§ 466 zákoník mezinárodního obchodu – Pokud smlouva o skladování neuvádí dobu…
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · Obchodní a korporátní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 466 zákona 101/1963 stanoví, že pokud smlouva o skladování neuvádí dobu, na kterou je sjednána, považuje se za sjednanou na dobu neurčitou a její platnost končí vyzvednutím věci ukladatelem. Pokud ve smlouvě o skladování není specifikována délka trvání, automaticky se předpokládá, že věc bude skladována po neomezenou dobu. (§ 466 zákona č. 101/1963 Sb., zákoník mezinárodního obchodu, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 101/1963 Sb.
Není-li uvedena lhůta, na kterou se sjednává smlouva o skladování, má se za to, že věc má být uskladněna po dobu neurčitou. V tomto případě platnost smlouvy končí vyzvednutím věci ukladatelem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud ve smlouvě o skladování není specifikována délka trvání, automaticky se předpokládá, že věc bude skladována po neomezenou dobu.
- Smlouva o skladování na dobu neurčitou zůstává platná, dokud ukladatel (ten, kdo věc uskladnil) věc nevyzvedne.
- Ukladatel má tedy flexibilitu ohledně doby, po kterou bude věc skladována, aniž by musel řešit prodlužování smlouvy.
Na co si dát pozor
- Přestože je smlouva na dobu neurčitou, ukladatel by měl mít na paměti povinnost platit skladné, jak vyplývá z § 465, a případné důsledky nevyzvednutí věci, které řeší § 468.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.