Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 1

§ 1 vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách – Tato vyhláška upravuje blíže vzájemnou spolupráci…

Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách · 100/1983 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 1 vyhlášky 100/1983 upravuje spolupráci mezi zemědělskými družstvy a dalšími socialistickými organizacemi, aby se zlepšila zemědělská výroba. Stanovuje, co musí obsahovat smlouvy o této spolupráci, jak se schvalují, mění a ruší, a jak fungují orgány kooperačních sdružení. Smlouvy o spolupráci musí obsahovat ustanovení o orgánech kooperačního sdružení a jeho řízení. (§ 1 zákona č. 100/1983 Sb., vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy, kterou se mění a doplňuje vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 159/1975 Sb., o spolupráci v zemědělství a jejích formách, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: provozovatel
  • Odkazuje na: § 11
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 100/1983 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Tato vyhláška upravuje blíže vzájemnou spolupráci jednotných zemědělských družstev (dále jen „družstvo“), popřípadě družstev a dalších socialistických (především zemědělských) organizací v zájmu dalšího rozvoje zemědělské výroby i jiných činností, které přispívají k zvyšování intenzity a efektivnosti zemědělské výroby. Stanoví zejména náležitosti smluv o spolupráci v zemědělství, postup při jejich zpracování, uzavírání a schvalování, podmínky, za nichž mohou být změněny nebo zrušeny, orgány kooperačních sdružení a společných zemědělských podniků a způsob jejich zřizování, jejich působnost a vztahy mezi nimi, zásady financování a finančního hospodaření společných zemědělských podniků a postup při jejich slučování a spolupráci.“.

2. V § 3 se vypouštějí slova „na úsecích zemědělské výroby“.

3. V § 4

odstavec 1 písm. c) zní:

„c) ustanovení o orgánech kooperačního sdružení a jeho řízení;“,

odstavec 1 písm. e) zní:

„e) úpravu účasti členských organizací na společné činnosti, zejména

1. výše a způsobu poskytování členských podílů formou finančních, popřípadě materiálových prostředků,

2. materiálové a finanční účasti členských organizací na společné činnosti,

3. výše (rozsahu) dodávek výrobků, prací a služeb poskytovaných členskými organizacemi pro zabezpečení společné činnosti,

4. zabezpečení společné činnosti potřebným počtem pracovních sil a základních podmínek výkonu jejich práce,

5. výše cen vzájemně poskytovaných výrobků, prací a služeb v souladu s cenovými předpisy,

6. vlastnictví (správy) majetku pořízeného nebo vytvořeného v souvislosti se společnou činností,

7. zásad rozvrhování výnosů a nákladů ze společné činnosti mezi členské organizace;“.

v odstavci 1 se vypouštějí ustanovení uvedená pod písm. f), h) a j); dosavadní ustanovení písm. i) se vkládá za ustanovení písm. e) a označuje jako ustanovení písm. f),

se připojují odstavce 4 a 5, které zní:

„(4) Nesdružují-li členské organizace finanční prostředky a není-li třeba – s ohledem na předmět a rozsah společné činnosti a na počet členských organizací – vytvářet společné orgány (jednoduchá spolupráce v zemědělství), stačí, aby smlouva o spolupráci obsahovala:

a) názvy a sídla členských organizací;

b) předmět spolupráce;

c) úpravu účasti členských organizací na společné činnosti;

d) ustanovení o důsledcích porušení povinnosti členskou organizací.

(5) Rozpory vzniklé mezi členskými organizacemi v souvislosti s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o spolupráci podle odstavce 4 řeší na návrh některé z nich příslušná zemědělská správa, která tuto smlouvu schválila (§ 6 odst. 2). Týká-li se tento rozpor členské organizace, k jejíž účasti na smlouvě je třeba souhlasu jí nadřízeného orgánu (§ 6 odst. 3), řeší jej příslušná zemědělská správa v dohodě s tímto orgánem.“.

4. V § 6 odst. 2 třetí věta se slova „sídla převážná část členských organizací“ nahrazují slovy „sídlo provozovatel (§ 13)“; na konci se připojuje tato věta: „Před schválením smlouvy si krajská zemědělská správa vyžádá stanoviska okresních zemědělských správ, v jejichž obvodech mají sídla členské organizace.“.

5. § 10 odst. 2 písm. d) zní:

„d) podílet se poměrně podle rozsahu účasti na financování společné činnosti na základě rozvrhu výnosů a nákladů a přispívat na tvorbu fondů kooperačního sdružení;“.

6. § 11 zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Smlouvy o spolupráci musí obsahovat ustanovení o orgánech kooperačního sdružení a jeho řízení.
  • Smlouvy musí detailně upravovat účast členských organizací na společné činnosti, například výši členských podílů, materiálovou a finanční účast, dodávky výrobků, prací a služeb, zajištění pracovních sil, ceny vzájemně poskytovaných služeb, vlastnictví majetku a rozdělení výnosů a nákladů.
  • Pokud členské organizace nesdružují finanční prostředky a není třeba vytvářet společné orgány (jednoduchá spolupráce), stačí, aby smlouva obsahovala názvy a sídla organizací, předmět spolupráce, úpravu účasti a důsledky porušení povinností.
  • Rozpory při jednoduché spolupráci řeší na návrh jedné ze stran orgán uvedený v odstavci 5 (text je useknutý, ale odkazuje na něj).

Příklad

Dvě jednotná zemědělská družstva se dohodnou na společném pěstování určité plodiny. Jejich smlouva o spolupráci musí obsahovat, jak si rozdělí náklady na osivo a hnojiva, kdo dodá stroje, kolik pracovníků každé družstvo zajistí, jak si rozdělí sklizeň a jaké budou ceny za vzájemně poskytnuté služby, například za orbu.

Na co si dát pozor

  • U jednoduché spolupráce, kde se nesdružují finanční prostředky a nejsou společné orgány, je smlouva méně podrobná, ale stále musí obsahovat základní body jako předmět spolupráce a důsledky porušení povinností.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.