§ 305 zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů – Celní zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ
Zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů · 1/2002 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 305 zákona č. 1/2002 Sb. upravuje celní zástavní právo, které slouží k zajištění pohledávky celního dluhu na dováženém zahraničním zboží a umožňuje uspokojení z této zástavy v případě, že dluh není řádně a včas splněn. Celní orgány mohou zajistit dovážené zahraniční zboží, které slouží jako zástava, dokud není celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši. (§ 305 zákona č. 1/2002 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: vlastník
- Odkazuje na: § 319
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 1/2002 Sb.
(1) Celní zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že celní dluh, který jí odpovídá, nebude řádně a včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení ze zástavy.
(2) Zástavou je dovážené zahraniční zboží. Celní zástavní právo vzniká v okamžiku vstupu zástavy do tuzemska.
(3) Celní orgány mohou zástavu do doby, než bude celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši, zajistit, a to bez ohledu na práva třetích osob. Za zajištění zástavy se považuje rovněž rozhodnutí celních orgánů, kterým uloží osobě, která zástavu drží, že ji nesmí používat, prodávat nebo s ní jiným způsobem nakládat.
(4) Celní zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky; promlčením zajištěné pohledávky však celní zástavní právo nezaniká. Celní zástavní právo zaniká i zánikem zástavy nebo zajištěním celního dluhu v plné výši.
(5) Pro realizaci celní zástavy se použije ustanovení § 313 odst. 3 obdobně.“.
294. V § 312 odstavec 2 zní:
„(2) Uplatní-li právo na zajištěné zboží, které není k dalšímu řízení již třeba, a nepřichází-li v úvahu jeho propadnutí nebo zabrání v řízení o celním přestupku nebo celním deliktu anebo prodej podle § 313, jiná osoba než ta, které bylo zboží zajištěno, a celní orgán má pochybnosti o tom, zda tato osoba je vlastníkem zboží, nebo má-li celní orgán pochybnosti o tom, zda osoba, které bylo zboží zajištěno, je jeho vlastníkem, nevydá celní orgán zboží a odkáže tyto osoby, aby svůj nárok uplatnily v řízení soudním.“.
295. V § 313 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Celní úřad může podle § 122 prodat zboží, které nemohlo být propuštěno do navrženého režimu nebo nebylo po propuštění odvezeno z místa, kam bylo dopraveno.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
296. V § 316 odst. 2 se slovo „obdobně“ nahrazuje slovem „přiměřeně“.
297. § 319 zní:
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Celní orgány mohou zajistit dovážené zahraniční zboží, které slouží jako zástava, dokud není celní dluh splněn nebo zajištěn v plné výši.
- Zástavní právo vzniká okamžikem vstupu dováženého zahraničního zboží do tuzemska.
- Celní orgány mohou zakázat držiteli zástavy, aby ji používal, prodával nebo s ní jinak nakládal.
- Celní zástavní právo nezaniká promlčením zajištěné pohledávky, ale zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zástavy nebo zajištěním celního dluhu v plné výši.
Na co si dát pozor
- Celní zástavní právo vzniká automaticky vstupem zboží do tuzemska, aniž by bylo nutné další úkony.
- Celní orgány mohou zajistit zástavu bez ohledu na práva třetích osob.
- Promlčení celního dluhu neznamená zánik celního zástavního práva.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.