Zákon ČNR o jednacím řádu ČNR

Člen vlády je povinen dostavit se osobně do schůze předsednictva, jestliže o to předsednictvo České národní rady požádá.

(1) O schůzích předsednictva České národní rady se vedou zápisy, pro něž platí obdobně všechna ustanovení jako o zápisech ze schůzí České národní rady (§ 47 a 48 odst. 1 až 3).

(2) O zpravodajích a zprávách předsednictva platí obdobně ustanovení o zpravodajích a zprávách výborů (§ 71 a 72).

Usnesení vydávaná předsednictvem České národní rady podepisují předseda a jeden z ověřovatelů předsednictva České národní rady.

(1) Do pravomoci předsedy České národní rady patří zejména:

1. svolávat a řídit schůze České národní rady a schůze předsednictva,

2. zastupovat Českou národní radu navenek,

3. přijímat slib členů vlády České socialistické republiky,

4. podepisovat zákony, usnesení a jiné listiny vydávané Českou národní radou,

5. podávat České národní radě zprávy o činnosti předsednictva České národní rady,

6. plnit další úkoly, jimiž ho předsednictvo České národní rady v rámci své působnosti pověří.

(2) Předsedovi České národní rady podléhá v České národní radě stráž, kterou opatřuje v dohodě s ministrem vnitra.

(1) Místopředsedové zastupují předsedu v plnění jeho úkolů, pokud je tím předseda pověří; v době jeho nepřítomnosti zastupují jej se všemi jeho právy a povinnostmi v pořadí, stanoveném předsednictvem.

(2) Místopředsedové mohou spolu s předsedou plnit další úkoly, které jim Česká národní rada nebo její předsednictvo uloží.

(1) Česká národní rada zřizuje ve své ustavující schůzi mandátový a imunitní výbor a volí jeho předsedu a ostatní členy.

(2) Česká národní rada zřizuje svým usnesením další stálé výbory, stanoví počet jejich členů a volí jejich předsedy a ostatní členy. Tyto výbory působí zpravidla po celé volební období.

(3) Výbory jako iniciativní a kontrolní orgány České národní rady působí v hlavních úsecích státní a společenské činnosti republiky.

(4) Česká národní rada může svým usnesením podle obdoby odstavce 2 zřizovat ke splnění určitého úkolu i výbory dočasné.

(1) Výbory projednávají věci, které jim přikáže Česká národní rada nebo její předsednictvo a které projednávají z vlastní iniciativy.

(2) Ve své činnosti se výbory řídí svými pracovními plány.

(3) Zprávy o svém jednání, jakož i návrhy nebo doporučení, předkládají výbory zpravidla schůzi České národní rady nebo jejímu předsednictvu; mohou se však s nimi obracet i na vládu republiky nebo na její jednotlivé členy.

(1) Mandátový a imunitní výbor zkoumá, zda jednotliví poslanci byli platně zvoleni nebo zda nedošlo při volbách k jiným porušením volebního zákona, zda jsou v imunitních případech dány podmínky pro trestní nebo disciplinární stíhání poslanců, jakož i pro souhlas s další vazbou (čl. 116 úst. zákona č. 143/1968 Sb.), zda poslanec ztratil po volbě volitelnost.

(2) Za tím účelem provede výbor nutná šetření, při nichž poskytne poslanci možnost, aby se vyjádřil. Zprávu s příslušným návrhem podá výbor České národní radě, popřípadě jejímu předsednictvu.

(3) Zprávu se svým návrhem předkládá výbor České národní radě, popřípadě jejímu předsednictvu.

(4) Mandátový a imunitní výbor připravuje rovněž zprávy pro předsednictvo České národní rady v případech disciplinárního řízení podle § 91 až 95.

(1) Členy výborů a jejich předsedy volí ze svého středu Česká národní rada. Při sestavování návrhů přihlédnou navrhovatelé k odbornému zaměření a zájmům poslanců, jakož i k potřebám orgánů České národní rady.

(2) Výbor ve své ustavující schůzi volí místopředsedu a ověřovatele výboru. Může je kdykoliv odvolat a zvolit jiné.

Poslanec, který je zvolen do výboru, je povinen pravidelně se účastnit schůzí výboru a aktivně se podílet na jeho pracích.

