§ 4 vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství – Orgány hospodářského řízení se rozumějí ústřední orgány
Vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství · 100/1966 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 4 vládního nařízení 100/1966 definuje základní pojmy a organizační struktury pro účely plánovitého řízení národního hospodářství, jako jsou orgány hospodářského řízení, výrobní hospodářské jednotky, oborová ředitelství a podniky. (§ 4 zákona č. 100/1966 Sb., vládní nařízení o plánovitém řízení národního hospodářství, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 100/1966 Sb.
(1) Orgány hospodářského řízení se rozumějí ústřední orgány, oborová ředitelství a národní výbory.
(2) Výrobní hospodářskou jednotkou se rozumí pro účely tohoto nařízení oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi, nebo trust podniků sestávající z oborového (generálního) ředitelství a podřízených národních podniků a účelových organizací. Oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací se za výrobní hospodářskou jednotku považuje pouze z hlediska plánovacího stupně; vytváří pouze podnikové fondy a oborový fond technického rozvoje.
(3) Oborovým ředitelstvím se rozumí podle tohoto nařízení ředitelství výrobní hospodářské jednotky.
(4) Podnikem ve smyslu části druhé až páté se rozumí oborový podnik bez přidružených národních podniků a účelových organizací, hospodářská organizace podřízená oborovému ředitelství nebo národnímu výboru, národní podnik nebo účelová organizace přidružená k oborovému podniku, jakož i hospodářská organizace přímo řízená ústředním orgánem. Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, pokud jde o jejich vlastní činnost.
(5) Krajské národní výbory plní vůči hospodářství řízenému národními výbory všech stupňů na území kraje funkci obdobnou funkci ústředního orgánu. Národní výbory všech stupňů vůči podnikům jimi přímo řízeným plní obdobné funkce jako oborová ředitelství (dále jen „řídící národní výbory“).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Definice klíčových subjektů: Paragraf jasně vymezuje, co se rozumí pod pojmy jako "orgány hospodářského řízení" (ústřední orgány, oborová ředitelství, národní výbory) a "výrobní hospodářská jednotka" (oborový podnik s přidruženými národními podniky a účelovými organizacemi, nebo trust).
- Rozlišení podniků: Rozlišuje mezi oborovým podnikem s přidruženými jednotkami a oborovým podnikem bez nich, přičemž druhý jmenovaný je považován za výrobní hospodářskou jednotku pouze z hlediska plánování a vytváří jen podnikové fondy a oborový fond technického rozvoje.
- Funkce národních výborů: Krajské národní výbory mají obdobnou funkci jako ústřední orgány pro hospodářství řízené národními výbory, a národní výbory všech stupňů plní vůči jimi přímo řízeným podnikům obdobné funkce jako oborová ředitelství.
- Rozsah platnosti pro podniky: Ustanovení o podnicích v částech druhé až páté se vztahují na širokou škálu hospodářských organizací, včetně oborových podniků, hospodářských organizací podřízených oborovým ředitelstvím či národním výborům, a také na organizace přímo řízené ústředním orgánem.
Na co si dát pozor
- Specifické definice pro účely nařízení: Pojmy jako "výrobní hospodářská jednotka" nebo "podnik" jsou definovány "pro účely tohoto nařízení", což znamená, že jejich význam může být odlišný od obecného chápání nebo jiných právních předpisů.
- Plánovací stupeň: Oborový podnik bez přidružených jednotek je výrobní hospodářskou jednotkou pouze z hlediska plánovacího stupně, což naznačuje omezenější roli v celkovém řízení oproti komplexnějším jednotkám.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.