Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 5

§ 5 zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím – Československé právnické osoby usilují při své…

Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím · 102/1988 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 5 zákona č. 102/1988 Sb. stanovuje, že československé právnické osoby mají usilovat o zapojení do mezinárodní dělby práce a mohou navazovat přímé i nepřímé hospodářské vztahy se zahraničními osobami, přičemž zahraničně hospodářská činnost je řízena a kontrolována státem. Československé právnické osoby by měly aktivně hledat příležitosti pro mezinárodní spolupráci a zapojení do globální ekonomiky. (§ 5 zákona č. 102/1988 Sb., zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Odkazuje na: § 7
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 102/1988 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Československé právnické osoby usilují při své podnikatelské činnosti o co nejvýhodnější zapojení do mezinárodní dělby práce.

(2) Československé osoby jsou oprávněny v mezích stanovených podle tohoto zákona navazovat a uskutečňovat přímé hospodářské vztahy se zahraničními osobami.

(3) Československé osoby mohou navazovat a uskutečňovat nepřímé hospodářské vztahy se zahraničím. Nepřímými hospodářskými vztahy se zahraničím podle tohoto zákona jsou vztahy k zahraničním osobám, které československá osoba navazuje a uskutečňuje prostřednictvím československých socialistických organizací oprávněných k zahraničně hospodářské činnosti, jednajících vlastním jménem na účet československé osoby. Československá osoba je oprávněna si zvolit, která z několika československých socialistických organizací oprávněných k požadované zahraničně hospodářské činnosti má vystupovat na základě smlouvy vůči zahraničním osobám.

(4) Zahraničně hospodářská činnost je řízena, organizována a kontrolována státem tak, aby se podnikatelská činnost v této oblasti v podmínkách hospodářské soutěživosti a v mezích stanovených podle tohoto zákona rozvíjela v souladu s potřebami národního hospodářství Československé socialistické republiky a v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Československá socialistická republika vázána a rozšiřovalo se zapojování československých osob ve vhodných formách do mezinárodní dělby práce.“.

4. § 6 odst. 5 se doplňuje písmeny e) a f), která zní:

„e) dovoz věcí uskutečňovaný československými fyzickými osobami za účelem výkonu jim povolené hospodářské činnosti na území Československé socialistické republiky;9a)

f) poskytování a přijímání služeb v oblastech uvedených v § 17.“.

5. § 7 zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Československé právnické osoby by měly aktivně hledat příležitosti pro mezinárodní spolupráci a zapojení do globální ekonomiky.
  • Mají možnost přímo obchodovat se zahraničními partnery, pokud to zákon dovoluje.
  • Mohou také obchodovat se zahraničím nepřímo, a to prostřednictvím specializovaných československých socialistických organizací, které jednají jejich jménem a na jejich účet.
  • Stát si vyhrazuje právo řídit, organizovat a kontrolovat veškerou zahraničně hospodářskou činnost, aby byla v souladu s národními zájmy a mezinárodními smlouvami.

Na co si dát pozor

  • Možnost navazovat přímé hospodářské vztahy je omezena „mezemi stanovenými podle tohoto zákona“, což naznačuje, že ne vše je automaticky povoleno.
  • Při nepřímých vztazích je nutné využít „československých socialistických organizací oprávněných k zahraničně hospodářské činnosti“, což znamená, že výběr partnera pro zprostředkování není zcela volný.
  • Celá zahraničně hospodářská činnost podléhá státnímu řízení, organizaci a kontrole, což může znamenat omezení a regulace.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.