(1) Schůze výboru svolává a řídí jeho předseda.

(2) Předseda je povinen schůzi svolat, požádá-li o to předsednictvo České národní rady nebo jedna třetina členů výboru s uvedením předmětu jednání. Nevyhoví-li, svolá schůzi výboru předseda České národní rady.

(1) Schůze výboru jsou veřejné. Výbor se může usnést, že jednání bude neveřejné.

(2) Neveřejné schůze výboru se mohou zúčastnit předseda a členové předsednictva České národní rady, členové vlády, generální kontrolor, vedoucí Kanceláře České národní rady a pověření pracovníci Kanceláře České národní rady, jakož i další osoby, na jejichž přítomnosti se výbor usnesl.

(3) Neveřejné jednání výboru, část jednání nebo jeho výsledek mohou být na návrh předsedy České národní rady, předsedy nebo člena vlády nebo předsedy výboru prohlášeny za důvěrné.

(1) Výbor je schopen se usnášet, je-li přítomna aspoň polovina jeho členů. K platnosti usnesení je třeba nadpoloviční většiny přítomných.

(2) Návrhy lze předkládat i ústně. Předseda může požádat o jejich písemnou formulaci.

(3) Jinak platí pro jednání výboru obdobně pravidla pro jednání ve schůzích České národní rady.

(1) Návrhy zákonů se projednávají zpravidla tak, že se v prvním čtení projednají zásady navrhované úpravy a ve druhém čtení úplné znění návrhu zákona. Zásady navrhované úpravy, ekonomické rozbory, popř. jiné podklady předkládá ten, kdo má zákonodárnou iniciativu.

(2) Na návrh předsednictva České národní rady může výbor projednat návrh zákona v jednom čtení.

(1) Pro projednání věci, kterou předsednictvo výboru přikázalo, ustanoví předseda nebo, budou-li vzneseny námitky, výbor svým usnesením zpravodaje. Výjimečně, jde-li o zvlášť obsáhlé návrhy zákonů nebo jiné složité záležitosti, lze ustanovit vedle hlavního zpravodaje i zpravodaje dílčí.

(2) Zpravodajovým úkolem je podat výboru o projednávané věci zprávu, podílet se na vypracování písemné zprávy o výsledku jednání a spolu s předsedou výboru ji podepisovat.

(3) Ve výboru odůvodní návrh zákona nebo jiný návrh navrhovatel. Je-li navrhovatelem vláda České socialistické republiky, odůvodní návrh její člen, jehož tím vláda pověří. Je-li navrhovatelem skupina poslanců České národní rady, odůvodní návrh poslanec určený touto skupinou. Po navrhovateli vystoupí zpravodaj.

(1) Výbor ustanoví ze svých členů zpravodaje, který podává zprávu o jednání výboru České národní radě, popř. jejímu předsednictvu. Jeden zpravodaj může podávat zprávy i o více věcech projednaných týmž výborem.

(2) Projednává-li touž věc několik výborů, mohou se výbory dohodnout na společném zpravodaji. Nedohodnou-li se, určí zpravodaje předseda České národní rady.

(1) Rozprava o věci projednávané ve výboru může být rozdělena na povšechnou a podrobnou.

(2) Podrobná rozprava se musí konat, jde-li o návrh zákona nebo zákonného opatření předsednictva České národní rady Výbor při tom projednává a schvaluje každé ustanovení předloženého návrhu zákona odděleně.

Je-li toho třeba k řádnému a podrobnému posouzení projednávané věci, může ji výbor prozkoumat a jednat o ní na místě samém.

Výbory České národní rady mohou zasedat společně a připravovat společná usnesení, zprávy a návrhy. Hlasují však o nich odděleně.

(1) Zprávu o výsledku jednání je třeba sepsat. Jde-li o návrh zákona, připojuje se ke zprávě obvykle jako její součást celý návrh zákona s úpravami, které výbor doporučuje

(2) Zprávu o výsledku jednání lze podat teprve tehdy, když byla výborem schválena Výbor však může zmocnit svého předsedu a zpravodaje, aby na základě jednání ve výboru sami zprávu vypracovali.

(3) Zprávu podepisuje předseda a zpravodaj, který též dohlíží, aby byla správně vytištěna.

