Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím

(1) Poskytování zahraničně hospodářských služeb řídí ústřední orgány státní správy, které udělily povolení k této činnosti. Řízení se uskutečňuje obecně závaznými právními předpisy a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy ekonomickými nástroji. Poskytování zahraničně hospodářských služeb československými právnickými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, se usměrňuje rovněž státním plánem v rozsahu stanoveném právními předpisy o národohospodářském plánování.

(2) Ústřední orgány státní správy uvedené v odstavci 1 kontrolují poskytování zahraničně hospodářských služeb na základě a v rámci obecně závazných právních předpisů vydaných podle § 22.“.

22. § 22 zní:

V oblasti

a) uskutečňování železniční, letecké, říční a říčně námořní dopravy a spojů federální ministerstvo dopravy a spojů;

b) silniční dopravy federální ministerstvo dopravy a spojů v dohodě s ministerstvy vnitra a životního prostředí republik;

c) kultury ministerstva kultury republik;

d) školství ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy republik;

e) pojišťovnictví ministerstva financí, cen a mezd republik v dohodě s federálním ministerstvem financí;

f) zdravotnictví ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí republik;

g) bankovně finanční Státní banka československá v dohodě s federálním ministerstvem financí;

h) pohřebnictví ministerstva vnitra a životního prostředí republik

upraví v dohodě s federálním ministerstvem zahraničního obchodu obecně závazným právním předpisem podrobnosti o

1. udělování, změně a odnímání povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb a o tom, které služby, za jakých podmínek a v jakém rozsahu mohou být poskytovány bez tohoto povolení,

2. postupu československých právnických osob, které jsou socialistickými organizacemi a jimž udělily povolení k poskytování zahraničně hospodářských služeb, nebo které mohou zahraničně hospodářské služby poskytovat na základě zákona nebo mezinárodní smlouvy [§ 18 odst. 2 písm. a)], při poskytování zahraničně hospodářských služeb a o jejich organizování a kontrole,

3. podmínkách, dovoleném rozsahu a obsahu a o kontrole zahraničně hospodářských služeb, poskytovaných ostatními československými právnickými osobami a zahraničními osobami, kterým bylo uděleno povolení, nebo které tyto služby mohou poskytovat bez povolení (§ 18 odst. 2).“.

23. § 25 odst. 2 zní:

„(2) Smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím mohou uzavírat a její předmět rozšiřovat pouze československé právnické osoby jen na základě a v mezích uděleného povolení nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení podle § 26, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.“.

24. § 26 zní:

Povolení uvedené v § 25 uděluje věcně příslušný ústřední orgán státní správy.“.

25. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který zní:

K uzavření smlouvy o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím nebo k rozšíření jejího předmětu se povolení nevyžaduje

a) u smlouvy uzavírané k provedení mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b) u smlouvy uzavírané s organizacemi států podílejících se na socialistické ekonomické integraci;

c) u jiné smlouvy o výrobní kooperaci, při jejímž provádění se předpokládá, že souhrn ročního objemu vývozu a dovozu československé právnické osoby v souvislosti s prováděním výrobní kooperace nepřesáhne celkem částku 30 milionů Kčs v cenách bez dopravních a jiných nákladů, sjednaných mezi smluvními stranami a přepočtených na československou měnu podle středního kursu vyhlášeného Státní bankou československou pro den, kdy smlouva byla uzavřena.“.

26. § 28 zní:

Vláda Československé socialistické republiky může nařízením stanovit, kdy lze smlouvu o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, vyžadující povolení podle tohoto zákona, uzavřít nebo její předmět rozšířit bez povolení, a to za jakých podmínek a v jakém rozsahu, a upravit postup při udělování povolení.“.

27. V § 29 se vypouští odstavec 2 a číslování prvního odstavce.

28. § 30 se vypouští.

29. § 31 odst. 2 a 3 zní:

„(2) Smlouvu o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím mohou uzavřít československé právnické osoby pouze na základě a v mezích povolení, které udělila Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj po projednání s věcně příslušným ústředním orgánem státní správy nebo s podmínkou, že smlouva nabude platnosti teprve po udělení povolení, pokud nejde o případ, kdy se povolení nevyžaduje.

(3) Povolení k uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci se zahraničím se nevyžaduje

a) jestliže vědeckotechnická spolupráce má být uskutečňována na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Československá socialistická republika vázána;

b) u smluv uzavíraných československými osobami, které jsou socialistickými organizacemi, s osobami, které mají sídlo na území státu podílejícího se na socialistické ekonomické integraci;

c) v dalších případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy o vědeckotechnické spolupráci na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v nařízení vlády Československé socialistické republiky.“.

30. § 31 odst. 4 se vypouští.

31. § 32 se vypouští.

32. § 33 zní:

Nakládání průmyslovými právy ve vztahu k zahraničí podle tohoto zákona zahrnuje převod práv k vynálezům, průmyslovým vzorům a ochranným známkám nebo poskytnutí jejich využití československými osobami zahraničním osobám s výjimkou poskytování jejich využití v souvislosti s vývozem investičních celků.“.

