§ 50 Vyhláška o úplném znění trestního zákona – Ručení za nedobytný trest
Vyhláška o úplném znění trestního zákona · 1/1957 Sb. · § 50 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 50 stanoví, že soud může rozhodnout, že za nezaplacený peněžitý trest uložený pachateli trestného činu ručí i majitel soukromého podniku nebo osoba odpovědná za jeho vedení, pokud k trestnému činu spáchanému při provozu podniku přispěli svou nedbalostí.
§ 50 Ručení za nedobytný trest
Soud může vyslovit, že za nedobytný trest peněžitý uložený pachateli ručí též majitel soukromého podniku, při jehož provozu byl trestný čin spáchán, nebo osoba odpovědná za vedení takového podniku, jestliže z nedbalosti přispěli k spáchání trestného činu.
Paragraf 50 stanoví, že soud může rozhodnout, že za nezaplacený peněžitý trest uložený pachateli trestného činu ručí i majitel soukromého podniku nebo osoba odpovědná za jeho vedení, pokud k trestnému činu spáchanému při provozu podniku přispěli svou nedbalostí.
Co to znamená v praxi
Soud může rozšířit odpovědnost za zaplacení peněžitého trestu i na jiné osoby než samotného pachatele.
Tato odpovědnost se týká majitele soukromého podniku nebo osoby, která podnik vede.
Podmínkou je, že trestný čin byl spáchán při provozu podniku a že tyto osoby k němu přispěly nedbalostí.
Jde o ručení za trest, který se nepodařilo od pachatele vymoci (je "nedobytný").
Na co si dát pozor
Ručení nastává pouze v případě, že k trestnému činu došlo v souvislosti s provozem soukromého podniku.
Klíčová je nedbalost majitele nebo vedoucího podniku, která přispěla ke spáchání trestného činu.
Soud má možnost, nikoli povinnost, takové ručení vyslovit.
Hlídat změny § 50 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.