§ 23 zákoník mezinárodního obchodu – Projev vůle je třeba vykládat tak
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 23 zákona č. 101/1963 Sb. stanovuje pravidla pro výklad projevů vůle v mezinárodním obchodním styku, přičemž klade důraz na skutečnou vůli jednající osoby a poctivý obchodní styk, a řeší situace, kdy je projev vůle nejasný. Při výkladu projevu vůle se primárně hledí na to, co skutečně chtěla jednající osoba vyjádřit, nikoli jen na doslovné znění. (§ 23 zákona č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1963 Sb.
(1) Projev vůle je třeba vykládat tak, jak to odpovídá skutečné vůli jednající osoby a povaze celého jednání, o které jde, s přihlédnutím k okolnostem, za kterých byl projev vůle učiněn, a se zřetelem k poctivému obchodnímu styku; v pochybnostech má se za to, že zúčastněné osoby chtěly, aby projev vůle byl platný.
(2) Projev vůle, který obsahuje výraz, jenž připouští různý výklad, je třeba vykládat k tíži toho kdo takového výrazu užil.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Při výkladu projevu vůle se primárně hledí na to, co skutečně chtěla jednající osoba vyjádřit, nikoli jen na doslovné znění.
- Důležitou roli hrají okolnosti, za kterých byl projev vůle učiněn, a princip poctivého obchodního styku.
- Pokud je projev vůle nejednoznačný, předpokládá se, že zúčastněné strany chtěly, aby byl platný.
- Jestliže projev vůle obsahuje výraz, který lze vykládat různě, bude tento nejednoznačný výraz vykládán k tíži toho, kdo jej použil.
Na co si dát pozor
- Při formulaci projevů vůle je klíčové dbát na jejich jednoznačnost, aby nedocházelo k různým výkladům.
- Použití nejednoznačných výrazů může vést k výkladu, který je pro toho, kdo je použil, nevýhodný.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.