§ 397 zákoník mezinárodního obchodu – Pravidla pro určení území
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 397 stanoví pravidla pro určení území, ze kterého je zakázán další vývoz zboží, pokud je toto území ve smlouvě nejasně vymezeno. Pokud není jasné, odkud se zboží nesmí dále vyvážet, považuje se za takové území stát, kam bylo zboží původně určeno. (§ 397 zákona č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: kupující
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1963 Sb.
Je-li pochybné, z kterého území je další vývoz zakázán, má se za to, že je to území státu, v němž je místo určení zboží, jehož se zákaz týká; neobsahuje-li smlouva místo určení, má se za to, že je to území státu, v němž má kupující sídlo (bydliště).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud není jasné, odkud se zboží nesmí dále vyvážet, považuje se za takové území stát, kam bylo zboží původně určeno.
- Jestliže smlouva neobsahuje místo určení zboží, pak se za zakázané území pro další vývoz považuje stát, ve kterém má kupující své sídlo (nebo bydliště).
- Tento paragraf pomáhá vyjasnit nejednoznačné smluvní ujednání o zákazu reexportu.
Na co si dát pozor
- Je důležité, aby smlouva jasně specifikovala území, ze kterého je další vývoz zakázán, aby se předešlo výkladovým nejasnostem.
- V případě nejasností se uplatní domněnky stanovené tímto paragrafem, které mohou mít dopad na odpovědnost kupujícího.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.