33. § 34 zní:

(1) Nakládání průmyslovými právy (§ 33) ve vztahu k zahraničí se může uskutečnit pouze na základě smlouvy.

(2) Smlouvu o nakládání průmyslovými právy může uzavřít nebo její předmět rozšířit československá osoba pouze na základě a v mezích povolení uděleného podle § 35.

(3) Povolení se nevyžaduje v případech, kdy z hlediska zájmů národního hospodářství Československé socialistické republiky není účelné vázat uzavření smlouvy na udělení povolení, a to za podmínek a v rozsahu stanovených v prováděcích předpisech vydaných podle § 36.“.

34. § 35 zní:

Povolení k uzavření nebo rozšíření předmětu smlouvy podle § 34 uděluje Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj.“.

35. § 36 zní:

Federální ministerstvo zahraničního obchodu spolu se Státní komisí pro vědeckotechnický a investiční rozvoj upraví v dohodě s federálním ministerstvem financí a Státní bankou československou obecně závazným právním předpisem podrobnosti o postupu při udělování povolení podle § 34 odst. 2 a může stanovit, kdy k uzavření smlouvy nebo rozšíření jejího předmětu, k nimž je třeba podle tohoto zákona povolení, se toto povolení nevyžaduje.“.

36. V § 39 a 42 se za slova „federálním ministerstvem dopravy“ doplňují slova „a spojů“.

37. V § 41 písm. a) se za slova „federální ministerstvo dopravy“ doplňují slova „a spojů“ a za slova „ministerstvem vnitra“ doplňují slova „a životního prostředí“.

38. § 46 zní:

Podrobnosti o činnosti Československé obchodní a průmyslové komory, členství, právech a povinnostech členů, o jejím hospodaření a organizačním uspořádání určují stanovy, které na návrh federálního ministerstva zahraničního obchodu schvaluje vláda Československé socialistické republiky.“.

39. § 56 zní:

K ochraně obchodně politických nebo výjimečně jiných důležitých zájmů Československé socialistické republiky nebo k zabezpečení plnění mezinárodních závazků může federální ministerstvo zahraničního obchodu provádění zahraničně hospodářských činností nebo průvoz zboží územím Československé socialistické republiky

a) omezit nebo zakázat;

b) vázat na splnění určitých podmínek včetně udělení úředního povolení nebo předložení stanovených dokladů.“.

40. § 61 zní:

Na řízení podle § 56 a 57 se nevztahují obecné předpisy o správním řízení (správní řád).11) Pokud nevyhověním žádosti o vydání nebo změnu povolení, změnou nebo odnětím povolení nebo vydáním opatření v souladu s tímto zákonem vznikne osobám majetková újma, nevzniká právo na její náhradu.“.

41. § 62 se vypouští.

42. Za § 63 se vkládá nový § 63a, který zní:

(1) Vyhlášky nebo jejich části, kterými byl zřízen podnik zahraničního obchodu podle dříve platných předpisů, pozbývají platnosti dnem, kdy jejich obsah byl změněn výkonem působnosti podle § 13 a 15.12)

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu je povinno zabezpečit svolání prvního shromáždění pracovního kolektivu podniku zahraničního obchodu, jakož i přípravu volby generálního ředitele a rady pracovního kolektivu na tomto prvním shromáždění nejpozději

a) do čtyř měsíců od vzniku nového podniku zahraničního obchodu;

b) do 31. prosince 1989 v dosavadním podniku zahraničního obchodu.

(3) Do nástupu nového zvoleného generálního ředitele podniku zahraničního obchodu vykonává funkci dosavadní ředitel, popřípadě v nově zřízeném podniku zahraničního obchodu federálním ministerstvem zahraničního obchodu pověřená osoba v rozsahu stanoveném tímto ministerstvem. Do dne volby generálního ředitele odvolává a jmenuje generálního ředitele, popřípadě náměstka generálního ředitele, ministr zahraničního obchodu Československé socialistické republiky.“.

Čl. II

Zrušuje se:

a) nařízení vlády ČSSR č. 157/1980 Sb., o udělování povolení k uzavírání, změně nebo zrušení některých smluv o výrobní specializaci nebo výrobní kooperaci se zahraničím, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 21/1987 Sb.;

b) vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 167/1980 Sb., o postupu při likvidaci podniků zahraničního obchodu;

c) vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 54/1981 Sb., o provozních radách podniků zahraničního obchodu.

Čl. III

Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. IV

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1988.

Husák v. r.

Indra v. r.

Štrougal v. r.

9a) Např. nařízení vlády ČSR č. 1/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru a nařízení vlády SSR č. 2/1988 Sb., o prodeji zboží a poskytování jiných služeb občany na základě povolení národního výboru.

10) § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon).

11) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

12) Např. vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 312/1953 Ú. l., o zřízení Strojexportu, podniku zahraničního obchodu pro vývoz strojů a strojního zařízení, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška ministra zahraničního obchodu č. 74/1971 Sb., o zřízení Omnie, podniku zahraničního obchodu.