Nařízení vlády o přepravním řádu pro veřejnou drážní nákladní dopravu

(1) Při podeji spěšniny v odesílací stanici zaplatí odesílatel dovozné a další poplatky spojené s přijetím spěšniny k přepravě. Částky vzniklé během přepravy a ve stanici určení zaplatí příjemce při odběru spěšniny, nedohodne-li se dopravce s odesílatelem jinak.

(2) Přijetím spěšniny k přepravě a zaplacením dovozného odesílatelem, které potvrdí dopravce vydáním orazítkovaného druhopisu přepravního listu odesílateli, je přepravní smlouva uzavřena. Vyplněný přepravní list potvrzený dopravcem je dokladem o uzavření přepravní smlouvy.

(3) Spěšnina, vyžaduje-li to její povaha, musí být balena tak, aby byla chráněna před ztrátou nebo poškozením, aby nemohla způsobit škodu při přepravě na voze, jakož i na ostatních přepravovaných zásilkách. Dopravce může v přepravním listu poznamenat stav spěšniny nebo stav jejího obalu. Tento údaj musí být odesílatelem potvrzen v přepravním listu; odmítne-li odesílatel údaj potvrdit, je dopravce oprávněn odmítnout přijmout spěšninu k přepravě.

(4) Dopravce přepraví spěšninu ze stanice odesílací do stanice určení a ve sjednané dodací lhůtě vyrozumí příjemce, že spěšnina je přichystána k odběru.

(5) Dopravce ve stanici určení odevzdá příjemci prvopis přepravního listu a vydá mu spěšninu po potvrzení převzetí spěšniny na odběrném listu.

(6) Ustanovení části druhé železničního přepravního řádu upravující věci vyloučené z přepravy, změnu přepravní smlouvy, vznik překážky při dodání zásilky a při nepřevzetí zásilky příjemcem a dále upravující zvláštní podmínky pro přepravu nebezpečných věcí, snadno zkazitelných věcí a živých zvířat platí pro přepravu spěšnin přiměřeně.

(1) Zásilka se považuje za ztracenou, nebyla-li dopravcem přichystána k odběru ve stanici určení do 30 dnů ode dne následujícího po dni uzavření přepravní smlouvy.

(2) Jestliže se zásilka považovaná podle odstavce 1 za ztracenou nalezne do jednoho roku od doby, kdy měla být dodána, dopravce o tom vyrozumí prokazatelně příjemce, je-li znám jeho pobyt nebo je-li možné ho zjistit. Není-li možné vyrozumět příjemce zásilky, vyrozumí dopravce odesílatele.

(3) Do 30 dnů po obdržení zprávy podle odstavce 2 může odesílatel zásilky požadovat, aby zásilka byla vydána v některé stanici na cestě. V takovém případě odesílatel zaplatí přepravné z odesílací stanice do stanice dodání zásilky a vrátí vyplacenou náhradu za ztrátu zásilky. Právo na náhradu škody vzniklé na zásilce překročením dodací lhůty není tímto dotčeno.

(4) Nepožádá-li odesílatel o výdej nalezené zásilky ve lhůtě podle odstavce 3 nebo byla-li zásilka nalezena až po uplynutí jednoho roku od možné doby vydání, dopravce s ní zachází podle § 2581 odst. 1 občanského zákoníku.

(5) Při částečné ztrátě zásilky platí ustanovení odstavců 1, 2, 3 a 4 přiměřeně.

(1) Zjistí-li dopravce zjevnou porušenost nebo neúplnost zásilky nebo okolnosti tomu nasvědčující, bez zbytečného odkladu

a) zjistí stav zásilky, je-li zásilka ve stanici určení přichystána k odběru; v průběhu přepravy zjistí stav zásilky jen, pokud je to možné; vždy musí být přijata opatření k zabránění dalšímu porušení nebo úbytku zásilky,

b) zjistí rozsah a příčiny škody a okamžik jejího vzniku, pokud je to možné zjistit,

c) sepíše zápis o stavu zásilky.

