§ 52 Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) – Je-li právně významné
Zákon o právních vztazích v mezinárodním obchodním styku (zákoník mezinárodního obchodu) · 101/1963 Sb. · § 52 · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 52 stanoví, že při posuzování dobré víry nebo vědomosti o určité okolnosti u zastoupeného se přihlíží i k těmto skutečnostem u jeho zástupce, s výjimkou okolností, které nastaly před udělením oprávnění k zastupování; zastoupený, který není v dobré víře, se nemůže dovolávat dobré víry zástupce.
§ 52
Je-li právně významné, zda zastoupený je v dobré víře nebo zda věděl nebo musel vědět o určité okolnosti, přihlíží se k těmto skutečnostem i u zástupce, ledaže jde o okolnost, která nastala před udělením oprávnění k zastupování. Zastoupený, který není v dobré víře, nemůže se dovolávat dobré víry zástupce.
Paragraf 52 stanoví, že při posuzování dobré víry nebo vědomosti o určité okolnosti u zastoupeného se přihlíží i k těmto skutečnostem u jeho zástupce, s výjimkou okolností, které nastaly před udělením oprávnění k zastupování; zastoupený, který není v dobré víře, se nemůže dovolávat dobré víry zástupce.
Co to znamená v praxi
Pokud je pro právní vztah důležité, zda zastoupený jednal v dobré víře (např. nevěděl o nějaké skutečnosti), posuzuje se dobrá víra i u jeho zástupce.
Jestliže zástupce o nějaké skutečnosti věděl nebo vědět musel, přičítá se tato znalost i zastoupenému, a to i když zastoupený sám o dané skutečnosti nevěděl.
Pokud zastoupený sám nebyl v dobré víře, nemůže se hájit tím, že jeho zástupce v dobré víře byl.
Na co si dát pozor
Výjimkou jsou okolnosti, které nastaly ještě předtím, než byl zástupce vůbec oprávněn jednat jménem zastoupeného – v takovém případě se k vědomosti zástupce nepřihlíží.
Hlídat změny § 52 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.