací podle článku 4 směrnice (EU) 2019/1152 a o normách v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které se vztahují na zemědělské podniky. (53) Za účelem zajištění spravedlivějšího rozdělování podpory příjmu by členské státy měly mít možnost snížit částky přímých plateb přesahující určitý limit, nebo stanovit jejich horní mez a rozdíl by měl být buďto použit na přímé platby oddělené od produkce, a to přednostně na doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost, nebo by měl být převeden do EZFRV. S cílem předejít negativním účinkům na zaměstnanost by členské státy měly mít možnost zohlednit při používání tohoto mechanismu pracovní sílu. (54) Aby se zamezilo nadměrné administrativní zátěži způsobené správou velkého počtu plateb malých částek a aby se zajistil efektivní příspěvek podpory k dosažení cílů SZP, k nimž přímé platby přispívají, měly by členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit požadavky na minimální plochu nebo minimální částku související s podporou pro získání přímých plateb. Pokud se členské státy rozhodnou udělit podporu příjmu na produkci v živočišné výrobě, která má být poskytována na zvíře, měly by vždy stanovit prahovou hodnotu v podobě minimální částky, aby se zamezilo penalizaci zemědělců, kteří jsou pro tuto podporu způsobilí, ale jejichž plocha dané prahové hodnoty nedosahuje. Vzhledem k velmi specifické struktuře zemědělství na menších ostrovech v Egejském moři by Řecko mělo mít možnost rozhodnout, zda je třeba v této oblasti nějakou minimální prahovou hodnotu uplatňovat. (55) S ohledem na to, jak významná je účast zemědělců na nástrojích řízení rizik, by členské státy měly mít možnost vyčlenit určité procento přímých plateb na podporu příspěvků pro zemědělce na tyto nástroje. (56) S cílem zaručit minimální výši podpory zemědělského příjmu pro všechny aktivní zemědělce a dodržet cíl spočívající v zajištění odpovídající životní úrovně zemědělského obyvatelstva, který je stanoven v čl. 39 odst. 1 písm. b) Smlouvy o fungování EU, by měla být na základě plochy stanovena roční platba oddělená od produkce, a to jako typ intervence s názvem „základní podpora příjmu pro udržitelnost“. Za účelem lepšího zacílení uvedené podpory by mělo být umožněno rozlišování částek těchto plateb podle jednotlivých skupin území na základě socioekonomických nebo agronomických podmínek, nebo jejich snížení s přihlédnutím k jiným intervencím. S cílem předcházet negativním dopadům na příjmy zemědělců by členské státy měly mít možnost uplatňovat základní podporu příjmu pro udržitelnost na základě platebních nároků. V takovém případě by hodnota platebních nároků před jakýmkoli dalším sbližováním měla být úměrná jejich hodnotě stanovené v rámci režimů základních plateb podle nařízení (EU) č. 1307/2013, přičemž je třeba přihlédnout k platbám na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí. Členské státy by rovněž měly dosáhnout dalšího sbližování, aby se nadále postupně posouvaly od hodnot dosahovaných v minulosti. (57) Při poskytování přímých plateb oddělených od produkce na základě systému platebních nároků by členské státy měly i nadále spravovat vnitrostátní rezervu nebo rezervy na každou skupinu území. Takové rezervy by měly být prioritně použity pro mladé zemědělce a nové zemědělce. Za účelem zaručení hladkého fungování systému jsou také nezbytná pravidla týkající se používání a převodu platebních nároků. (58) Malé zemědělské podniky zůstávají základním kamenem unijního zemědělství, protože hrají stěžejní úlohu v podpoře zaměstnanosti na venkově a přispívají k územnímu rozvoji. Za účelem prosazování vyváženějšího rozdělování podpory a snižování administrativní zátěže příjemců malých částek by měly mít členské státy možnost navrhnout specifickou intervenci pro malé zemědělce nahrazující ostatní intervence formou přímých plateb. S cílem zajistit lepší zacílení této podpory by měla existovat možnost rozlišení platby. Aby měli malí zemědělci možnost zvolit si systém, který nejlépe vyhovuje jejich potřebám, měla by být účast zemědělců na intervenci volitelná. (59) Vzhledem ke všeobecně uznávané nutnosti prosazovat vyváženější rozdělování podpory malým a středně velkým podnikům viditelným a měřitelným způsobem by členské státy měly uplatňovat doplňkovou redistributivní podporu příjmu pro udržitelnost a vyčlenit na takovou podporu alespoň 10 % finančního rámce pro přímé platby. Aby bylo možné tuto doplňkovou podporu lépe zacílit a s ohledem na rozdíly ve struktuře zemědělských podniků po celé Unii, členské státy by měly mít možnost poskytovat na různě velkou hektarovou plochu různé částky doplňkové podpory, jakož i rozlišit podporu podle regionální úrovně nebo podle stejných skupin území, jak jsou stanoveny v jejich strategických plánech SZP pro účely základní podpory příjmu pro udržitelnost. (60) Členské státy jsou odpovědné za zajištění cíleného rozdělování přímých plateb a za posílení podpory příjmu pro ty, kteří to potřebují nejvíce. K dosažení uvedeného cíle mohou účinně přispět různé nástroje, jež mají členské státy k dispozici, včetně zastropování a postupného snižování plateb, jakož i intervence, jako jsou doplňková redistributivní podpora příjmu pro udržitelnost a platby pro malé zemědělce. Přehled úsilí členských států v tomto ohledu by měl být uveden v jejich strategických plánech SZP. Členské státy by měly mít možnost, aby se na základě potřeb, pokud jde o spravedlivější rozdělování přímých plateb, včetně potřeb založených na struktuře zemědělských podniků, rozhodly pro uplatňování povinné redistributivní platby a odpovídajícího minimálního procentního podílu nebo pro jiná vhodná opatření, včetně redistributivní platby s nižším procentním podílem. (61) Zavádění a rozvoj nových hospodářských činností v odvětví zemědělství jsou pro mladé zemědělce finančně náročné a představují prvek, který je třeba zohlednit při navrhování intervenční strategie pro přidělování přímých plateb a jejich zacílení. Tento rozvoj je zásadní pro konkurenceschopnost zemědělského odvětví v Unii, a proto by mělo být členským státům umožněno zavést doplňkovou podporu příjmu pro mladé zemědělce. Tento typ intervencí by měl poskytovat mladým zemědělcům dodatečnou podporu příjmu po zahájení činnosti. Na základě svých posouzení potřeb by členské státy měly mít možnost rozhodnout o metodě výpočtu platby, buď na hektar, nebo formou jednorázové částky, která by mohla být omezena na maximální počet hektarů. Jelikož by se tato platba měla vztahovat pouze na počáteční období existence podniku, měla by být udělována pouze během maximální doby po předložení žádosti o podporu a krátce po počátečním zahájení činnosti. Pokud délka poskytování platby překročí rok 2027, členské státy by měly zajistit, aby na období po uvedeném roce nevznikla pro příjemce žádná právní očekávání. (62) SZP by měla zajistit, aby členské státy zlepšily realizaci environmentálních cílů tím, že budou respektovat místní potřeby a reálnou situaci zemědělců. Členské státy by měly v rámci přímých plateb ve strategickém plánu SZP stanovit ekoschémata, která budou pro zemědělce dobrovolná a jež by měla být plně koordinována s ostatními relevantními intervencemi. Tato ekoschémata by měla být členskými státy určena jako platba poskytovaná buď s cílem poskytnout pobídky k poskytování veřejných statků prostřednictvím zemědělských postupů příznivých pro životní prostředí a klima a odměnit zemědělce za poskytování těchto statků, nebo jako kompenzace za uplatňování těchto postupů. V obou případech by měla cílit na vylepšení výkonnosti SZP týkající se oblasti životního prostředí a klimatu a měla by být následně vnímána tak, že jdou nad rámec povinných požadavků, které jsou stanoveny již v systému podmíněnosti. (63) Ekoschémata by se zpravidla v zájmu zajištění jejich účinnosti měla vztahovat na alespoň dvě oblasti činností se zaměřením na klima, životní prostředí, dobré životní podmínky zvířat a na eliminaci antimikrobiální rezistence. Zatímco kompenzace by měly být založeny na vzniklých nákladech, ušlých příjmech a transakčních nákladech vyplývajících z uplatňovaných zemědělských postupů při zohlednění cílů stanovených v rámci ekoschémat, platby doplňkové k základní podpoře příjmu musí za stejným účelem odrážet úroveň ambicí uplatňovaných postupů. Členské státy by proto měly mít možnost stanovit ekoschémata pro zemědělské postupy uplatňované zemědělci v zemědělských oblastech, zejména pro zemědělské činnosti, ale i pro určité postupy, které jdou nad rámce zemědělských činností. Takové postupy mohou zahrnovat lepší obhospodařování trvalých pastvin a krajinných prvků, zavodňování odvodněných rašelinišť, paludikulturu a ekologické zemědělství. (64) Ekologické zemědělství, jak je upraveno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 (24), je zemědělský systém, který má potenciál podstatně přispět k dosažení řady specifických cílů SZP, a to zejména k dosažení specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu. S ohledem na pozitivní účinky ekologického zemědělství na životní prostředí a klima by měly mít členské státy možnost vzít ekologické zemědělství v potaz zejména při vytváření ekoschémat pro zemědělské postupy a posoudit v této souvislosti výši podpory potřebnou pro zemědělskou půdu obhospodařovanou v rámci schématu ekologického zemědělství. (65) Členské státy by měly mít možnost stanovit ekoschémata coby „vstupní režimy“, která jsou jednou z podmínek uložených zemědělcům pro přijetí ambicióznějších závazků v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat v rámci rozvoje venkova. S cílem zajistit zjednodušení by měly být členské státy s to stanovit