(4) Výbor může v odůvodněných případech od písemné zprávy upustit a usnést se na podání pouze zprávy ústní; toto ustanovení se nevztahuje na zprávy o projednaných návrzích zákonů, které musí být vždy písemné.

(1) Obsahové zápisy o schůzích výboru pořizuje pracovník Kanceláře České národní rady, ověřuje je předseda a ověřovatel výboru, který odpovídá za obsahovou správnost a úplnost zápisu.

(2) O obsahu zápisu platí obdobně všeobecná ustanovení o zápisech (§ 47).

(3) Těsnopisecký záznam o jednání výboru se pořizuje jen tehdy, jestliže se na tom výbor usnese, a dá-li k tomu předseda České národní rady souhlas.

(4) Výbor se může usnést, že se zpráva o jeho jednání nebo jeho části neuveřejní.

(1) Předseda a místopředsedové České národní rady a členové vlády a generální kontrolor se mohou účastnit schůze výboru a udělí se jim slovo, kdykoli o to požádají.

(2) Členové vlády, neusnese-li se výbor jinak, se mohou dát ve schůzích výboru zastupovat svými náměstky.

(3) Pracovníci pověření členy vlády mohou se zúčastnit schůzí výborů a se souhlasem předsedy výboru se tam ujmout slova.

(4) Poslanci, kteří nejsou členy výboru, mají právo být přítomni ve schůzích výboru s poradním hlasem.

(5) Právo být přitomni mají také vedoucí Kanceláře České národní rady a pověření pracovníci Kanceláře České národní rady.

Člen vlády, generální kontrolor i představitelé jiných státních orgánů jsou povinni dostavit se na pozvání předsedy do schůze výboru, jestliže se na tom výbor usnese, a podat výboru potřebná vysvětlení.

(1) Výbor může přizvat do svých schůzí a ke svým poradám i jiné osoby jako znalce s hlasem poradním. K objasnění sporných stanovisek užívá výbor metod oponentního řízení.

(2) Výbory mohou se souhlasem předsednictva České národní rady zřizovat své stálé nebo dočasné pracovní skupiny (podvýbory) složené z poslanců, z odborníků z teorie i praxe i ze zástupců zájmových organizací. Práci takové skupiny řídí vždy poslanec České národní rady.

(3) O odměně přizvaných osob rozhoduje předsednictvo České národní rady.

(1) Výbor může, je-li toho pro objasnění věci třeba, požádat kterýkoli státní orgán, popř. jinou organizaci o informace nebo jinou pomoc potřebnou pro práci výboru. Státní orgán je povinen žádanou informaci nebo pomoc poskytnout.

(2) Výbor může požádat i jednotlivé osoby o vyjádření jejich osobního stanoviska.

Ověřovatelé České národní rady odpovídají za správnost a úplnost zápisů, dohlížejí na hlasování a konání voleb (popř. sčítají hlasy) a spolupodepisují usnesení České národní rady. Ověřovatelé předsednictva České národní rady, popř. výborů plní obdobné úkoly.

Orgány České národní rady nebo jejich delegace mohou, jde-li o věci společného zájmu, konat společné schůze a porady s orgány Slovenské národní rady.

(1) Poslanci České národní rady skládají v první schůzi, které se zúčastní, slib (čl. 114 odst. 1 a 2 úst. zák. č. 143/1968 Sb.).

(2) Slib skládají poslanci slovem „slibuji“ a podáním ruky předsedajícímu, jenž dá před tím formuli slibu přečíst.

(3) Odepření slibu nebo slib s výhradou má za následek ztrátu mandátu (čl. 114 odst. 4 cit. úst. zákona), kterou prohlásí předsedající.

(1) Poslanci jsou povinni účastnit se jednání a prací České národní rady a jejích orgánů, do kterých byli zvoleni.

(2) Návrhy, interpelace a otázky mohou poslanci podávat i mimo schůze České národní rady a jejích orgánů, a to písemně.

(1) Nemůže-li se poslanec zúčastnit jednání nebo prací České národní rady, omluví se. Jestliže by šlo o delší zaneprázdnění, je poslanec povinen požádat písemně předsedu České národní rady o dovolenou.

