§ 216 Vyhláška o úplném znění trestního zákona – TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ
Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · § 216 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 216 vyhlášky 1/1957 definuje trestný čin úmyslného usmrcení člověka (vraždy) a stanovuje za něj tresty odnětí svobody, přičemž v závažnějších případech umožňuje i trest smrti.
§ 216 TRESTNÉ ČINY PROTI ŽIVOTU A ZDRAVÍ
(1) Kdo jiného úmyslně usmrtí, bude potrestán odnětím svobody na patnáct až pětadvacet let.
(2) Odnětím svobody na pětadvacet let nebo smrtí bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 na několika osobách nebo opětovně,
b) dopustí-li se takového činu při loupeži nebo způsobem zvláště surovým, nebo
c) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Paragraf 216 vyhlášky 1/1957 definuje trestný čin úmyslného usmrcení člověka (vraždy) a stanovuje za něj tresty odnětí svobody, přičemž v závažnějších případech umožňuje i trest smrti.
Co to znamená v praxi
Pokud někdo úmyslně usmrtí jiného člověka, hrozí mu trest odnětí svobody v rozmezí patnácti až pětadvaceti let.
Trest je přísnější – odnětí svobody na pětadvacet let nebo trest smrti – pokud pachatel usmrtí více osob, opakovaně, při loupeži, zvláště surovým způsobem, nebo za jiných zvláště přitěžujících okolností.
Paragraf rozlišuje mezi základní formou úmyslného usmrcení a jeho kvalifikovanými skutkovými podstatami, které jsou spojeny s vyšší společenskou nebezpečností a přísnějšími tresty.
Úmysl je klíčovým prvkem pro naplnění skutkové podstaty tohoto trestného činu.
Na co si dát pozor
Zákon výslovně zmiňuje možnost trestu smrti v případě kvalifikovaných skutkových podstat, což je v dnešním právním řádu České republiky neaplikovatelné.
Formulace „jiná zvláště přitěžující okolnost“ dává soudu prostor pro posouzení dalších faktorů, které zvyšují závažnost činu.