(2) Zjistí-li příjemce zásilky zjevnou porušenost nebo neúplnost zásilky nebo okolnosti tomu nasvědčující, požádá dopravce nejpozději při převzetí zásilky o zjištění stavu zásilky a sepsání zápisu o stavu zásilky.

(3) Je-li zásilka poškozená nebo neúplná nebo nastaly-li okolnosti tomu nasvědčující a dopravce při přejímce zásilky příjemcem odmítá zjistit stav zásilky a sepsat o tom zápis, je příjemce oprávněn odmítnout převzetí zásilky.

(4) Za okolnosti, podle nichž se má za to, že došlo k porušení nebo k částečné ztrátě zásilky vzniklé v době trvání přepravní smlouvy, se považují zejména

a) chybějící nebo porušené nebo neúplné plomby na zásilce nebo na voze, nebo jsou-li zásilka nebo vůz opatřeny plombami, které neodpovídají identifikaci uvedené v nákladním listu,

b) viditelné stopy porušení zásilky, např. vytékání, troušení nebo sypání obsahu zásilky,

c) zjevné poškození vozu (např. poškozená střecha, podlaha nebo skříň),

d) překročení dodací lhůty u snadno zkazitelných věcí.

(5) Zápis o stavu zásilky sepsaný podle odstavců 1 a 2 vydá dopravce příjemci zdarma.

(1) Právo z přepravní smlouvy může uplatnit odesílatel nebo příjemce zásilky (dále jen „oprávněný“). Právo z přepravní smlouvy musí být uplatněno písemnou žádostí u dopravce, který zásilku vydal nebo měl vydat.

(2) Při uplatňování práva z přepravní smlouvy předloží oprávněný příslušnou část přepravního dokladu spolu se zápisem o stavu zásilky, byl-li sepsán.

(3) Při uplatnění práva z přepravní smlouvy oprávněný předloží další doklady, jsou-li potřebné k dalšímu prokázání uplatněného práva.

(4) Doklady podle předchozích odstavců se předkládají vždy v originálech nebo úředně ověřených opisech. Byly-li předloženy opisy originálů příslušných přepravních dokladů, oprávněný předloží dopravci originály přepravních dokladů nejpozději před vyřízením uplatněného práva z přepravní smlouvy k záznamu o vyřízení uplatněného práva.

(5) Uplatněné právo z přepravní smlouvy vyřídí dopravce nejpozději do tří měsíců ode dne doručení žádosti.

(1) Vznikla-li příjemci překročením dodací lhůty jiná škoda než škoda na přepravované zásilce, hradí dopravce příjemci na jeho žádost prokázanou škodu, nejvýše však ve výši dovozného.

(2) Za škodu vzniklou na zásilce překročením dodací lhůty hradí dopravce oprávněnému skutečně vzniklou škodu na zásilce prokázanou oprávněným.

(3) Za překročení dodací lhůty pro přepravu zásilky dopravce uhradí oprávněnému na jeho žádost částku ve výši jedné desetiny dovozného za každých započatých 24 hodin, o které byla dodací lhůta překročena, nejvýše však polovinu dovozného.

(4) Kromě náhrady škody vzniklé na zásilce při úplné nebo částečné ztrátě zásilky nebo při poškození zásilky vrátí dopravce oprávněnému zaplacené přepravné, a to v celé výši, pokud byla celá zásilka ztracena nebo zcela zničena, jinak v poměrné výši odpovídající částečné ztrátě zásilky nebo míře jejího poškození. Přepravné se nevrací, pokud bylo součástí ceny přepravované zásilky.

(5) Pokud je součet náhrad při částečné ztrátě zásilky a poškození zásilky vyšší než náhrada škody při úplné ztrátě zásilky, nesmí náhrada škody oprávněnému překročit výši náhrady škody při úplné ztrátě zásilky.

(1) Je-li zásilka na jedné přepravní cestě přepravována postupně více dopravci, uzavírá se pouze jedna přepravní smlouva platná po celé přepravní cestě. Podrobnosti pro plnění jedné přepravní smlouvy více dopravci se upraví smlouvou o vzájemném vztahu mezi dopravci.

