§ 159 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) – Vznik zástavního práva
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · § 159 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 159 zákona 101/1963 stanoví, že zástavní právo se vztahuje nejen na samotnou zastavenou věc, ale i na její přírůstky a příslušenství, s výjimkou plodů, které již byly odděleny.
§ 159 Vznik zástavního práva
Zástavní právo se vztahuje na zastavenou věc, na její přírůstek a příslušenství, avšak z plodů jen na ty, které nejsou odděleny.
Paragraf 159 zákona 101/1963 stanoví, že zástavní právo se vztahuje nejen na samotnou zastavenou věc, ale i na její přírůstky a příslušenství, s výjimkou plodů, které již byly odděleny.
Co to znamená v praxi
Pokud je zastavena například nemovitost, zástavní právo se vztahuje i na stavby, které na ní vzniknou (přírůstek), a na vše, co k ní náleží a slouží k jejímu užívání (příslušenství).
Jestliže je zastaveno pole, zástavní právo se vztahuje na úrodu, dokud je na poli. Jakmile je úroda sklizena a oddělena od pole, zástavní právo se na ni již nevztahuje.
Zástavní věřitel má tedy zajištěnu svou pohledávku nejen samotnou zastavenou věcí, ale i tím, co k ní přirozeně přibude nebo co k ní náleží.
Na co si dát pozor
Důležité je rozlišovat mezi plody, které jsou ještě součástí zastavené věci, a těmi, které již byly odděleny, neboť na oddělené plody se zástavní právo již nevztahuje.