§ 56 Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení – Brigádníci
Vyhláška Státního úřadu sociálního zabezpečení, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení · 102/1964 Sb. · § 56 · Sociální zabezpečení
Stručně: Paragraf 56 vyhlášky 102/1964 upravuje postavení brigádníků v systému důchodového zabezpečení, zejména s ohledem na to, co se považuje za zaměstnání, a jak se řeší pracovní úrazy a nemoci z povolání brigádníků.
§ 56 Brigádníci
(1) Krátkodobá ani neplacená brigádnická činnost*) se nepovažují pro účely důchodového zabezpečení za zaměstnání. Jestliže však pracovní poměr brigádníka k dosavadnímu závodu trvá a poskytl-li tento závod brigádníkovi neplacené pracovní volno k výkonu brigádnické činnosti, nezahrnují se dny tohoto neplaceného pracovního volna do doby, za niž se vypočítává průměrný měsíční výdělek.
(2) Za brigádníky se považují též občané vypomáhající při svépomocné bytové výstavbě v rozsahu svépomoci vymezené národním výborem v rozhodnutí o přípustnosti stavby.
(3) Utrpěl-li brigádník při brigádnické činnosti nebo v přímé souvislosti s ní pracovní úraz nebo onemocněl-li nemocí z povolání v přímé souvislosti s brigádnickou činností, náleží mu invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši náležející při pracovním úrazu, jsou-li splněny ostatní stanovené podmínky.
(4) Byl-li brigádník bezprostředně před nástupem na brigádnickou akci důchodově zabezpečen jako pracovník, vyměřuje se důchod z jeho průměrného měsíčního výdělku; jestliže je to pro brigádníka příznivější, vyměřuje se důchod z průměrného měsíčního výdělku, který by měl podle příslušných mzdových úprav pracovník, vykonávající obdobný druh práce, nejvýše však z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs. Nebyl-li brigádník důchodově zabezpečen jako pracovník nebo nebyl-li důchodově zabezpečen vůbec, vyměří se důchod z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.
Paragraf 56 vyhlášky 102/1964 upravuje postavení brigádníků v systému důchodového zabezpečení, zejména s ohledem na to, co se považuje za zaměstnání, a jak se řeší pracovní úrazy a nemoci z povolání brigádníků.
Co to znamená v praxi
Krátkodobá nebo neplacená brigádnická činnost se pro účely důchodového zabezpečení nepovažuje za zaměstnání.
Pokud brigádník utrpí pracovní úraz nebo onemocní nemocí z povolání v souvislosti s brigádnickou činností, má nárok na invalidní (částečný invalidní) důchod ve výši určené pro pracovní úrazy, pokud splní ostatní podmínky.
Výše důchodu pro brigádníka se vyměřuje buď z jeho průměrného měsíčního výdělku před brigádou, nebo z výdělku srovnatelného pracovníka (maximálně 800 Kčs), nebo z 800 Kčs, pokud nebyl důchodově zabezpečen.
Za brigádníky se považují i občané pomáhající při svépomocné bytové výstavbě v rozsahu vymezeném národním výborem.
Na co si dát pozor
Dny neplaceného pracovního volna poskytnutého závodem brigádníkovi k výkonu brigádnické činnosti se nezapočítávají do doby, za niž se vypočítává průměrný měsíční výdělek.
Při výpočtu důchodu z průměrného měsíčního výdělku srovnatelného pracovníka je stanoven maximální limit 800 Kčs.
Pokud brigádník nebyl důchodově zabezpečen jako pracovník nebo vůbec, důchod se vyměří z průměrného měsíčního výdělku 800 Kčs.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.