(2) Pro přepravu zásilky uskutečňovanou více dopravci na jednu přepravní smlouvu uzavírá s odesílatelem přepravní smlouvu převzetím zásilky k přepravě a potvrzením přijetí zásilky k přepravě v přepravním dokladu dopravce, u kterého je zásilka k přepravě podána.

(3) Na dopravce, který převzal zásilku s přepravním dokladem od předchozího dopravce za účelem dalšího plnění uzavřené přepravní smlouvy, přecházejí závazky dopravce vyplývající z přepravní smlouvy. Přebírající dopravce potvrdí převzetí zásilky od předchozího dopravce v přepravním dokladu s vyznačením data a doby převzetí.

(4) Dopravce, který převzal zásilku podle odstavce 3, přepraví zásilku po části přepravní cesty, již zajišťuje, a nemá-li být na předmětné části přepravní cesty přeprava podle přepravní smlouvy ukončena, předá zásilku dalšímu dopravci.

(5) Uzavřel-li dopravce přepravní smlouvu, na jejímž plnění se podílí více dopravců, přísluší každému zúčastněnému dopravci podíl z celkového dovozného ve výši odpovídající délce úseku přepravní cesty, kterou zajišťoval, není-li ve smlouvě o vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.

(1) Za škodu vzniklou na zásilce, provádí-li přepravu více dopravců, odpovídá dopravce, u něhož při plnění přepravní smlouvy škoda na přepravované zásilce vznikla. Je-li škoda způsobena několika dopravci, odpovídá každý z nich za škodu, kterou způsobil. Nelze-li zjistit, u kterého dopravce ke vzniku škody došlo, odpovídají za škodu všichni zúčastnění dopravci v poměru podle délky úseku přepravní cesty, kterou zajišťovali.

(2) Oprávněný uplatní právo z přepravní smlouvy vždy u dopravce, který zásilku příjemci vydal nebo podle přepravní smlouvy měl vydat.

(3) Uznanou náhradu vzniklé škody při úplné nebo částečné ztrátě nebo při poškození zásilky v rozsahu podle předchozích ustanovení nebo náhradu za překročení dodací lhůty uhradí oprávněnému dopravce, u kterého bylo právo z přepravní smlouvy uplatněno, i v případech, jestliže úplnou nebo částečnou ztrátu nebo poškození zásilky nebo překročení dodací lhůty nezpůsobil.

(4) Nebyla-li dodržena dodací lhůta zásilky z příčin u více dopravců, rozdělí se náhrada mezi dopravce v poměru opoždění zásilky vzniklého v době jimi uskutečňované přepravy.

Pro vzájemné předávání zásilek mezi dopravci platí ustanovení o přebírání zásilky dopravcem a její vydávání příjemci a ustanovení o zjišťovní stavu zásilky při částečné ztrátě nebo poškození přiměřeně, není-li smlouvou o vzájemném vztahu mezi dopravci dohodnuto jinak.

(1) Dopravce vyhlašuje smluvní přepravní podmínky16) v Přepravním a tarifním věstníku, vydávaném ministerstvem, případně je zveřejňuje i na místě obvyklém pro podávání informací veřejnosti.

(2) Smluvní přepravní podmínky vyhlášené podle odstavce 1 nesmějí být v rozporu s ustanoveními železničního přepravního řádu ani s ustanoveními ostatních právních předpisů a mohou obsahovat podrobnosti postupů, zejména při

a) objednávce přepravy a výběru druhu vozu,

b) vyrozumívání příjemce o došlé zásilce a převzetí zásilky,

c) nakládání, ukládání a zajišťování zásilek ve voze a používání přepravních obalů,

d) zajišťování vozů a vozových zásilek plombami, včetně jejich vzoru, evidence a manipulace s nimi,

e) přepravě spěšnin,

f) přepravě zásilek živých zvířat a zásilek doprovázených průvodcem,

g) přepravě kolejových vozidel na vlastních kolech,

h) vykládce zásilek a odevzdání prázdného vozu dopravci,

i) uplatňování práva z přepravní smlouvy,

j) nakládání se zásilkou při zjištěném poškození drážního vozidla,

k) změně přepravní smlouvy, odstoupení od přepravní smlouvy,

l) zjištěném poškození nebo ztrátě přepravované zásilky,

m) vzniku přepravní překážky a překážky při dodání vozové zásilky.

