§ 25 vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství – Stabilizační odvod
Vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství · 100/1966 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 25 vládního nařízení 100/1966 upravuje stabilizační odvod, který platí podniky do státního rozpočtu, a podrobně specifikuje, jak se tento odvod vypočítává a jaké faktory ho ovlivňují, zejména ve vztahu k mzdám a počtu pracovníků. Podniky, které odvádějí z hrubého důchodu nebo ze zisku, musí platit stabilizační odvod do státního rozpočtu. (§ 25 zákona č. 100/1966 Sb., vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Stabilizační odvod
- Týká se: ministerstvo
- Částka nebo sazba (odst. 5): „…v úzkoprofilových oborech výroby stavebních hmot činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,3 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků“
- Částka nebo sazba (odst. 5): „…hmot činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,3 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků“
- Částka nebo sazba (odst. 5): „…zaměstnanosti obyvatelstva stanovených vládou činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,5 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků.“
- Odkazuje na: § 29, § 41
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 100/1966 Sb.
(1) Stabilizační odvod podle § 8 odst. 1 a 2 zákona***) platí do státního rozpočtu podniky, které provádějí odvod z hrubého důchodu nebo odvod ze zisku.
(2) Průměrná roční mzda podle § 8 odst. 1 zákona se odvozuje z počtu pracovníků a z objemu tvorby mzdových prostředků (bez plánovaných ostatních osobních výdajů) vyplývajících z plánu podniku upraveného na základě rozpisu státního plánu a státního rozpočtu na rok 1966 k 31. prosinci 1965.+) Průměrnou roční mzdu ověří a podniku potvrdí přímo nadřízený orgán v dohodě s bankou.
(3) Objemem vyplacených mezd podle § 8 odst. 1 a 2 zákona se rozumí úhrn všech prostředků skutečně vyplacených podnikem v běžném roce z fondu pracujících bez ostatních osobních výdajů.
(4) Ročním přírůstkem (úbytkem) počtu pracovníků podle § 8 odst. 2 zákona se rozumí rozdíl mezi skutečným průměrným počtem pracovníků v běžném a předcházejícím roce.*)
(5) Ze zvýšení (snížení) stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 se stanoví tyto odchylky:
a) pro určení ročního přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podniku se nezapočítává přírůstek (úbytek) počtu pracovníků v oblastech stanovených vládou a přírůstek (úbytek) počtu pracovníků se změněnou pracovní schopností;
b) ve stavební výrobě prováděné v místech soustředěné investiční výstavby a v úzkoprofilových oborech výroby stavebních hmot činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,3 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků;
c) v okresech s mimořádně nízkou intenzitou zaměstnanosti obyvatelstva stanovených vládou činí zvýšení stabilizačního odvodu 0,5 % objemu vyplacených mezd za každé 1 % ročního přírůstku počtu pracovníků.
(6) Zvýšení stabilizačního odvodu podle § 8 odst. 2 zákona činí nejvýše 4 % a v případech, na které se vztahuje ustanovení odstavce 5 písm. b) a c) nejvýše 2 % objemu vyplacených mezd. Vláda může na návrh ministerstva financí projednaný s ústředním orgánem nadřízeným podniku zvýšit stabilizační odvod nad toto omezení u podniků, které neúměrně zvyšují zaměstnanost na úkor efektivnosti hospodaření nebo jinak v rozporu se společenským zájmem.
(7) Podmínky stabilizačního odvodu pro nově budované velké podniky a velké závody stanoví vláda individuálně při schvalování projektového (investičního) úkolu na návrh příslušného ústředního orgánu s přihlédnutím k ekonomické efektivnosti nových kapacit, a to na dobu jejich uvádění do provozu. Pro ostatní nově budované podniky a velké závody, u nichž vláda projektový (investiční) úkol neschvaluje, a při velkých rekonstrukcích a modernizacích stávajících závodů stanoví podmínky stabilizačního odvodu ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu.
(8) Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s bankou upravit průměrnou roční mzdu podle odstavce 2, popřípadě základ pro výpočet přírůstku (úbytku) počtu pracovníků podle odstavce 4, v případech odůvodněných podstatnými organizačními změnami.
(9) Stabilizační odvod se platí měsíčně zálohově (§ 29 odst. 2) ve výši jedné dvanáctiny plánované částky ročního odvodu. Orgán přímo nadřízený podniku může v dohodě s ministerstvem financí povolit změnu výše měsíčních záloh, zejména z důvodů sezónních výkyvů.
(10) Podmínky pro stanovení přirážek ke stabilizačnímu odvodu jsou uvedeny v § 41.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Podniky, které odvádějí z hrubého důchodu nebo ze zisku, musí platit stabilizační odvod do státního rozpočtu.
- Výpočet průměrné roční mzdy, která je základem pro stabilizační odvod, se odvíjí od plánu podniku a musí být ověřena nadřízeným orgánem a bankou.
- Stabilizační odvod se může měnit v závislosti na ročním přírůstku nebo úbytku počtu pracovníků v podniku, přičemž existují specifické odchylky pro určité oblasti nebo typy pracovníků.
- Vláda má pravomoc individuálně stanovit podmínky stabilizačního odvodu pro nově budované velké podniky a závody.
Na co si dát pozor
- Zvýšení stabilizačního odvodu je omezeno na maximálně 4 % objemu vyplacených mezd, s výjimkami pro stavebnictví a okresy s nízkou zaměstnaností, kde je limit 2 %.
- Vláda může ve výjimečných případech zvýšit stabilizační odvod nad stanovené limity, pokud podnik neúměrně zvyšuje zaměstnanost na úkor efektivnosti nebo v rozporu se společenským zájmem.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 3 (Vládní nařízení o stabilisačním odvodu s)§ 42 Hospodářské organizace výzkumné a vývojové zá (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 2 (Vládní nařízení o stabilisačním odvodu s)§ 43 Letecká doprava (Nařízení vlády Československé socialisti)§ 2 (Vládní nařízení, kterým se mění a doplňu)