§ 15 Vyhláška ministerstva financí o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů – Odlučné při pracovních cestách
Vyhláška ministerstva financí o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů · 100/1964 Sb. · § 15 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 15 vyhlášky 100/1964 Sb. stanoví, že pracovníkovi, který již pobírá odlučné a je vyslán na pracovní cestu, se za každý celý den této cesty poskytuje pouze náhrada za ubytování v obci, kde je přeložen, a to s omezením po 14 dnech pobytu.
§ 15 Odlučné při pracovních cestách
Pracovníku, který pobírá odlučné a který byl vyslán na pracovní cestu, se poskytne za každý celý kalendářní den pracovní cesty kromě náhrad při pracovní cestě jen náhrada skutečného výdaje za ubytování v obci místa přeložení (v obci nového pracoviště při přijetí), po 14 dnech pobytu nejvýše 5 Kčs za jednu noc; za cestu, která netrvá celý kalendářní den a ve dnech počátku a skončení vícedenní pracovní cesty se pracovníku poskytne místo odlučného stravné, je-li to pro něho výhodnější.
Paragraf 15 vyhlášky 100/1964 Sb. stanoví, že pracovníkovi, který již pobírá odlučné a je vyslán na pracovní cestu, se za každý celý den této cesty poskytuje pouze náhrada za ubytování v obci, kde je přeložen, a to s omezením po 14 dnech pobytu.
Co to znamená v praxi
Pokud pracovník, který již dostává odlučné, jede na pracovní cestu, nedostane za tuto cestu běžné náhrady jako stravné nebo cestovné, ale pouze náhradu za ubytování.
Náhrada za ubytování je omezena na maximálně 5 Kčs za noc, a to až po 14 dnech pobytu v obci přeložení.
Pokud pracovní cesta netrvá celý kalendářní den, nebo se jedná o dny začátku či konce vícedenní cesty, může pracovník místo odlučného dostat stravné, pokud je to pro něj výhodnější.
Tento paragraf se týká situací, kdy je pracovník přeložen (dočasně nebo trvale) a následně z místa přeložení vyslán na další pracovní cestu.
Na co si dát pozor
Omezení náhrady za ubytování na 5 Kčs za noc platí až po uplynutí 14 dnů pobytu v obci přeložení.
Možnost volby stravného místo odlučného platí pouze pro neúplné kalendářní dny pracovní cesty a dny jejího začátku a konce, a to jen v případě, že je to pro pracovníka výhodnější.