§ 12 vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení – Do doby, z níž se vypočítává průměrný měsíční výdělek…
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení · 102/1964 Sb. · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 12 vyhlášky 102/1964 Sb. upravuje, jak se započítávají období bez výdělku do průměrného měsíčního výdělku pro výpočet důchodu a stanovuje specifická pravidla pro výpočet důchodu v určitých situacích, například při změně invalidity nebo při souběhu důchodů z různých systémů. (§ 12 zákona č. 102/1964 Sb., vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 102/1964 Sb.
(1) Do doby, z níž se vypočítává průměrný měsíční výdělek, se zahrnují též období, v nichž neměl pracovník žádný výdělek. Do této doby se však nezahrnují náhradní doby a doby, po které bylo zaměstnání přerušeno z vážných důvodů (§ 8 zákona).
(2) Stal-li se poživatel invalidního (částečného invalidního) důchodu částečně invalidním (plně invalidním) a v době požívání důchodu nebyl zaměstnán, vyměřuje se částečný invalidní (invalidní) důchod vždy jen z průměrného měsíčního výdělku, z něhož byl vyměřen dosavadní důchod.
(3) Jestliže pracovník požívá nebo požíval starobní nebo invalidní (částečný invalidní) důchod ze sociálního zabezpečení družstevních rolníků, který byl vyměřen z průměrné měsíční pracovní odměny, nebo důchod z důchodového zabezpečení příslušníků ozbrojených sil, který byl vyměřen z důchodového základu, nesmí být jeho důchod ze zaměstnání vyměřen z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než kolik činila průměrná měsíční pracovní odměna nebo důchodový základ (§ 133 zákona), z nichž byl vyměřen dřívější důchod.
(4) Nedotčena zůstávají ustanovení o výpočtu průměrného ročního výdělku pracovníků, kteří byli uvolněni nebo přemístěni v důsledku reorganizace průmyslu a státní správy*) anebo v souvislosti s přestavbou územní organizace státu, ke dni jejich uvolnění nebo přemístění, jestliže je to pro pracovníka výhodnější.
(5) Jestliže starobní důchod nebyl vyměřen z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, vypočítává se zvýšení důchodu z průměrného měsíčního výdělku stanoveného za dobu zaměstnání po vzniku nároku na důchod.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Započítávání období bez výdělku: Do doby, z níž se počítá průměrný měsíční výdělek, se zahrnují i období, kdy pracovník neměl žádný výdělek, avšak nezahrnují se náhradní doby a doby přerušení zaměstnání z vážných důvodů.
- Změna invalidity: Pokud se poživatel invalidního důchodu stane částečně invalidním (nebo naopak) a nebyl v mezidobí zaměstnán, nový důchod se vypočítá ze stejného průměrného měsíčního výdělku jako původní důchod.
- Souběh důchodů: Jestliže pracovník již pobírá důchod z jiného systému (např. družstevní rolníci, ozbrojené síly), jeho nový důchod ze zaměstnání nesmí být vypočítán z nižšího průměrného měsíčního výdělku, než byl základ pro dřívější důchod.
- Zvýšení starobního důchodu: Pokud starobní důchod nebyl původně vypočítán z průměrného měsíčního (ročního) výdělku, jeho případné zvýšení se počítá z průměrného měsíčního výdělku dosaženého v zaměstnání po vzniku nároku na důchod.
Na co si dát pozor
- Nezahrnutí náhradních dob a dob přerušení zaměstnání z vážných důvodů do výpočtu průměrného měsíčního výdělku.
- Při změně stupně invalidity bez následného zaměstnání se pro výpočet nového důchodu použije původní výdělek.
- Při souběhu důchodů je důležité, aby nový důchod nebyl vypočítán z nižšího základu než ten předchozí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.