vylepšená ekoschémata. Členské státy by měly být rovněž s to stanovit ekoschémata na podporu postupů týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a opatření, která eliminují antimikrobiální rezistenci. (66) S cílem zajistit rovné podmínky pro zemědělce by měl být stanoven maximální příděl pro podporu příjmu vázanou na produkci v rámci přímých plateb, jež mohou členské státy udělit za účelem zvýšení konkurenceschopnosti, udržitelnosti nebo jakosti v určitých odvětvích a produkcích, které jsou obzvláště důležité ze společenských, ekonomických nebo environmentálních důvodů a potýkají se s určitými obtížemi. Při navrhování takových intervencí by členské státy měly vzít v potaz jejich potenciální dopad na vnitřní trh. (67) Jelikož se obecně uznává, že produkce bílkovinných plodin se v Unii potýká se závažnými obtížemi, není třeba, aby v případě intervencí na podporu příjmu vázanou na produkci zacílených na tyto plodiny byly tyto obtíže prokazovány. Členské státy by měly mít možnost použít dodatečnou část svého finančního stropu, který je k dispozici pro přímé platby, k poskytování podpory příjmu vázané na produkci specificky určené na podporu produkce bílkovinných plodin s cílem snížit deficit Unie v této oblasti. Dále by členské státy měly mít možnost podporovat v rámci podpory příjmu vázané na produkci směs luskovin a travin, pokud v takové směsi nadále převažují luskoviny. (68) V souladu s cíli stanovenými v protokolu č. 4 o bavlně, který je přílohou aktu o přistoupení z roku 1979, je nezbytné pokračovat v „platbách za specifické plodiny“ na způsobilý hektar určený k pěstování bavlny, jakož i v podpoře mezioborových organizací v regionech produkujících bavlnu. Avšak vzhledem k tomu, že rozpočtový příděl pro bavlnu je fixní a nelze ho využít pro jiné účely, a protože právní základ pro platbu za specifické plodiny je stanoven ve Smlouvách, platba za bavlnu by neměla být součástí intervencí schválených ve strategickém plánu SZP a neměla by podléhat schvalování výkonnosti a přezkumu výkonnosti. V souladu s tím je proto třeba stanovit zvláštní pravidla i odchylky od tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/2116. V zájmu konzistentnosti je namístě tak učinit v tomto nařízení. (69) Je třeba, aby typy intervencí v určitých odvětvích přispívaly k dosahování cílů SZP a posilovaly synergii s jinými nástroji SZP. V souladu s modelem provádění by měly být na úrovni Unie stanoveny minimální požadavky týkající se obsahu a cílů takových typů intervencí v určitých odvětvích, a to s cílem zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu a zabránit vzniku podmínek nerovné a nekalé soutěže. Členské státy by měly jejich zahrnutí do strategických plánů SZP odůvodnit a zajistit konzistentnost s jinými intervencemi na úrovni odvětví. Obecné typy intervencí, které mají být na úrovni Unie zavedeny, by měly být stanoveny pro odvětví ovoce a zeleniny, vína, včelařských produktů, olivového oleje a stolních oliv a chmele, jakož i pro další odvětví uvedená mezi odvětvími podle čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (25) a odvětví zahrnující produkty, jejichž seznam má být uveden v příloze tohoto nařízení, pro něž je stanovení specifických intervencí považováno za prospěšné pro dosažení některých nebo všech obecných a specifických cílů SZP sledovaných tímto nařízením. S ohledem na deficit Unie v oblasti bílkovinných plodin a na environmentální přínosy jejich produkce by na seznam produktů uvedený v příloze měly být zařazeny zejména luštěniny, přičemž by měla být respektována listina WTO pro EU, pokud jde o olejnatá semena, a o uvedených přínosech by měli být zemědělci informováni mimo jiné prostřednictvím poradenských služeb pro zemědělství. (70) Aby se zachovala specifičnost intervencí a usnadnilo naprogramování intervencí v případě produktů včelařství, vína, olivového oleje a stolních oliv, chmele a v dalších odvětvích, jež mají být vymezena v tomto nařízení, jsou zapotřebí vnitrostátní finanční rámce nebo jiná omezení ve formě stropů. Aby nebylo ohroženo dosažení cílů pro tyto typy intervencí v odvětví ovoce a zeleniny, neměla by se v souladu se stávajícím přístupem použít žádná finanční omezení. Pokud by členské státy zavedly ve svých strategických plánech SZP podporu pro typy intervencí v jiných odvětvích, měl by být odpovídající finanční příděl odečten od přídělů pro přímé platby dotčeného členského státu, a t o s cílem zachovat finanční neutralitu. Pokud se členský stát rozhodne nezavádět specifické intervence pro odvětví chmele nebo odvětví olivového oleje a stolních oliv, měly by být související příděly pro uvedený členský stát dány k dispozici jakožto dodatečné příděly pro typy intervencí formou přímých plateb. (71) Pro intervence pro rozvoj venkova jsou zásady stanoveny na úrovni Unie, a to obzvláště s ohledem na základní požadavky, aby členské státy uplatňovaly kritéria výběru. Členské státy by však měly mít možnost dle vlastního výhradního uvážení stanovit specifické podmínky vycházející z jejich potřeb. Typy intervencí pro rozvoj venkova zahrnují platby za závazky v oblasti životního prostředí a klimatu a další závazky hospodaření, které by členské státy měly na svých územích podporovat v souladu se svými specifickými celostátními, regionálními nebo místními potřebami. Členské státy by měly poskytnout platby zemědělcům a jiným správcům půdy, kteří dobrovolně přijmou závazky hospodaření přispívající ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a k ochraně a zlepšování životního prostředí včetně kvality a množství vody, kvality ovzduší, vlastností půdy, biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb, včetně dobrovolných závazků v oblastech sítě Natura 2000 a podpory genetické rozmanitosti. Podpora v rámci plateb za závazky hospodaření může být rovněž poskytována ve formě místně řízených, integrovaných nebo kooperativních přístupů a intervencí založených na dosažených výsledcích. (72) Podpora na závazky hospodaření může zejména zahrnovat prémie za ekologické zemědělství, za přechod na ekologicky obhospodařované plochy a jejich udržování. Členské státy by měly na základě své hloubkové analýzy odvětví ekologického zemědělství a s ohledem na cíle, kterých chtějí dosáhnout v souvislosti s ekologickou produkcí, posuzovat ekologické zemědělství z hlediska závazků hospodaření v souladu se svými specifickými územními potřebami, přidělovat podporu na zvýšení podílu zemědělské půdy obhospodařované v režimu ekologického zemědělství a zajistit, aby přidělené rozpočty odpovídaly očekávanému růstu ekologické produkce. Podpora na závazky hospodaření by mohla rovněž zahrnovat platby na další typy intervencí na podporu ekologicky příznivých systémů produkce, jako je například agroekologie, ochranné zemědělství a integrovaná produkce; environmentální a klimatické služby poskytované lesy a ochrana lesů; prémie na lesy a zakládání agrolesnických systémů; dobré životní podmínky zvířat; ochrana, udržitelné využívání a rozvoj genetických zdrojů, zejména prostřednictvím tradičních šlechtitelských metod. Členské státy by měly mít možnost na základě svých potřeb vyvinout v rámci tohoto typu intervencí další režimy. Tento typ plateb by měl krýt pouze dodatečné náklady a ušlé příjmy, jež vyplývají ze závazků jdoucích nad rámec povinných standardů a požadavků stanovených v unijním a vnitrostátním právu, jakož i podmíněnosti stanovené ve strategickém plánu SZP. Mělo by být umožněno přijímat závazky související s tímto typem intervencí na předem stanovené jednoleté nebo víceleté období, přičemž takové závazky by mohly v řádně odůvodněných případech přesahovat časový rámec sedmi let. (73) Intervence v lesnictví by měly přispívat k provádění sdělení Komise ze dne 16. července 2021 nazvaného „Nová strategie EU v oblasti lesnictví do roku 2030“ a případně k rozšíření využívání agrolesnických systémů. Měly by být založeny na programech lesnictví členských států na celostátní nebo nižší úrovni nebo jejich rovnocenných nástrojích, které by měly navazovat na závazky vyplývající z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 (26) a na závazky, které byly přijaty ministerskými konferencemi o ochraně lesů v Evropě. Intervence by měly vycházet z plánů udržitelného obhospodařování lesů nebo z rovnocenných nástrojů, jež berou náležitě v potaz účinné ukládání a sekvestraci uhlíku z atmosféry a současně zlepšují ochranu biologické rozmanitosti, a mohou zahrnovat rozvoj lesních ploch a udržitelné obhospodařování lesů včetně zalesňování půdy, protipožární ochrany a vytváření a regenerace agrolesnických systémů; ochranu, obnovu a zlepšení lesních zdrojů, a to s ohledem na potřeby spojené s přizpůsobením se; investice k zajištění a zlepšování ochrany a odolnosti lesů a zajištění ekosystémových a klimatických služeb poskytovaných lesy a opatření a investice na podporu energie z obnovitelných zdrojů a bioekonomiky. (74) Za účelem zajištění spravedlivého příjmu a odolného zemědělského odvětví na celém území Unie by členské státy měly mít možnost poskytovat podporu zemědělcům v oblastech s přírodními a jinými specifickými omezeními, včetně horských a ostrovních oblastí. Co se týče plateb na oblasti s přírodními nebo jinými specifickými omezeními, mělo by nadále platit vymezení podle článku 32 nařízení (EU) č. 1305/2013. (75) Aby SZP přinesla vyšší přidanou hodnotu Unie v oblasti životního prostředí a posílily se její synergie s financováním investic v oblasti přírody a biologické rozmanitosti, je nezbytné zachovat samostatné opatření zaměřené na platby kompenzující příjemcům znevýhodnění související s realizací sítě Natura 2000 zřízené směrnicí 92/43/EHS a s prováděním směrnice 200/60/ES. Zemědělcům a držitelům lesů by tudíž měla být i nadále poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení specifických znevýhodnění, která vyplývají z provádění směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES, a přispívat k účinné správě lokalit sítě Natura 2000. Zemědělcům by rovněž měla být poskytována podpora s cílem pomoci jim při řešení znevýhodnění v oblastech povodí, která vyplývají z provádění směrnice 2000/60/ES. Podpora by měla být spojena se specifickými požadavky popsanými ve strategických plánech SZP, které jdou nad rámec relevantních závazných standardů a požadavků. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby v souvislosti s platbami zemědělcům nedocházelo k dvojímu financování s ekoschématy, přičemž by měly umožnit dostatečnou flexibilitu ve strategických plánech SZP s cílem usnadnit komplementaritu mezi různými intervencemi. Kromě toho by členské státy při obecném koncipování svých strategických plánů SZP měly zohlednit zvláštní potřeby oblastí sítě Natura 2000. (76) Cílů SZP by se mělo dosahovat také prostřednictvím podpory investic, a to produktivních i neproduktivních, v zemědělských podnicích i mimo ně. Takové investice se mohou – mimo jiné – týkat infrastruktury spojené s rozvojem, modernizací nebo přizpůsobováním zemědělství a lesnictví změně klimatu včetně přístupových cest k zemědělským podnikům a lesní půdě, konsolidace půdy a zlepšování jejích vlastností, agrolesnických postupů a dodávek a úspor energie a vody. Mohou rovněž zahrnovat investice do obnovy zemědělského nebo lesnického potenciálu po přírodních katastrofách, nepříznivých klimatických jevech nebo katastrofických událostech, včetně požárů, bouří, povodní a škod způsobených škodlivými organismy a chorobami. Za účelem lepšího zajištění konzistentnosti strategických plánů SZP s unijními cíli a rovných podmínek ve všech členských státech by měl být součástí tohoto nařízení negativní seznam investičních oblastí. Členské státy by měly dostupné finanční prostředky na investice co nejlépe využívat, a to uvedením podpory investic do souladu s relevantními pravidly Unie v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. (77) Mladí zemědělci potřebují zejména modernizovat své zemědělské podniky, aby zajistili jejich dlouhodobou ekonomickou udržitelnost. V prvních letech svého podnikání však rovněž často vykazují nízký obrat. Je proto důležité, aby členské státy usnadňovaly a upřednostňovaly investiční intervence prováděné mladými zemědělci. Za tímto účelem by měly mít členské státy ve svých strategických plánech SZP možnost stanovit vyšší míry podpory a jiné preferenční podmínky pro investice v rámci zemědělských podniků mladých zemědělců. Členské státy by měly mít rovněž možnost poskytovat zvýšenou investiční podporu malým zemědělským podnikům. (78) Při poskytování podpory investic by členské státy měly zejména zohlednit průřezový cíl spočívající v modernizaci zemědělských a venkovských oblastí podporou a sdílením znalostí, inovací a digitalizace v zemědělství a ve venkovských oblastech a podněcováním jejich zavádění. Podpora investic do zavádění digitálních technologií v zemědělství, lesnictví a venkovských oblastech, jako jsou investice do přesného zemědělství, inteligentních vesnic, venkovských podniků a infrastruktur informačních a komunikačních technologií, by měla být ve strategických plánech SZP zahrnuta do popisu příspěvku těchto plánů k průřezovému cíli. (79) S ohledem na cíl Unie týkající se dobrého stavu vodních útvarů a nutnost zajistit, aby byly investice v souladu s tímto cílem, je důležité stanovit pravidla, pokud jde o podporu modernizace a rozvoje zavlažovací infrastruktury, tak aby využívání vody v zemědělství plnění tohoto cíle neohrožovalo. (80) S ohledem na nutnost zaplnit investiční mezery v unijním zemědělském odvětví a zlepšit prioritním skupinám, obzvláště pak mladým zemědělcům a novým zemědělcům s rizikovějším profilem, přístup k financím je třeba, aby bylo podporováno využívání záruk EU v rámci Programu InvestEU a kombinování grantů a finančních nástrojů. Jelikož se využívání finančních nástrojů v jednotlivých členských státech výrazně liší v důsledku rozdílů v přístupu k financím, rozvoji bankovního sektoru, přítomnosti rizikového kapitálu, míře obeznámenosti orgánů veřejné správy a potenciálnímu okruhu příjemců, měly by členské státy ve svých strategických plánech SZP stanovit vhodné cíle, příjemce a preferenční podmínky a další možná pravidla způsobilosti. (81) Mladí zemědělci, noví zemědělci a jiní noví účastníci na trhu stále čelí výrazným překážkám, co se týče přístupu k půdě, vysokých cen nebo přístupu k úvěrům. Jejich podniky jsou více ohroženy volatilitou cen u vstupů i u produktů a mají výrazné potřeby, pokud jde o odbornou přípravu v oblasti získávání podnikatelských dovedností a dovedností pro předcházení rizikům a řízení rizik. Je proto velice důležité nadále poskytovat podporu zaměřenou na zakládání nových podniků a nových zemědělských podniků. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit ve svých strategických plánech SZP preferenční podmínky pro finanční nástroje určené pro mladé zemědělce, nové zemědělce a jiné nové účastníky na trhu. Maximální výše podpory pro zahájení činnosti mladých zemědělců a začínajících podniků na venkově by měla být zvýšena až na částku 100 000 eur, k níž lze získat přístup také prostřednictvím podpory ve formě finančního nástroje nebo v kombinaci s takovou podporou. (82) S ohledem na potřebu zajistit vhodné nástroje řízení rizik by podpora poskytovaná v rámci EZFRV na pomoc zemědělcům s řízením rizik spojených s produkcí a s příjmy měla být zachována a rozšířena. Konkrétně by mělo být nadále možné přispívat na pojistné a vzájemné fondy, včetně nástroje ke stabilizaci příjmu, ale podpora by měla být k dispozici rovněž pro jiné nástroje řízení rizik. Dále by všechny druhy nástrojů řízení rizik měly mít takovou působnost, aby pokrývaly rizika spojená s produkcí nebo s příjmy, ale aby je také bylo možné zacílit na zemědělská odvětví nebo územní oblasti, v nichž jsou zapotřebí. Členské státy by měly mít možnost využít procesních zjednodušení, jako je například možnost využít k výpočtu produkce a příjmu zemědělce ukazatele, přičemž je třeba zajistit náležitou reakceschopnost nástrojů na individuální výkonnost zemědělců a zamezit nadměrným kompenzacím ztrát. (83) Podpora by měla umožňovat navázání a realizaci spolupráce mezi alespoň dvěma subjekty s cílem dosáhnout cílů SZP. Mělo by být umožněno, aby taková podpora zahrnovala všechny aspekty takové spolupráce, jako jsou zavádění režimů jakosti a s informační a propagační činnosti na podporu režimů jakosti; společná opatření v oblasti životního prostředí a klimatu; prosazování krátkého dodavatelského řetězce a místních trhů; pilotní projekty; projekty operační skupiny v rámci EIP (evropského inovačního partnerství) v rámci projektů místního rozvoje, inteligentní vesnice, nákupní a strojní sdružení; partnerství zemědělských podniků; lesní hospodářské plány; sítě a klastry; sociální zemědělství; komunitou podporované zemědělství; akce v rámci iniciativy LEADER a zřizování seskupení producentů a organizací producentů, jakož i další formy spolupráce považované za nezbytné pro dosažení specifických cílů SZP. (84) Je důležité podporovat přípravu spolupráce určitého druhu, zejména pro účely operačních skupin EIP, skupin v rámci iniciativy LEADER a strategií inteligentních vesnic. (85) Ve sdělení „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ jsou jako průřezový cíl nové SZP uvedeny výměna znalostí a zaměření na inovace. SZP by měla i nadále podporovat interaktivní inovační model, který zlepšuje spolupráci mezi účastníky tak, aby byly co nejlépe využívány komplementární znalosti s ohledem na šíření řešení připravených pro praktické využití. Poradenské služby pro zemědělství by měly být posíleny v rámci AKIS. Strategický plán SZP by měl poskytnout informace o tom, jak budou poradci, výzkumní pracovníci a národní sítě pro SZP vzájemně spolupracovat. Každý členský stát nebo dle potřeby i region by měl za účelem posílení svého AKIS a v souladu se svým strategickým přístupem k AKIS být schopen financovat řadu opatření zaměřených na výměnu znalostí a inovací, jakož i usnadnit zemědělcům vypracování strategií na úrovni zemědělských podniků s cílem zvýšit odolnost jejich podniků za pomoci těch typů intervencí, které jsou uvedeny v tomto nařízení. Kromě toho by každý členský stát měl vypracovat strategii rozvoje digitálních technologií a využívání těchto technologií s cílem ukázat, jak bude digitalizace v zemědělství a venkovských oblastech podpořena. (86) EZZF by měl i nadále financovat typy intervencí formou přímých plateb i typy intervencí v určitých odvětvích, přičemž EZFRV by měl i nadále financovat typy intervencí pro rozvoj venkova. Pravidla pro finanční řízení SZP by měla být pro oba fondy a jimi podporované činnosti stanovena samostatně a zohledněna by přitom měla být skutečnost, že nový model provádění poskytuje členským státům větší flexibilitu a subsidiaritu při dosahování jejich cílů. Typy intervencí podle tohoto nařízení by se měly vztahovat na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027. (87) Podpora přímých plateb v rámci strategických plánů SZP by se měla poskytovat v rámci vnitrostátních přídělů, které budou stanoveny tímto nařízením. Tyto vnitrostátní příděly by měly odrážet pokračování změn, přičemž se příděly členským státům s nejnižším stupněm podpory na hektar postupně zvyšují, aby se odstranilo 50 % rozdílu vzhledem k 90 % průměru