§ 74 zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti – Na příslušníku
Zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti · 100/1970 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 74 zákona 100/1970 stanoví, že příslušník Sboru národní bezpečnosti, který vědomě nezakročil nebo neohlásil hrozící škodu, může být služebním orgánem vyzván k úhradě části způsobené škody, maximálně však do výše trojnásobku jeho hrubého měsíčního služebního příjmu. Pokud příslušník věděl o hrozící škodě a nic proti ní nepodnikl (nezakročil nebo neohlásil), může být po něm požadován příspěvek na úhradu této škody. (§ 74 zákona č. 100/1970 Sb., zákon o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Odkazuje na: § 23
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 100/1970 Sb.
Na příslušníku, který vědomě nezakročil proti hrozící škodě nebo neohlásil hrozící škodu [§ 23 odst. 2 písm. a) a b)], může služební orgán požadovat, aby přispěl k úhradě škody, která Sboru národní bezpečnosti byla způsobena, v rozsahu přiměřeném okolnostem případu, pokud ji není možno uhradit jinak. Přitom se přihlédne zejména k tomu, co bránilo splnění povinnosti a jaký je společenský význam škody, jakož i k osobním a majetkovým poměrům příslušníka, který povinnost nesplnil. Výše náhrady škody nesmí však přesáhnout částku rovnající se trojnásobku jeho hrubého měsíčního služebního příjmu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud příslušník věděl o hrozící škodě a nic proti ní nepodnikl (nezakročil nebo neohlásil), může být po něm požadován příspěvek na úhradu této škody.
- Výše požadovaného příspěvku se určí s ohledem na okolnosti případu, zejména na to, co bránilo příslušníkovi splnit jeho povinnost, jak velký je společenský význam škody a jaké jsou jeho osobní a majetkové poměry.
- Tento příspěvek je možné požadovat pouze tehdy, pokud škodu nelze uhradit jiným způsobem.
- Maximální částka, kterou může příslušník přispět, je omezena na trojnásobek jeho hrubého měsíčního služebního příjmu.
Na co si dát pozor
- Klíčové je, že příslušník musel o hrozící škodě vědět (jednal "vědomě").
- Odpovědnost se týká jak nečinnosti (nezakročení), tak i neoznámení hrozící škody.
- Paragraf stanovuje horní hranici náhrady, která je omezena na trojnásobek hrubého měsíčního služebního příjmu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.