(2) O udělení dovolené rozhoduje předsednictvo České národní rady. Proti jeho rozhodnutí se může poslanec do 15 dnů odvolat. O jeho odvolání rozhoduje Česká národní rada v nejbližší schůzi prostým hlasováním bez rozpravy.

Poslanci České národní rady se sdružují v poslanecké kluby podle své stranické příslušnosti.

(1) Poslance nelze trestně ani disciplinárně stíhat ani ho vzít do vazby bez souhlasu České národní rady. Odepře-li Česká národní rada souhlas, je stíhání navždy vyloučeno.

(2) Poslance České národní rady nelze vůbec stíhat pro hlasování v České národní radě nebo v jejích orgánech. Za výroky při výkonu funkce poslance, učiněné v České národní radě nebo v jejím orgánu, podléhá poslanec jen disciplinární pravomoci České národní rady.

(3) Byl-li poslanec přistižen a zadržen při trestném činu, je příslušný orgán povinen to ihned oznámit předsednictvu České národní rady.

(4) Nedá-li předsednictvo České národní rady souhlas, musí být poslanec ihned propuštěn.

(5) Požádá-li poslanec, který byl zadržen nebo je ve vazbě, o rozhovor s kterýmkoli členem předsednictva České národní rady, musí mu být rozhovor neprodleně umožněn, a to bez přítomnosti třetích osob.

Poslanec České národní rady může odepřít svědectví ve věcech, o kterých se dověděl při výkonu své funkce, a to i když přestal být poslancem.

(1) Disciplinární řízení se zavádí proti poslanci, který

1. opětovně se bez platné omluvy nezúčastní schůzí nebo jiných prací České národní rady, které mu byly uloženy;

2. urazí při výkonu mandátu v České národní radě její poslance nebo jiné ústavní činitele na cti takovým způsobem, který je v rozporu s postavením poslance České národní rady;

3. urazí při jednání České národní rady toto shromáždění nebo jeho orgán.

(2) Disciplinární řízení se zahájí na návrh předsedy České národní rady nebo v případech bodů 2 a 3 též na návrh uraženého.

Ve všech případech disciplinárního řízení musí být dána poslanci možnost obhajoby.

Disciplinární tresty jsou:

1. písemná důtka,

2. veřejná důtka,

3. ztráta nároku poslance České národní rady na poslaneckou náhradu nebo její část.

Je možno uložit zároveň několik druhů trestů.

(1) Disciplinární řízení provádí předsednictvo České národní rady na základě zprávy mandátového a imunitního výboru.

(2) Předsednictvo České národní rady může ukládat tresty:

písemnou důtku a ztrátu nároku poslance České národní rady na náhradu nebo její část na dobu nejvýše jednoho měsíce.

(3) Pokud jde o uložení ostatních trestů, předkládá předsednictvo své návrhy České národní radě.

Ve všech případech, kdy trest ukládá předsednictvo České národní rady, má poslanec právo odvolat se do 15 dnů k plenární schůzi České národní rady. Stejné právo má také uražený, zastaví-li předsednictvo disciplinární řízení.

(1) Poslanci České národní rady se mohou k výkonu svého mandátu účastnit schůzí národních výborů, jejich komisí a jiných orgánů. Mohou se podílet i na přípravě podkladů pro tyto orgány.

(2) Poslanci mají právo účastnit se prošetřování stížností občanů a vyřizování jejich podnětů, stížností a oznámení a požadovat od orgánů státní správy a jiných orgánů podklady a vysvětlení potřebná pro svoji činnost.

Poslanci České národní rady jsou povinni být ve stálém styku s voliči, zejména jim pravidelně skládat účty ze své činnosti a podávat jim zprávy o činnosti České národní rady a jejích orgánů. Při své práci přihlížejí k návrhům, stížnostem a přáním občanů a jejich organizací a ve své činnosti ať ve volebním obvodě nebo v České národní radě je uplatňují.

(1) Poslanci České národní rady nesmějí být pro výkon své funkce zkráceni na právech a nárocích vyplývajících z pracovního poměru nebo poměru obdobného.

(2) Pro výkon funkce poslance mohou být poslanci uvolňováni ze svého pracovního poměru jen se svým souhlasem. Organizace, k níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, je povinna mu poskytnout pracovní volno potřebné pro výkon funkce poslance.

