§ 20 Vyhláška ministerstva financí o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů – Společná ustanovení
Vyhláška ministerstva financí o náhradách cestovních, stěhovacích a jiných výdajů · 100/1964 Sb. · § 20 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 20 vyhlášky 100/1964 stanovuje společná pravidla pro poskytování náhrad výdajů pracovníkům v různých specifických situacích, jako je dovolená během pracovní cesty, nemoc, návrat na pravidelné pracoviště nebo bydliště, a výkon veřejných funkcí.
§ 20 Společná ustanovení
(1) Nastoupí-li dovolenou na zotavenou pracovník v době pracovní cesty nebo v době, kdy pobírá odlučné, náleží mu i po dobu dovolené příslušná náhrada výdajů za ubytování, bylo-li nutno toto ubytování i po dobu dovolené podržet.
(2) Náhrady podle této vyhlášky se poskytují i po dobu nemoci, pokud pracovník není přijat do ústavního ošetřování.
(3) Pracovníkům, kterým je poskytováno odlučné a kteří jsou z pracovních důvodů vysláni do obce svého pravidelného pracoviště nebo do obce svého bydliště, se poskytnou za celé dny pobytu v obci pravidelného pracoviště (bydliště) náhrady podle odstavce 1. Za dny cesty podrží pracovníci příslušné odlučné.
(4) Ustanovení odstavce 3 se použije obdobně při pracovních cestách, je-li pracovník z místa přechodného pracoviště povolán k pracovnímu výkonu do obce svého pravidelného pracoviště nebo do obce svého bydliště.
(5) Vykonává-li pracovník vyslaný na přechodné pracoviště veřejné funkce, občanské povinnosti a jiné úkony v obecném zájmu (mimo obec trvalého bydliště), přísluší mu náhrady jako při plnění pracovních úkolů. V ostatních případech, kdy pracovník nepracoval z jakýchkoli osobních důvodů, nebo práci zameškal, náhrady mu nepřísluší. Jestliže bezdůvodné zameškání práce navazuje bezprostředně na den pracovního volna nebo mu předchází, nepřísluší pracovníku náhrady ani za den pracovního volna.
Paragraf 20 vyhlášky 100/1964 stanovuje společná pravidla pro poskytování náhrad výdajů pracovníkům v různých specifických situacích, jako je dovolená během pracovní cesty, nemoc, návrat na pravidelné pracoviště nebo bydliště, a výkon veřejných funkcí.
Co to znamená v praxi
Pokud pracovník nastoupí dovolenou na zotavenou v době pracovní cesty nebo pobírání odlučného, má nárok na úhradu ubytování i po dobu dovolené, jestliže bylo nutné ubytování zachovat.
Náhrady podle této vyhlášky se poskytují i v době nemoci, pokud pracovník není hospitalizován.
Pracovníkům, kteří pobírají odlučné a jsou z pracovních důvodů vysláni do obce svého pravidelného pracoviště nebo bydliště, náleží za celé dny pobytu v této obci náhrady za ubytování. Za dny cesty si ponechávají odlučné.
Pokud pracovník vyslaný na přechodné pracoviště vykonává veřejné funkce, občanské povinnosti nebo jiné úkony v obecném zájmu mimo obec trvalého bydliště, přísluší mu náhrady jako při plnění pracovních úkolů.
Na co si dát pozor
V případě, že pracovník nepracoval z jakýchkoli osobních důvodů nebo práci zameškal, náhrady mu nepřísluší.
Jestliže bezdůvodné zameškání práce bezprostředně navazuje na den pracovního volna nebo mu předchází, náhrady nepřísluší ani za den pracovního volna.