Unie. Za účelem zohlednění mechanismu snížení plateb a použití jeho výsledku v členském státě by mělo být umožněno, aby celkové roční orientační finanční příděly ve strategickém plánu SZP členského státu směly překročit vnitrostátní příděl. (88) S cílem usnadnit správu finančních prostředků EZFRV by se měla ve vztahu k veřejným výdajům v členských státech stanovit jednotná sazba příspěvku pro podporu z EZFRV. S cílem zohlednit zvláštní význam nebo povahu určitých typů operací by měly být ve vztahu k nim stanoveny zvláštní sazby příspěvku. Za účelem zmírnění specifických omezení vyplývajících z úrovně rozvoje, odlehlosti nebo ostrovního charakteru by měla být stanovena vhodná sazba příspěvku z EZFRV pro méně rozvinuté regiony, pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři a pro přechodové regiony. (89) Pro kategorizaci regionů a oblastí na úrovni Unie, jež jsou způsobilé k poskytnutí podpory z EZFRV, by se měla stanovit objektivní kritéria. K tomuto účelu by mělo být určování regionů a oblastí na úrovni Unie založeno na společném systému klasifikace regionů stanoveném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (27). Nejaktuálnější klasifikace a údaje by se měly využívat pro zajištění odpovídající podpory, a to zejména pro řešení problematiky zaostávajících regionů a meziregionálních nerovností v rámci daného členského státu. (90) EZFRV by neměl poskytovat podporu na investice, které by poškozovaly životní prostředí. Z toho důvodu je nutné stanovit v tomto nařízení řadu pravidel pro vyloučení. EZFRV by totiž neměl financovat investice do zavlažování, které nepřispívají k dosažení nebo zachování dobrého stavu souvisejícího vodního útvaru nebo vodních útvarů, a neměl by financovat investice v oblasti zalesňování, které nejsou v souladu s cíli v oblasti životního prostředí a klimatu podle zásad udržitelného obhospodařování lesů. (91) Pro zajištění odpovídajícího financování pro některé priority by měla být stanovena pravidla pro minimální a maximální finanční příděly na tyto priority. Členské státy by měly vyčlenit alespoň částku odpovídající 3 % jejich ročního finančního rámce pro přímé platby před jakýmkoli převodem na intervence zaměřené na generační obměnu. Takové intervence mohou zahrnovat zvýšenou podporu příjmu a podporu na zahájení činnosti. S ohledem na význam podpory investic pro mladé zemědělce s cílem dosáhnout dlouhodobé ekonomické udržitelnosti jejich zemědělských podniků a posílit atraktivitu odvětví by se měl určitý podíl výdajů na investiční intervence s vyšší mírou podpory pro mladé zemědělce rovněž započítávat do minimální částky, která má být vyčleněna na příspěvek k dosažení specifického cíle, kterým je získávat a udržet mladé a nové zemědělce a usnadňovat udržitelný rozvoj podnikání ve venkovských oblastech. (92) Aby bylo zajištěno, že bude v rámci SZP poskytnuto dostatečné financování na plnění cílů v oblasti životního prostředí, klimatu a dobrých životních podmínek zvířat v souladu s prioritami Unie, měl by být na tyto účely vyčleněn určitý podíl jak podpory z EZFRV, včetně investic, tak přímých plateb. Vzhledem k tomu, že jsou v rámci přímých plateb poprvé zaváděny režimy pro klima, životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat, měla by být poskytnuta určitá flexibilita, pokud jde o plánování a provádění, a to zejména v prvních dvou letech, s cílem umožnit členským státům a zemědělcům získat zkušenosti a zajistit hladké a úspěšné provádění, přičemž je třeba zohlednit rovněž míru ambicí v oblasti životního prostředí a klimatu v rámci EZFRV. S cílem respektovat celkové ambice v oblasti životního prostředí a klimatu by tato flexibilita měla být omezena a v určitých mezích by se na ni měla vztahovat kompenzace. (93) Přístup k místnímu rozvoji uplatňovaný v rámci iniciativy LEADER prokázal svou účinnost při podpoře rozvoje venkovských oblastí, a to tím, že prostřednictvím svého přístupu zdola nahoru plně zohledňuje víceodvětvové potřeby pro účely endogenního rozvoje venkova. Iniciativa LEADER by proto měla pokračovat i v budoucnu a její uplatňování by mělo být nadále povinné a mělo by být podporováno určitým minimálním přídělem prostředků v rámci EZFRV. (94) Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN by SZP měla přispívat k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů v rámci rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že akce v rámci SZP přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu 40 % celkového finančního rámce SZP. Relevantní akce by měly být identifikovány během přípravy a provádění strategických plánů SZP a opětovně posouzeny v rámci relevantních procesů hodnocení a přezkumu. (95) Jestliže jednotkové částky nejsou založeny na skutečných nákladech nebo na ušlém příjmu, členské státy by měly stanovit odpovídající úroveň podpory na základě svých posouzení potřeb. Vhodná jednotková částka může být i škálou vhodných jednotkových částek a nemusí být nutně jedinou jednotnou či průměrnou jednotkovou částkou. Členské státy by měly mít rovněž možnost stanovit ve svých strategických plánech SZP odůvodněnou maximální nebo minimální jednotkovou částku pro určité intervence, aniž by tím byla dotčena ustanovení týkající se výše plateb pro relevantní intervence. (96) Přenos odpovědnosti za posuzování potřeb a dosahování cílů na členské státy jde ruku v ruce se zvýšenou flexibilitou umožňující zavádět kombinaci typů intervencí formou přímých plateb, typů intervencí v určitých odvětvích i typů intervencí pro rozvoj venkova. To by mělo být podpořeno určitou mírou flexibility umožňující upravovat relevantní vnitrostátní příděly finančních prostředků. Jestliže se členský stát domnívá, že objem předem přiděleného finančního rámce je příliš nízký na to, aby existoval prostor pro všechna zamýšlená opatření, je určitý stupeň flexibility opodstatněný, přičemž je třeba zamezit výrazným výkyvům v poměru mezi výší roční přímé podpory příjmu a částkami dostupnými pro víceleté intervence v rámci EZFRV. (97) Pro zvýšení přidané hodnoty Unie a zachování funkčního zemědělského vnitřního trhu, jakož i pro dosažení obecných a specifických cílů SZP by členské státy neměly činit rozhodnutí podle tohoto nařízení izolovaně, ale v rámci strukturovaného postupu, který by se měl promítnout do strategického plánu SZP. Pravidla Unie stanovená shora dolů by měla stanovit specifické celounijní cíle SZP, hlavní typy intervencí, výkonnostní rámec a strukturu řízení. Cílem takového rozložení úkolů je zajistit plný soulad mezi investovanými finančními zdroji a dosaženými výsledky. (98) S cílem zajistit jasnou strategickou povahu těchto strategických plánů SZP a usnadnit propojení s dalšími politikami Unie, a zejména se zavedenými dlouhodobými vnitrostátními cíli vycházejícími z právních předpisů Unie nebo mezinárodních dohod, které se týkají například změny klimatu, lesů, biologické rozmanitosti a vody, je vhodné, aby pro každý členský stát existoval jediný strategický plán SZP s přihlédnutím k ústavním a institucionálním ustanovením daného členského státu. Strategický plán SZP může v případě potřeby zahrnovat intervence odpovídající potřebám jednotlivých regionů. (99) Při vypracování svých strategických plánů SZP by členské státy měly analyzovat svou specifickou situaci a potřeby, stanovit cíle spojené s dosažením cílů SZP a koncipovat intervence, které umožní dosažení těchto cílů, přičemž zároveň by měly být tyto plány přizpůsobeny podle vnitrostátního a specifického regionálního kontextu, včetně nejvzdálenějších regionů. Takový postup by měl podporovat větší subsidiaritu ve společném rámci Unie, přičemž by měl být zajištěn soulad s obecnými zásadami práva Unie a s cíli SZP. Je proto vhodné stanovit pravidla týkající se struktury a obsahu strategických plánů SZP. (100) S cílem zajistit, aby stanovení cílů členskými státy a koncepce intervencí byly vhodné a maximalizovaly přínos k dosahování cílů SZP, je nutné, aby strategie obsažené ve strategických plánech SZP vycházely z předchozí analýzy místního kontextu a z posouzení potřeb ve vztahu k cílům SZP. Je rovněž důležité zajistit, aby strategické plány SZP mohly odpovídajícím způsobem zohledňovat změny podmínek, struktur (jak vnitřních, tak vnějších) a tržní situace v členských státech, a aby je tudíž bylo možno v průběhu času v zájmu zohlednění těchto změn upravovat. (101) Strategické plány SZP by měly mít za cíl zajistit větší soudržnost všech nástrojů SZP, neboť by se tyto plány měly vztahovat na typy intervencí formou přímých plateb, typy intervencí v určitých odvětvích i typy intervencí pro rozvoj venkova. Měly by rovněž zajistit a prokázat, že rozhodnutí členského státu jsou přiměřená s ohledem na priority a cíle Unie a jsou s nimi v souladu. V tomto ohledu by strategické plány SZP měly zahrnovat přehled a vysvětlení nástrojů zajišťujících spravedlivější rozdělování a účinnější a účelnější zacílení podpory příjmu. Je tudíž vhodné, aby obsahovaly intervenční strategie zaměřené na výsledky a strukturované kolem specifických cílů SZP, včetně kvantifikovaných dílčích cílů v souvislosti s těmito cíli. S cílem umožnit jejich monitorování na ročním základě je vhodné, aby tyto cíle byly založeny na ukazatelích výsledků. (102) Intervenční strategie by měla rovněž zdůraznit komplementaritu jak mezi nástroji SZP, tak i s ostatními politikami Unie. Každý strategický plán SZP by zejména měl zohledňovat relevantní právní předpisy v oblasti životního prostředí a klimatu a v rámci analýzy současné situace („analýza SWOT“) by měly být popsány vnitrostátní plány vycházející z těchto právních předpisů. Je vhodné uvést seznam legislativních aktů, na které by měl strategický plán SZP konkrétně odkazovat. (103) Vzhledem k tomu, že členským státům by měla být poskytnuta flexibilita, pokud jde o rozhodnutí přenést na základě vnitrostátního rámce část koncipování a provádění jejich strategických plánů SZP na regionální úroveň, a to s cílem usnadnit koordinaci mezi regiony při řešení celostátních výzev, je vhodné, aby byl ve strategických plánech SZP uveden popis interakce mezi celostátními a regionálními intervencemi. (104) Jelikož by strategické plány SZP měly Komisi umožňovat nést odpovědnost za řízení rozpočtu Unie a poskytovat členským státům právní jistotu ohledně některých prvků strategického plánu SZP, je vhodné, aby tyto strategické plány SZP obsahovaly konkrétní popis jednotlivých intervencí, včetně podmínek způsobilosti, přidělování rozpočtových prostředků, plánovaných výstupů a jednotkových nákladů. Nezbytný je také finanční plán, který má podávat přehled o veškerých rozpočtových aspektech a pro každou intervenci, spolu s plánem cílů. (105) Za účelem zajištění okamžitého zahájení a účinného provádění strategických plánů SZP by podpora z EZZF a EZFRV měla být založena na existenci stabilních podmínek správního rámce. Každý strategický plán SZP by měl tudíž zahrnovat identifikaci všech struktur správy a koordinace strategického plánu SZP, včetně kontrolních systémů a sankcí a struktury pro monitorování a podávání zpráv. (106) Vzhledem k tomu, jaký význam má specifický cíl modernizace zemědělských a venkovských oblastí, a s ohledem na jeho průřezový charakter je vhodné, aby členské státy do svých strategických plánů SZP zahrnuly zvláštní popis příspěvku těchto strategických plánů SZP k dosažení uvedeného cíle, včetně jejich příspěvku k digitalizaci. (107) Vzhledem k obavám souvisejícím s administrativní zátěží v rámci sdíleného řízení by ve strategickém plánu SZP měla být zvláštní pozornost věnována také zjednodušení. (108) Jelikož není vhodné, aby Komise schvalovala informace, které lze považovat za kontextuální nebo za historické nebo které spadají do odpovědnosti členských států, měly by být některé informace předloženy jako přílohy strategického plánu SZP. (109) Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (28) je třeba hodnotit unijní fondy na základě informací shromážděných v souladu se stanovenými zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků těchto fondů v praxi. (110) Schválení strategických plánů SZP Komisí je zásadním krokem pro to, aby bylo zajištěno, že je politika prováděna v souladu se společnými cíli. V souladu se zásadou subsidiarity by Komise měla členským státům poskytnout vhodné pokyny ohledně prezentace soudržné a ambiciózní logiky intervencí. (111) Je také nezbytné stanovit možnost koncipovat a revidovat strategické plány SZP v souladu s podmínkami stanovenými tímto nařízením. (112) Za řízení a provádění každého strategického plánu SZP by měl být zodpovědný vnitrostátní řídící orgán, který by měl být pro Komisi hlavním kontaktním místem. Nicméně v případě, že prvky související s politikou rozvoje venkova jsou řešeny na regionální úrovni, by měly mít členské státy možnost zřídit regionální řídící orgány. Řídící orgány by měly mít možnost přenést část svých povinností a ponechat si odpovědnost za účinnost a správnost řízení a zajišťovat soudržnost a konzistentnost strategického plánu SZP a koordinaci vnitrostátního řídícího orgánu s regionálními řídícími orgány. Členské státy by měly zajistit, aby při řízení a provádění svých strategických plánů SZP byly finanční zájmy Unie chráněny v souladu s finančním nařízením a nařízením (EU).2021/2116. (113) Odpovědnost za monitorování strategických plánů SZP by měla být sdílena mezi vnitrostátním řídícím orgánem a vnitrostátním monitorovacím výborem zřízeným za tímto účelem. Vnitrostátní monitorovací výbor by měl být odpovědný za monitorování účinnosti provádění strategických plánů SZP. Za tímto účelem je třeba upřesnit jeho povinnosti. Pokud strategický plán SZP obsahuje prvky, které jsou stanoveny regiony, členské státy a dotčené regiony by měly mít možnost zřídit a sestavit regionální monitorovací výbory. V takovém případě by pak měla být vyjasněna pravidla koordinace s vnitrostátním monitorovacím výborem. (114) EZFRV by měl prostřednictvím technické pomoci z podnětu Komise podporovat opatření týkající se plnění úkolů uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2021/2116. Technickou pomoc lze poskytnout i z podnětu členských států, a to za účelem plnění úkolů nezbytných pro účinnou správu a provádění podpory v souvislosti se strategickým plánem SZP. Posílení technické pomoci z podnětu členských států je k dispozici pouze pro členské státy, jejichž příděl z EZFRV nepřesahuje 1,1 miliardy EUR. Podpora z EZFRV na technickou pomoc by měla zohlednit zvýšení budování správních kapacit, pokud jde o nové systémy správy a kontroly v členských státech. (115) V situaci, kdy budou moci členské státy využít mnohem větší flexibility a subsidiarity při koncipování intervencí v zájmu dosažení společných cílů, budou sítě jedním z klíčových nástrojů umožňujících stimulovat a směrovat politiku a podporovat zapojení zúčastněných stran, sdílení znalostí a budování kapacit pro členské státy a další subjekty. Rozsah činností zaměřených na propojování příslušných subjektů bude rozšířen nad rámec problematiky rozvoje venkova tak, aby zahrnoval oba pilíře SZP. Jednotná unijní síť pro SZP by měla zajistit lepší koordinaci mezi činnostmi zaměřenými na propojování příslušných subjektů, které jsou realizovány na unijní, vnitrostátní a regionální úrovni. Evropská síť a národní sítě pro SZP by měly nahradit současnou Evropskou síť pro rozvoj venkova a síť EIP-AGRI na úrovni Unie a celostátní sítě pro venkov. Evropská síť pro SZP by měla v co největší míře přispívat k činnostem národních sítí pro SZP. Tyto sítě by měly poskytnout platformu pro prosazování intenzivnější výměny znalostí za účelem lepšího provádění strategických plánů SZP a zaznamenávání výsledků a přidané hodnoty politiky na unijní úrovni, včetně politiky programu Horizont Evropa a jeho projektů s více aktéry. Se stejným cílem, tj. za účelem zlepšení výměny znalostí a inovací, by EIP s pomocí evropských a vnitrostátních sítí pro SZP měla podporovat realizaci interaktivního inovativního modelu v souladu s metodikou nastíněnou v tomto nařízení. (116) Každý strategický plán SZP by měl podléhat pravidelnému monitorování provádění a pokroku při plnění stanovených cílů. Za účelem prokázání pokroku a posouzení dopadu a efektivity naplňování politiky by měl být vytvořen rámec pro výkonnost, monitorování a hodnocení SZP. (117) Orientace na trh vyplývající z modelu provádění vyžaduje pevný výkonnostní rámec, a to obzvláště proto, že strategické plány SZP by přispívaly k dosažení širokých všeobecných cílů pro jiné politiky ve sdíleném řízení. Politika založená na výkonnosti vyžaduje každoroční i víceleté posuzování na základě zvolených ukazatelů výstupů, výsledků a dopadu vymezených v rámci pro výkonnost, monitorování a hodnocení. Za tímto účelem by měl být zvolen omezený a cílený soubor ukazatelů způsobem, který co nejpřesněji odráží, zda podpořená intervence přispívá k dosažení stanovených cílů. Mělo by být umožněno, aby se ukazatele týkající se specifických cílů v oblasti životního prostředí a klimatu vztahovaly na intervence přispívající k plnění závazků, jež vycházejí z relevantních legislativních aktů Unie. (118) Jako součást rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení by měly členské státy monitorovat dosažený pokrok a každoročně o něm podávat Komisi zprávu. Informace poskytované členskými státy představují základ, z něhož by měla vycházet Komise ve zprávách o pokroku při dosahování specifických cílů během celého programového období strategického plánu SZP, přičemž se k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů. (119) Je třeba zavést mechanismy k podnikání kroků na ochranu finančních zájmů Unie v případě, že by se provádění strategického plánu SZP významně odchýlilo od stanovených cílů. Komise by tudíž měla mít možnost vyžádat si od členských států v případě významných a neodůvodněných nedostatků požadovat předložení akčních plánů. Nesplnění plánovaných výsledků by mohlo vést k pozastavení a nakonec i ke snížení čerpání unijních prostředků. (120) V souladu se zásadou sdíleného řízení by členské státy měly být v případě, že zajišťují zapojení regionů do koncipování plánů hodnocení a do monitorování a hodnocení regionálních intervencí strategického plánu SZP, odpovědné za vyhodnocování svých strategických plánů SZP, přičemž by v relevantních případech mělo být zajištěno, aby byly do koncipování plánu hodnocení a do monitorování a hodnocení regionálních intervencí uvedených v plánu SZP zapojeny regiony, zatímco Komise by měla odpovídat za syntézu hodnocení ex ante členských států na úrovni Unie a za průběžná hodnocení a hodnocení ex post na úrovni Unie. (121) S cílem zajistit komplexní a smysluplné hodnocení SZP na úrovni Unie by měla Komise vycházet z kontextových ukazatelů a ukazatelů dopadu. Tyto ukazatele by měly primárně vycházet ze zavedených zdrojů údajů. Komise a členské státy by měly spolupracovat s cílem zajistit a dále zvýšit spolehlivost údajů potřebných pro kontextové ukazatele a ukazatele dopadu. (122) Při posuzování navrhovaných strategických plánů SZP by Komise měla posuzovat konzistentnost těchto plánů a jejich přínos k plnění unijních právních předpisů a závazků v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména cílů Unie pro rok 2030 stanovených ve sděleních Komise ze dne 20. května 2020 s názvy „Strategie ‚Od zemědělce ke