§ 210 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) – Jistota

Stručně

Paragraf 210 zákona 101/1963 stanoví, že závazek poskytnout jistotu může být splněn zřízením zástavního práva, ručením, zajišťovacím převodem, nebo jiným dostatečným zajištěním, na kterém se strany dohodnou.

Co to znamená v praxi

• Pokud se smluvní strany dohodnou na poskytnutí jistoty, tento paragraf určuje, jaké formy může taková jistota mít.
• Nejčastějšími formami jsou zástavní právo (např. na nemovitost), ručení (kdy se třetí osoba zaváže splnit dluh, pokud tak neučiní dlužník) nebo zajišťovací převod (např. převod vlastnického práva k věci na věřitele s podmínkou, že se vrátí dlužníkovi po splacení dluhu).
• Strany mají také možnost dohodnout se na jakékoli jiné formě zajištění, pokud je považují za dostatečnou.

Na co si dát pozor

• Je důležité, aby zvolená forma zajištění byla "dostatečná", což znamená, že by měla efektivně pokrýt závazek, pro který je jistota poskytována.
• Při sjednávání jiné formy zajištění než výslovně uvedených je klíčová jasná a přesná formulace dohody, aby nedocházelo k pochybnostem o její platnosti a účinnosti.