(3) Uzavřením přepravní smlouvy přistupuje odesílatel na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem, pokud se dopravce s odesílatelem nedohodnou na jiných nebo dalších smluvních podmínkách.

(1) Přepravní doklady mohou mít též podobu elektronického záznamu, pokud postupy užité při záznamu a zpracování údajů zaručují funkční rovnocennost přepravních dokladů vydaných dopravcem v písemné podobě.

(2) Tarify4) pro přepravu vozových zásilek a zásilek spěšnin včetně jejich změn vydává dopravce. Vydání tarifů dopravce oznamuje v Přepravním a tarifním věstníku a výpisy z nich zveřejňuje i na místě obvyklém pro podávání informací veřejnosti. Na požádání informuje odesílatele o platných tarifech a jejich změnách.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2000 s výjimkou ustanovení § 14 odst. 5, § 15 a 16, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2003.

Předseda vlády:

Ing. Zeman v. r.

Ministr dopravy a spojů:

doc. Ing. Peltrám, CSc. v. r.

Příloha č. 1 k nařízení vlády č. 1/2000 Sb.

Prokázání znalostí podmínek pro přepravu nebezpečných věcí na dráze celostátní a na dráhách regionálních v tomto rozsahu:

1. Klasifikace nebezpečných věcí (fyzikální, chemické a toxické vlastnosti látek a předmětů)

2. Požadavky na balení nebezpečných věcí (druhy obalů)

3. Označování nebezpečných věcí (nápisy, nálepky, kódy)

4. Záznamy v přepravních dokladech

5. Druh zásilky a omezení při přepravě (hromadný substrát, přeprava v kotlových vozech, kontejnerech a nádržích)

6. Zákazy společné nakládky některých druhů nebezpečných věcí

7. Omezení přepravovaného množství některých druhů nebezpečných věcí

8. Požadavky na manipulaci a skladování nebezpečných věcí

9. Čištění a odvětrávání před nakládkou a po vykládce nebezpečných věcí (kotlové vozy, kontejnery, nádrže)

10. Požadavky na technické vybavení přepravních prostředků pro přepravu nebezpečných věcí.

Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

Evropská dohoda o mezinárodní přepravě nebezpečných věcí po vnitrozemských vodních cestách (ADN) a její přílohy

Předpisy pro přepravu nebezpečných věcí po Rýně (ADN-R)

Mezinárodní předpis o přepravě nebezpečného zboží na moři (IMDG Code)

Technické instrukce pro bezpečnou přepravu nebezpečného zboží v letecké dopravě (ICAO)

Příloha č. 2 k nařízení vlády č. 1/2000 Sb.

1) Úmluva o mezinárodní přepravě (COTIF), vyhlášená pod č. 8/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2) Například zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).

5) Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění zákona č. 162/1993 Sb., zákona č. 193/1994 Sb., zákona č. 243/1997 Sb. a zákona č. 30/1998 Sb.

6) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech.

Vyhláška č. 337/1997 Sb., kterou se vydává Katalog odpadů a stanoví další seznamy odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 334/1999 Sb.

Vyhláška č. 338/1997 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

7) Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

8) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření a o změně a doplnění některých zákonů (atomový zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

9) § 8 odst. 1 a 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon).

10) § 2 písm. b) bod 1 vyhlášky č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy.

11) Položka č. 22 přílohy k zákonu č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 85/1994 Sb.

13) § 4 vyhlášky č. 326/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro zmrazené potraviny.

14) § 59 vyhlášky č. 173/1995 Sb., kterou se vydává dopravní řád drah.

15) § 34 vyhlášky č. 173/1995 Sb.

16) § 37 zákona č. 266/1994 Sb.