spotřebiteli‘ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ (dále jen „strategie Od zemědělce ke spotřebiteli“) a „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (dále jen „strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti“). (123) Členské státy by měly mít povinnost prokázat prostřednictvím svých strategických plánů SZP větší celkovou ambici ve srovnání s minulostí, pokud jde o specifické cíle SZP v oblasti životního prostředí a klimatu. Je třeba mít za to, že se tato ambice skládá z řady prvků, týkajících se mimo jiné ukazatelů dopadu, cílů stanovených na základě ukazatelů výsledků, koncepce intervencí, zamýšleného uplatňování systému podmíněnosti a finančního plánování. Členské státy by měly mít povinnost, aby ve svých strategických plánech SZP s odkazem na jednotlivé relevantní prvky vysvětlily, jak požadovanou větší celkovou ambici prokazují. Toto vysvětlení by mělo zahrnovat vnitrostátní příspěvky k dosažení cílů Unie pro rok 2030 stanovených ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti. (124) Komise by měla na začátku prováděcího období vypracovat souhrnnou zprávu o strategických plánech SZP členských států, aby posoudila společné úsilí a kolektivní ambici členských států, pokud jde o řešení specifických cílů SZP, přičemž by měla zohlednit cíle Unie pro rok 2030 stanovené ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti. (125) Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu s cílem posoudit fungování nového modelu provádění ze strany členských států a společný příspěvek intervencí, jež členské státy stanovily ve svých strategických plánech SZP, ke splnění závazků Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména těch, jež vyplývají ze Zelené dohody pro Evropu. (126) Na podporu pro typy intervencí podle tohoto nařízení by se měly vztahovat články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU. Vzhledem ke specifickým vlastnostem odvětví zemědělství by se uvedená ustanovení Smlouvy o fungování EU neměla vztahovat na typy intervencí formou přímých plateb a na typy intervencí pro rozvoj venkova, které se týkají operací spadajících do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU a které jsou prováděny podle tohoto nařízení a v souladu s ním, nebo na platby prováděné členskými státy a určené na doplňkové vnitrostátní financování typů intervencí na rozvoj venkova, pro které se poskytuje podpora Unie a které spadají do oblasti působnosti článku 42 Smlouvy o fungování EU. (127) S cílem zabránit náhlému a podstatnému snížení podpory v určitých odvětvích v členských státech, které v období 2015–2022 udělily přechodnou vnitrostátní podporu, by měly mít takové členské státy možnost udělovat tuto podporu za určitých podmínek a omezení i nadále. Při zohlednění přechodné povahy této podpory je vhodné pokračovat v jejím postupném ukončování tím, že bude každoročně postupně snižován objem finančních rámců pro jednotlivá odvětví vyčleněných na tuto podporu. (128) Osobní údaje shromážděné za účelem uplatnění jakéhokoli ustanovení uvedeného v tomto nařízení by měly být zpracovány způsobem, který odpovídá těmto účelům. Uvedené údaje by také měly být anonymizovány, jsou-li zpracovány za účelem monitorování nebo hodnocení a měly by být chráněny v souladu s právem Unie, jež se týká ochrany osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů, obzvláště pak v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady ( EU) č. 2016/679 (29) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (30). Subjekty údajů by měly být informovány o tomto zpracování, jakož i o svých právech na ochranu údajů. (129) Pro účely uplatňování tohoto nařízení a pro účely monitorování, analýzy a správy finančních nároků se od členských států vyžadují oznámení. (130) Za účelem doplnění nebo změny některých jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. (131) Za účelem zajištění právní jistoty, ochrany práv zemědělců a zaručení rovných podmínek ve všech členských státech, pokud jde o společné požadavky a ukazatele, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o přijetí společných ukazatelů, jež se týkají výstupu, výsledku, dopadu a okolností v případě řešení technických problémů při jejich uplatňování; a pravidla týkající se poměru u normy DZES 1. (132) Za účelem zajištění právní jistoty, ochrany práv zemědělců a zaručení hladkého, soudržného a účinného fungování typů intervencí formou přímých plateb by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o pravidla podmiňující poskytnutí plateb používáním certifikovaných osiv určitých odrůd konopí a postup při určování odrůd konopí a ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu v těchto odrůdách; pravidla, jež stanoví harmonizovaný základ pro výpočet snížení plateb v rámci stanovení horní meze a postupného snižování plateb; opatření, která mají zamezit tomu, aby byli příjemci podpory příjmu vázané na produkci postiženi strukturální nerovnováhou na trhu v daném odvětví, včetně rozhodnutí, že taková podpora může být i nadále vyplácena až do roku 2027 na základě produkčních jednotek, na něž byla poskytnuta v minulém referenčním období; pravidla a podmínky pro schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu, pravidla týkající se podmínek pro poskytování této zvláštní podpory a souvisejících požadavků způsobilosti a zemědělských postupů; pravidla týkající se kritérií pro schválení mezioborových organizací a pravidla upravující důsledky, kdy schválená mezioborová organizace nesplňuje tato kritéria, a povinnosti pro producenty. (133) S cílem zajistit, aby typy intervencí v určitých odvětvích přispívaly k dosahování cílů SZP a posilovaly synergie s jinými nástroji SZP, a s cílem zajistit rovné podmínky na vnitřním trhu a zamezit nerovné a nekalé soutěži by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o pravidla pro řádné fungování typů intervencí v určitých odvětvích, typ výdajů, které mají být pokryty, a to zejména správní a personální náklady, základ pro výpočet finanční podpory Unie, včetně referenčních období a výpočtu hodnoty produkce uvedené na trh, a o stupeň organizovanosti producentů v některých regionech a o maximální míru finanční podpory Unie pro některé intervence, jejichž cílem je předcházet krizím na trhu a řízení rizik v určitých odvětvích; pravidla pro stanovení stropu výdajů na opětovnou výsadbu sadů, olivových hájů nebo vinic; pravidla, podle kterých mají producenti stáhnout vedlejší produkty vinifikace, a o výjimky z této povinnosti, s cílem zabránit dodatečné administrativní zátěži, pravidla pro dobrovolnou certifikaci lihovarů a pravidla týkající se jiného druhu podpory a minimálních dlouhodobých účinků podpořených investic v některých odvětvích, jakož i pravidla týkající se kombinace financování pro některé intervence v odvětví vína. Zejména za účelem zajištění účinného a účelného využívání finančních prostředků Unie určených pro intervence v odvětví včelařství by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o další požadavky týkající se oznamovací povinnosti a stanovení minimálního příspěvku Unie na výdaje na provedení těchto typů intervencí. (134) S cílem zabezpečit právní jistotu a zaručit, aby intervence pro rozvoj venkova plnily své cíle, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o podporu na závazky hospodaření, jež se týkají genetických zdrojů a dobrých životních podmínek zvířat, a podporu na režimy jakosti. (135) S cílem zohlednit budoucí změny finančních přídělů členským státům nebo reagovat na problémy, s nimiž se při provádění svých strategických plánů SZP potýkají členské státy, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat určité akty, pokud jde o příděly členským státům na typy intervencí formou přímých plateb, změnu váhového kritéria, jež se použije na podporu na základě jeho příspěvku k dosahování cílů v oblasti změny klimatu, a pravidla týkající se obsahu strategického plánu SZP. (136) S cílem usnadnit přechod od režimů stanovených v nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 k režimům, které jsou stanoveny v tomto nařízení, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat některé akty, pokud jde o opatření na ochranu veškerých nabytých práv a oprávněných očekávání příjemců. (137) S cílem zajistit jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení a zabránit nekalé soutěži nebo diskriminaci mezi zemědělci by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení referenčních ploch pro podporu na olejnatá semena, pravidla pro schvalování půdy a povolování odrůd pro účely zvláštní podpory pro bavlnu a související oznámení, výpočet snížení, pokud plocha způsobilá pro podporu a osetá bavlnou přesáhne základní plochu, finanční podporu Unie pro destilaci vedlejších produktů vinifikace, pravidla, jak mají být prezentovány prvky, které mají být zahrnuty do strategického plánu SZP, jednotné podmínky pro uplatňování požadavků týkajících se informování a propagace ohledně možností, které skýtají strategické plány SZP, stanovení organizační struktury a provoz evropské sítě pro SZP, pravidla týkající se rámce pro výkonnost, monitorování a hodnocení, pravidla pro předkládání obsahu výroční zprávy o výkonnosti, pravidla pro informace zasílané členskými státy pro účely posouzení výkonnosti ze strany Komise, pravidla, pokud jde o potřeby týkající se údajů a synergie mezi možnými zdroji údajů, a pravidla pro provoz systému pro bezpečnou výměnu údajů společného zájmu mezi Komisí a členskými státy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31). (138) Vzhledem k tomu, že ukazatele pro účely monitorování, hodnocení a předkládání výročních zpráv o