§ 8 Nařízení vlády o ochraně zdraví před neionizujícím zářením – OCHRANA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY OPTICKÉHO ZÁŘENÍ

§ 8 OCHRANA ZDRAVÍ ZAMĚSTNANCŮ PŘED NEPŘÍZNIVÝMI ÚČINKY OPTICKÉHO ZÁŘENÍ (K § 35 a 36 zákona č. 258/2000 Sb.) (1) Optickým zářením se pro účely tohoto nařízení rozumí záření z umělých zdrojů ve frekvenční oblasti od 3·1011 Hz do 1,7·1015 Hz, odpovídající vlnovým délkám od 100 nm do 1 mm, jehož spektrum se dělí na a) ultrafialové záření v rozsahu vlnových délek od 100 nm do 400 nm, které se dále dělí na 1. ultrafialové záření UVA odpovídající vlnovým délkám od 315 nm do 400 nm, 2. ultrafialové záření UVB odpovídající vlnovým délkám od 280 nm do 315 nm a 3. ultrafialové záření UVC odpovídající vlnovým délkám od 100 nm do 280 nm, b) viditelné záření v rozsahu vlnových délek od 380 nm do 780 nm, c) infračervené záření v rozsahu vlnových délek od 780 nm do 1 mm. (2) Podle průběhu emise se optické záření rozlišuje na koherentní a nekoherentní. Koherentní záření vzniká stimulovanou emisí, kde je jednoznačně definována jeho fáze a frekvence; záření vysílané laserem je záření koherentní. Nekoherentní záření vzniká samovolnou emisí záření. (3) Pro účely tohoto nařízení se laserem rozumí jakékoliv zařízení, které může být upraveno k vytváření nebo zesilování elektromagnetického záření v rozsahu vlnových délek optického záření primárně procesem kontrolované stimulované emise. (4) Nejvyšší přípustné hodnoty expozice nekohorentnímu optickému záření jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (5) Nejvyšší přípustné hodnoty expozice záření vysílanému laserem jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení.