§ 2 Vyhláška ministerstva financí o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů – Hospodárnost a úspornost
Vyhláška ministerstva financí o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů · 100/1964 Sb. · § 2 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 2 vyhlášky 100/1964 stanoví, že organizace i pracovníci musí při všech opatřeních, která vedou k výplatě náhrad podle této vyhlášky, postupovat s maximální hospodárností a úsporností a předem zvážit, zda jsou tato opatření nezbytně nutná.
§ 2 Hospodárnost a úspornost
Organizace (podnik, závod, úřad apod.) i pracovníci jsou povinni postupovat s největší hospodárností a úsporností. Při všech opatřeních, jejichž důsledkem je výplata náhrad podle této vyhlášky, je třeba předem uvážit, jsou-li tato opatření nezbytně nutná.
ČÁST II
Paragraf 2 vyhlášky 100/1964 stanoví, že organizace i pracovníci musí při všech opatřeních, která vedou k výplatě náhrad podle této vyhlášky, postupovat s maximální hospodárností a úsporností a předem zvážit, zda jsou tato opatření nezbytně nutná.
Co to znamená v praxi
Organizace i pracovníci mají povinnost minimalizovat náklady spojené s cestovními a jinými výdaji, na které se vztahuje tato vyhláška.
Před každým rozhodnutím, které povede k proplacení náhrad (např. vyslání na pracovní cestu), je nutné posoudit, zda je dané opatření skutečně nezbytné.
Tato zásada se vztahuje na široký okruh osob, které pro organizaci vykonávají úkoly, jak je uvedeno v § 1 odst. 1.
Na co si dát pozor
Jak organizace, tak i pracovníci nesou odpovědnost za dodržování zásad hospodárnosti a úspornosti.
Nezbytnost opatření by měla být posuzována předem, nikoli dodatečně.