§ 13 zákoník mezinárodního obchodu – Věci práva
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 13 zákona č. 101/1963 Sb. definuje, co mohou být předmětem právního vztahu, přičemž specifikuje pojem „věci“ jako hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly sloužící potřebám lidí, a dále vymezuje, kdy se věc stává zbožím. Předmětem právního vztahu v mezinárodním obchodním styku mohou být nejen hmotné věci, ale i práva (např. licence) nebo jiné hospodářské hodnoty (např. know-how). (§ 13 zákona č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Věci práva
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1963 Sb.
(1) Předmětem právního vztahu mohou být věci, práva nebo jiné hospodářské hodnoty; věcmi jsou hmotné předměty a ovladatelné přírodní síly, které slouží potřebám lidí.
(2) Věc je zároveň zbožím, jestliže na základě právního poměru, jehož je předmětem, dochází k převodu vlastnického práva.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Předmětem právního vztahu v mezinárodním obchodním styku mohou být nejen hmotné věci, ale i práva (např. licence) nebo jiné hospodářské hodnoty (např. know-how).
- Za „věci“ se považují nejen fyzické předměty, ale i ovladatelné přírodní síly, pokud slouží lidským potřebám (např. elektrická energie).
- Věc se stává zbožím, pokud je předmětem právního poměru, jehož cílem je převod vlastnického práva k ní.
Na co si dát pozor
- Rozlišení mezi „věcí“ a „zbožím“ je klíčové pro aplikaci některých ustanovení zákona, neboť pojem „zboží“ je užší a vztahuje se pouze na věci, u nichž dochází k převodu vlastnictví.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.