§ 269 zákoník mezinárodního obchodu – Jaké nároky může dlužník započíst (kompenzovat)…
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 269 zákona o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku upravuje, jaké nároky může dlužník započíst (kompenzovat) v situaci, kdy byl původní nárok převeden (postoupen) na více osob po sobě. Dlužník může započíst pouze svůj nárok, který měl vůči původnímu věřiteli v době prvního převodu nároku. (§ 269 zákona č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: věřitel, dlužník
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1963 Sb.
Byl-li nárok převeden postupně na několik osob, může dlužník započíst toliko nárok, který měl v době prvého převodu za prvým věřitelem, jakož i svůj nárok, který má za věřitelem posledním.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Dlužník může započíst pouze svůj nárok, který měl vůči původnímu věřiteli v době prvního převodu nároku.
- Dále může dlužník započíst svůj nárok, který má vůči aktuálnímu (poslednímu) věřiteli.
- To znamená, že dlužník nemůže započíst nároky, které vznikly vůči předchozím věřitelům (mezi prvním a posledním), pokud tyto nároky nevznikly již v době prvního převodu.
Na co si dát pozor
- Dlužník by si měl ověřit, kdy došlo k prvnímu převodu nároku, aby věděl, jaké své nároky může vůči původnímu věřiteli započíst.
- Je důležité rozlišovat mezi nároky vůči prvnímu věřiteli (v době prvního převodu) a nároky vůči poslednímu věřiteli.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.