§ 226 Vyhláška o úplném znění trestního zákona – Účast na sebevraždě
Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · § 226 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 226 vyhlášky 1/1957 stanoví, že ten, kdo jiného navede k sebevraždě nebo mu k ní pomůže, bude potrestán odnětím svobody, pokud došlo alespoň k pokusu o sebevraždu.
§ 226 Účast na sebevraždě
(1) Kdo jiného pohne k sebevraždě nebo jinému k sebevraždě pomáhá, bude potrestán, došlo-li alespoň k pokusu sebevraždy, odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na dvě až deset let bude pachatel potrestán,
a) dopustí-li se činu uvedeného v odstavci 1 na osobě mladší než osmnáct let nebo na osobě stižené duševní poruchou nebo duševně nedostatečně vyvinuté, nebo
b) je-li tu jiná zvláště přitěžující okolnost.
Paragraf 226 vyhlášky 1/1957 stanoví, že ten, kdo jiného navede k sebevraždě nebo mu k ní pomůže, bude potrestán odnětím svobody, pokud došlo alespoň k pokusu o sebevraždu.
Co to znamená v praxi
Trestné je jak aktivní navádění k sebevraždě (pohnutí), tak i poskytnutí pomoci k jejímu provedení.
Pro naplnění skutkové podstaty trestného činu je nutné, aby došlo alespoň k pokusu o sebevraždu; pouhé navádění nebo pomoc bez pokusu sebevraždy není tímto paragrafem postižitelné.
Vyšší trest hrozí, pokud je obětí osoba mladší 18 let, osoba s duševní poruchou nebo nedostatečně vyvinutá, nebo pokud existují jiné zvláště přitěžující okolnosti.
Na co si dát pozor
Zákon rozlišuje mezi "pohnutím" (navedením) a "pomocí" k sebevraždě, přičemž obojí je trestné.
Trestnost je vázána na výsledek, tedy na pokus o sebevraždu.
Věk a duševní stav oběti mají významný vliv na výši trestu.