(3) Poslanci náleží po dobu pracovního volna náhrada ušlého výdělku. Náhradu ušlého výdělku hradí prostřednictvím organizace, k níž je poslanec v pracovním nebo obdobném poměru, stát z prostředků rozpočtu České národní rady. Poslancům, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném poměru, poskytuje náhradu ušlého výdělku Česká národní rada přímo. Rozhodlo-li předsednictvo České národní rady o uvolnění poslance, může mu přiznat funkční odměnu odpovídající rozsahu uvolnění a závažnosti úkolů, pro něž byl uvolněn; funkční odměna se poslanci vyplácí vedle náhrady ušlého výdělku.

(4) Poslancům České národní rady náleží na úhradu výdajů souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu náhrady, které nepodléhají dani ze mzdy.

(5) Předsedovi České národní rady a místopředsedům České národní rady přísluší místo náležitostí uvedených v odstavci 3 funkční plat, jehož výši určí předsednictvo České národní rady, které může též stanovit, kdy jim přísluší náhrada stěhovacích výdajů. Funkční plat přísluší předsedovi České národní rady a místopředsedům České národní rady ještě po dobu tří měsíců po skončení jejich funkce.

(6) Poslanci mohou na území České socialistické republiky bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků. Pro cesty na schůze České národní rady nebo jejích orgánů nebo pro cesty, k nimž byli pověřeni předsednictvem České národní rady, předsedou České národní rady nebo výborem České národní rady, mohou včetně cest zpátečních užívat bezplatně též letadel. Při uvolnění poslance mimo místo jeho trvalého pobytu, trvajícím déle než jeden měsíc, může poslanec užít bezplatně letadla též k návštěvě rodiny, včetně cesty zpáteční, a to jednou za 14 dnů. Právo bezplatně užívat hromadných dopravních prostředků na území České socialistické republiky mají též poslanci Slovenské národní rady, a to, jde-li o užití letadel, k plnění obdobných úkolů uvedených v druhé větě a úkolů uvedených v § 83.

(7) Podrobnosti, zejména výši funkčních platů, náhrad, stravného a nocležného stanoví předsednictvo České národní rady; může též stanovit, že náhrady podle odstavce 4 poslanci nepříslušejí, vykonává-li též jinou funkci nebo nevykonává-li svou funkci po delší dobu a bez náležité omluvy.

(1) Kancelář České národní rady plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti orgánů a poslanců České národní rady.

(2) V čele Kanceláře České národní rady je vedoucí Kanceláře České národní rady, jehož jmenuje a odvolává předsednictvo České národní rady. Činnost vedoucího Kanceláře České národní rady řídí předseda České národní rady.

(3) Organizaci Kanceláře České národní rady a systemizaci jejich pracovníků stanoví předsednictvo České národní rady.

(1) Dokud nebude zvolena Česká národní rada podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, vykonává Česká národní rada utvořená podle ústavního zákona č. 77/1968 Sb., o přípravě federativního uspořádání Československé socialistické republiky, a rozšířená podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb. na 200 členů, působnost podle citovaného ústavního zákona o československé federaci.

(2) Na členy České národní rady se vztahují všechna práva a povinnosti poslanců České národní rady podle ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a podle tohoto zákona o jednacím řádu.

(3) Od účinnosti zákona České národní rady o jednacím řádu stávají se dosavadní orgány České národní rady orgány podle tohoto jednacího řádu.

(1) Dokud nebude zvoleno Federální shromáždění podle citovaného ústavního zákona o československé federaci, zvolí Česká národní rada tajným hlasováním 75 poslanců Sněmovny národů ze svých poslanců, kteří nejsou současně poslanci Národního shromáždění. V tomto případě se postupuje podle § 37.

(2) Takto zvolení poslanci Sněmovny národů mají vůči České národní radě zachována všechna práva a povinnosti podle tohoto zákona o jednacím řádu. Stejné postavení mají poslanci Sněmovny lidu, kteří jsou současně poslanci České národní rady.

(3) Ustanovení předchozího odstavce se netýká poslanecké náhrady poslanců České národní rady.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Dr. Císař v. r.

Ing. Rázl v. r.