výkonnosti jsou již stanoveny v příloze I, přijetí dalších ukazatelů pro monitorování a hodnocení SZP by mělo podléhat dodatečné kontrole ze strany členských států. Rovněž tak dodatečné informace, které členské státy mají poskytovat Komisi pro účely monitorování a hodnocení SZP, by měly být podmíněny kladným stanoviskem Výboru pro společnou zemědělskou politiku. Komise by tak neměla mít možnost stanovit pro členské státy povinnost poskytovat dodatečné ukazatele a informace o provádění SZP pro účely monitorování a hodnocení SZP v případě, že Výbor pro společnou zemědělskou politiku nedosáhne kvalifikované většiny pro návrh Komise nebo proti němu, a nebude proto s to vydat stanovisko. (139) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí prováděcích aktů bez uplatnění nařízení (EU) č. 182/2011, kterými se schvalují strategické plány SZP a jejich změny. (140) Komise by měla přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud to v náležitě odůvodněných případech týkajících se řešení konkrétních problémů a při současném zajištění kontinuity režimu přímých plateb v případě mimořádných okolností vyžadují závažné naléhavé důvody. S cílem vyřešit naléhavé problémy v jednom nebo několika členských státech by mimoto Komise měla při současném zajištění kontinuity systému přímých plateb přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty, pokud v řádně odůvodněných případech mají mimořádné okolnosti dopad na poskytování podpory a ohrožují účinné provádění plateb v rámci režimů podpory uvedených v tomto nařízení. (141) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (32) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (33) by měla zůstat mimo oblast působnosti tohoto nařízení s výjimkou těch jejich ustanovení, na která se výslovně odkazuje. (142) Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale vzhledem k rozdílům mezi různými venkovskými oblastmi a omezeným finančním zdrojům členských států jich lze lépe dosáhnout na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky unijního financování a zaměřením se na jasně identifikované priority, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. (143) Nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 by proto měla být zrušena. (144) V zájmu zajištění hladkého provedení předpokládaných opatření a z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: HLAVA I PŘEDMĚT A OBLAST PŮSOBNOSTI, POUŽITELNÁ USTANOVENÍ A DEFINICE Článek 1 Předmět a oblast působnosti 1.   Tímto nařízením se stanoví pravidla pro: a) obecné a specifické cíle, o něž se usiluje prostřednictvím podpory Unie financované z Evropského zemědělského a záručního fondu (EZZF) a z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) v rámci společné zemědělské politiky (SZP), jakož i související ukazatele; b) typy intervencí a společné požadavky, jež mají členské státy uplatňovat při dosahování těchto cílů, jakož i související finanční ujednání; c) strategické plány SZP, které mají vypracovat členské státy a v nichž se stanoví cíle, upřesní podmínky týkající se intervencí a přidělí finanční zdroje v souladu se specifickými cíli a zjištěnými potřebami; d) koordinaci a správu, jakož i pro monitorování, vykazování a hodnocení. 2.   Toto nařízení se použije na podporu Unie financovanou z EZZF a EZFRV a určenou na intervence uvedené ve strategickém plánu SZP vypracovaném členským státem a schváleném Komisí, který se vztahuje na období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027 (dále jen „období strategického plánu SZP “). Článek 2 Použitelná ustanovení 1.   Na podporu poskytovanou podle tohoto nařízení se použijí nařízení (EU) 2021/2116 a ustanovení přijatá podle uvedeného nařízení. 2.   Na podporu financovanou z EZFRV podle tohoto nařízení se použijí ustanovení hlavy III kapitoly II článku 19 s výjimkou čl. 28 prvního pododstavce písm. c ) a článků 46 a 48 nařízení (EU) 2021/1060. Článek 3 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: 1) „zemědělcem“ fyzická nebo právnická osoba či skupina fyzických nebo právnických osob, bez ohledu na právní postavení takové skupiny a jejích členů podle vnitrostátních právních předpisů, jejíž zemědělský podnik se nachází na území spadajícím do územní působnosti Smluv podle článku 52 Smlouvy o Evropské unii ve spojení s články 349 a 355 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a která vykonává zemědělskou činnost, jak ji vymezí členské státy v souladu s čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení; 2) „zemědělským podnikem“ soubor všech jednotek využívaných k zemědělské činnosti a spravovaných zemědělcem, které se nacházejí na území stejného členského státu; 3) „intervencí“ nástroj podpory spolu se souborem podmínek způsobilosti upřesněných členským státem v jeho strategickém plánu SZP na základě typu intervencí stanovených v tomto nařízení; 4) „operací“: a) projekt, smlouva, akce nebo skupina projektů či akcí vybraných v rámci dotčeného strategického plánu SZP; b) v souvislosti s finančními nástroji celkové způsobilé veřejné výdaje poskytnuté na finanční nástroj a následná finanční podpora poskytnutá z tohoto finančního nástroje konečným příjemcům; 5) „veřejnými výdaji“ jakýkoli příspěvek k financování operací, jehož zdrojem je rozpočet vnitrostátních, regionálních nebo místních orgánů veřejné správy, rozpočet Unie vyčleněný pro EZZF a EZFRV, rozpočet veřejnoprávních subjektů nebo rozpočet sdružení orgánů veřejné správy nebo veřejnoprávních subjektů; 6) „milníky“ průběžné předem stanovené hodnoty určené členskými státy v rámci jejich intervenčních strategií uvedených v čl. 107 odst. 1 písm. b) pro konkrétní rozpočtový rok, jichž má být dosaženo v určeném okamžiku v průběhu období strategického plánu SZP v zájmu zajištění včasného pokroku ve vztahu k ukazatelům výsledků; 7) „cíli“ předem stanovené hodnoty určené členskými státy v rámci jejich intervenčních strategií uvedených v čl. 100 odst. 1 písm. b), jichž má být dosaženo na konci období strategického plánu SZP ve vztahu k ukazatelům výsledků ; 8) „nejvzdálenějšími regiony“ nejvzdálenější regiony podle článku 349 Smlouvy o fungování EU; 9) pojmem „AKIS“ kombinace organizačních a znalostních toků mezi osobami, organizacemi a institucemi, které užívají a vytváří poznatky pro účely zemědělství a souvisejících oblastí (zemědělský znalostní a inovační systém); 10) „menšími ostrovy v Egejském moři“ menší ostrovy v Egejském moři ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 229/2013; 11) „vzájemným fondem“ systém akreditovaný členským státem v souladu s jeho vnitrostátním právem, který umožňuje zemědělcům, kteří jsou jeho členy, aby se pojistili, přičemž uvedeným zemědělcům se z něj poskytuje kompenzace v případě, že utrpěli hospodářské ztráty; 12) „méně rozvinutými regiony“ méně rozvinuté regiony ve smyslu čl. 108 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/1060; 13) „příjemcem“ v případě typů intervencí pro rozvoj venkova podle článku 69: a) veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, subjekt s právní subjektivitou či bez ní, fyzická osoba nebo skupina fyzických či právnických osob, které jsou odpovědné za zahájení nebo za zahájení i provádění operací; b) v souvislosti s režimy státní podpory podnik, který je příjemcem podpory; c) v souvislosti s finančními nástroji subjekt, který spravuje podílový fond, nebo subjekt, který spravuje zvláštní fond, neexistuje-li struktura podílového fondu, nebo řídící orgán uvedený v článku 123 (dále jen „řídící orgán“), je-li tento řídící orgán správcem finančního nástroje; 14) „mírou podpory“ míra veřejného výdaje na operaci; v souvislosti s finančními nástroji se jí rozumí hrubý grantový ekvivalent podpory vymezený v čl. 2 bodě 20 nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (34); 15) pojmem „LEADER“ komunitně vedený místní rozvoj podle článku 31 nařízení (EU) 2021/1060; 16) „zprostředkujícím subjektem“ jakýkoli veřejnoprávní nebo soukromoprávní subjekt, včetně regionálních nebo místních subjektů, subjektů regionálního rozvoje či nevládních organizací, za jejichž činnost odpovídá vnitrostátní nebo regionální řídící orgán, nebo které plní povinnosti z pověření takového řídícího orgánu; 17) „rozpočtovým rokem“ zemědělský rozpočtový rok v souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/2116. Článek 4 Definice a podmínky, jež mají být stanoveny ve strategických plánech SZP 1.   Členské státy stanoví ve svých strategických plánech SZP definici „zemědělské činnosti“, „zemědělské plochy“, „způsobilého hektaru“, „aktivního zemědělce“„mladého zemědělce“ a „nového zemědělce“, jakož i relevantní podmínky v souladu s tímto článkem. 2.    „Zemědělská činnost“ se vymezí tak, aby umožňovala přispívat k poskytování soukromých a veřejných statků prostřednictvím jedné nebo obou těchto činností: a) produkcí zemědělských produktů, která zahrnuje činnosti, jako je chov zvířat nebo pěstování plodin, a to i prostřednictvím paludikultury, přičemž zemědělskými produkty se rozumějí produkty uvedené v příloze I Smlouvy o fungování EU s výjimkou produktů rybolovu, jakož i bavlna a rychle rostoucí dřeviny pěstované ve výmladkových plantážích; b) udržováním zemědělských ploch ve stavu vhodném pro pastvu nebo pěstování plodin bez zvláštní přípravy, která jde nad rámec používání běžných způsobů zemědělské produkce a strojů. 3.    „Zemědělská plocha“ se vymezí tak, aby zahrnovala ornou půdu, trvalé kultury a trvalé travní porosty, včetně případů, kdy na této ploše uvedené prvky tvoří agrolesnický systém. Pojmy „orná půda“, „trvalé kultury“ a „trvalé travní porosty“ členské státy dále upřesní v tomto rámci: a) „ornou půdou“ se rozumí půda obdělávaná za účelem produkce plodin nebo plochy, které jsou k dispozici pro produkci plodin, ale jsou ponechány ladem; nadto se po dobu trvání závazku jedná o půdu obdělávanou za účelem produkce plodin nebo o plochy, které jsou k dispozici pro produkci plodin, ale jsou ponechány ladem, a které byly vyňaty z produkce v souladu s článkem 31 nebo článkem 70 nebo se standardem DZES 8 uvedeným v příloze III tohoto nařízení nebo s články 22, 23 nebo 24 nařízení Rady (ES) č. 1257/1999 (35) nebo s článkem 39 nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (36) nebo s článkem 28 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (37); b) „trvalými kulturami“ se rozumějí kultury jiné než trvalé travní porosty a stálé pastviny, které nejsou pěstované systémem střídání plodin, jsou na dané půdě nejméně pět let a poskytují opakované sklizně, včetně školek a rychle rostoucích dřevin pěstovaných ve výmladkových plantážích; c) „trvalými travními porosty a stálými pastvinami“ (společně dále jen „trvalé travní porosty“) se rozumí půda využívaná k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin na přírodních (přirozený osev) nebo uměle vytvořených (umělý osev) plochách, která nebyla zahrnuta do střídání plodin v zemědělském podniku po dobu pěti a více let, a rozhodnou-li tak členské státy, i půda, která nebyla zorána, nebo jinak obdělána ani opětovně oseta různými druhy trav nebo jinými bylinnými pícninami po dobu pěti a více let. Lze sem zařadit i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které mohou být spásány, a rozhodnou-li tak členské státy, i jiné druhy, jako jsou křoviny nebo stromy, které produkují krmivo, pokud trávy a jiné bylinné pícniny i nadále převažují. Členské státy mohou rovněž rozhodnout, že za trvalé travní porosty považují tyto typy půd: i) půdu porostlou jakýmkoli z druhů uvedených v tomto písmenu využívanou v souladu se zavedenými místními postupy v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny obvykle nepřevažují nebo se zde nevyskytují trávy a jiné bylinné pícniny; ii) půdu porostlou jakýmkoli z druhů uvedených v tomto písmenu v případech, kdy na plochách využívaných jako pastviny nepřevažují nebo se zde nevyskytují trávy a jiné bylinné pícniny. 4.   Pro účely typů intervencí formou přímých plateb se „způsobilý hektar“ vymezí tak, že pokrývá plochy, která má zemědělec k dispozici a které jsou tvořeny: a) jakoukoli zemědělskou plochou zemědělského podniku, která je během roku, na nějž je podpora požadována, využívána k zemědělské činnosti, nebo která je v případě, že je využívána i k nezemědělským činnostem, využívána převážně k činnostem zemědělským; je-li to řádně opodstatněno důvody souvisejícími s životním prostředím, biologickou rozmanitostí a klimatem, mohou členské státy rozhodnout, že způsobilé hektary mohou zahrnovat i některé plochy, které jsou k zemědělským činnostem využívány pouze každý druhý rok. b) jakoukoli plochou zemědělského podniku, která je: i) pokryta krajinnými prvky, na něž se vztahuje povinnost zachování podle standardu DZES 8 uvedeného v příloze III; ii) využívána k dosažení minimálního podílu orné půdy vyhrazeného pro neproduktivní plochy a prvky, včetně ploch ponechaných ladem, podle standardu DZES 8 uvedeného v příloze III, nebo; iii) po dobu trvání příslušného závazku zemědělce zřízena nebo udržována v důsledku ekoschématu podle článku 31. Rozhodnou-li tak členské státy, může „způsobilý hektar“ obsahovat i jiné krajinné prvky, pokud nepřevažují a vzhledem k ploše, kterou na zemědělském pozemku zabírají, významně neztěžují výkon zemědělské činnosti. Při uplatňování této zásady mohou členské státy stanovit maximální podíl zemědělského pozemku, na němž se tyto jiné krajinné prvky vyskytují. Pokud jde o trvalé travní porosty obsahující rozptýlené nezpůsobilé prvky, mohou členské státy rozhodnout, že pro určení plochy považované za způsobilou použijí pevně stanovené redukční koeficienty; c) jakoukoli plochou zemědělského podniku, ke které vzniklo právo na platby podle hlavy III kapitoly II oddílu 2 pododdílu 2 tohoto nařízení nebo v režimu základní platby či režimu jednotné platby na plochu stanovených v hlavě III nařízení (EU) č. 1307/2013 a která není „způsobilým hektarem“, jak je vymezen členskými státy na základě písmen a) a b) tohoto odstavce: i) v důsledku uplatnění směrnice 92/43/EHS, 2009/147/ES nebo 2000/60/ES na tuto plochu; ii) v důsledku intervencí na základě plochy stanovených v tomto nařízení, na něž se vztahuje integrovaný systém uvedený v čl. 65 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, jenž umožňuje produkci produktů neuvedených v příloze I SFEU prostřednictvím paludikultury, nebo podle vnitrostátních režimů pro biologickou rozmanitost či snižování emisí skleníkových plynů, jejichž podmínky jsou v souladu s těmito intervencemi na základě plochy, a to pokud tyto intervence a vnitrostátní režimy přispívají k dosažení jednoho či více specifických cílů stanovených v čl. 6 odst. 1 písm. d), e) a f) tohoto nařízení; iii) po dobu trvání závazku zemědělce týkajícího se zalesňování podle článku 31 nařízení (ES) č. 1257/1999 nebo článku 43 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článku 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo článku 70 či článku 73 tohoto nařízení nebo v rámci vnitrostátního režimu, jehož podmínky jsou v souladu s čl. 43 odst. 1, 2 a 3 nařízení (ES) č. 1698/2005 nebo článkem 22 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo s článkem 70 či článkem 73 tohoto nařízení; iv) po dobu trvání závazku zemědělce, jehož důsledkem je vynětí půdy z produkce podle článků 22, 23 a 24 nařízení (ES) č. 1257/1999, článku 39 nařízení (ES) č. 1698/2005, článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo článku 70 tohoto nařízení. Plochy využívané k produkci konopí je možné považovat za způsobilé hektary pouze tehdy, pokud obsah tetrahydrokanabinolu v použitých odrůdách nepřesahuje 0,3 %; 5.   Pojem „aktivní zemědělec“ se vymezí tak, aby se zajistilo, že podpora je poskytována pouze fyzickým nebo právnickým osobám či skupinám fyzických nebo právnických osob, které vykonávají alespoň minimální úroveň zemědělské činnosti, přičemž z poskytnutí podpory nemusejí být nutně vyloučeni vícestranně zaměření zemědělci ani zemědělci na částečný úvazek. Při vymezování osoby, která je „aktivním zemědělcem“, použijí členské státy objektivní a nediskriminační kritéria, jako jsou: příjmové testy, vklady práce v zemědělském podniku, předmět podnikání a zápis jejich zemědělských činností v celostátních nebo regionálních rejstřících. Tato kritéria lze zavést v jedné nebo více formách, které si členské státy zvolí, a to i prostřednictvím negativního seznamu, na základě kterého je stanoveno, kdo ze zemědělců nemůže být považován za „aktivního zemědělce“. V případě, že členský stát považuje za „aktivní zemědělce“ ty zemědělce, kteří za předchozí rok neobdrželi přímé platby přesahující určitou částku, nesmí být taková částka vyšší než 5 000 EUR. 6.   Pojem „mladý zemědělec“ se vymezí tak, aby zahrnoval: a) horní věkovou hranici mezi 35 a 40 lety; b) podmínky, za nichž lze být „vedoucím zemědělského podniku“; c) odpovídající odbornou přípravu nebo požadované dovednosti vymezené členskými státy. 7.   Pojem „nový zemědělec“ se vymezí tak, aby tento pojem odkazoval na jiného zemědělce, než je mladý zemědělec, a na zemědělce, který je „vedoucím zemědělského podniku“ poprvé. Členské státy zahrnou další objektivní a nediskriminační požadavky týkající se odpovídající odborné přípravy a dovedností. 8.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 152, kterými se toto nařízení doplňuje za účelem ochrany veřejného zdraví o pravidla podmiňující poskytování plateb používáním certifikovaných osiv některých odrůd konopí a o postup pro určování odrůd konopí, jakož i ověřování obsahu tetrahydrokanabinolu podle odst. 4 druhého pododstavce tohoto článku v těchto odrůdách. HLAVA II CÍLE A UKAZATELE Článek 5 Obecné cíle V souladu s cíli SZP stanovenými v článku 39 SFEU, s cílem zachovat fungování vnitřního trhu a rovné podmínky mezi zemědělci v Unii a v souladu se zásadou subsidiarity má podpora z EZZF a EZFRV za cíl dále zlepšovat udržitelný rozvoj zemědělství, potravinářství a venkovských oblastí a napomáhá dosažení těchto obecných cílů v hospodářské, environmentální a sociální oblasti, které přispějí k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030: a) podporovat inteligentní, konkurenceschopné, odolné a diverzifikované odvětví zemědělství, které zajistí dlouhodobé potravinové zabezpečení; b) podporovat a posilovat ochranu životního prostředí, včetně biologické rozmanitosti, a opatření v oblasti klimatu a přispívat k dosažení cílů Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně jejích závazků v rámci Pařížské dohody; c) posilovat socioekonomickou strukturu venkovských oblastí. Článek 6 Specifické cíle 1.   Obecných cílů se dosahuje prostřednictvím těchto specifických cílů: a) podporovat ekonomicky udržitelný zemědělský příjem a odolnost odvětví zemědělství v celé Unii s cílem zlepšit dlouhodobé potravinové zabezpečení a zemědělskou rozmanitost, jakož i zajistit hospodářskou udržitelnost zemědělské produkce v Unii; b) posilovat tržní orientaci a zvyšovat konkurenceschopnost zemědělských podniků v krátkodobém i dlouhodobém horizontu, včetně většího zaměření na výzkum, technologie a digitalizaci; c) zlepšovat postavení zemědělců v hodnotovém řetězci; d) přispívat ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, mimo jiné snižováním emisí skleníkových plynů a zvyšováním míry sekvestrace uhlíku, a prosazovat udržitelnou energii; e)