Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 31

§ 31 vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin – Účinnost

Vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin · 102/1994 Sb. · Životní prostředí a zemědělství

Stručně: Paragraf § 31 stanovuje, že tato vyhláška nabývá účinnosti dnem, kdy byla vyhlášena, což znamená, že od tohoto dne jsou její ustanovení závazná. Vyhláška je platná a její pravidla se musí dodržovat od okamžiku jejího vyhlášení. (§ 31 zákona č. 102/1994 Sb., vyhláška Českého báňského úřadu, kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

v z. JUDr. Ing. Makarius CSc. v. r.

náměstek

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 102/1994 Sb.

Druh výrobyAIAIIAIIIAIVBCDVýroba třaskavin a třaskavých složíObjekty vyroby a úpravy třaskavin a třaskavých složí suchou cestou nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody, etanolu, butylacetátu) do 10 %Zneškodňování odpadních vod z výroben a úpraven třaskavin a třaskavých složí chemickyVýroba kapalných dusičných esterů,pentritu, hexogenu apod.Objekty nitrace, separace, praní a stabilizace, sušení, prosévání, balení, flegmatizaceObjekty nitrace, praní a stabilizace, kde tyto pochody probíhají v emulziObjekty sedimentace a čištění odpad. vod, odlučování, sedimentace, stabilizace a denitrace odpadních kyselinVýroba černého prachu a jeho zpracováníVšechny operace výroby černého prachuZpracování a laborace černého prachu za mokraVýroba a zpracování trhavin plastických, poloplastických a sypkých s výbušninami skupin AII a AIIIPříprava trhací želatinyVšechny operace výroby (mísení, náložkování, balení apod.)Výroba nitrocelulózySušení, úprava a balení nitrocelulózy do 10 % vlhkostiOdkyselňování, autoklávování, odvodnění nitrocelulózyVýroba bezdýmných prachů a tuhých pohonných hmot (TPH)Sušení, homogenizace, prosévání, balení bezdýmných prachů s délkou předdetonační zóny (DPZ)Strojní plnění bezdýmných prachů do nábojnicLisování, řezání, předsoušení, sušení, homogenizace a balení bezdýmných prachů bez DPZ a bezdýmných prachů s DPZ v objektech, kde jsou učiněna opatření k zamezení detonace. Výroba položelatiny. Sušení, homogenizace a balení sférických prachůVýroba sférických prachů (zelené zrno)Výroba pyrotechnických složí skupiny 1Objekty pro mísení za sucha, sušení, temperování, skladování pyrotechnických složí skupiny 1Objekty pro výrobu a zpracování pyrotechnických složí skupiny 1 za mokra. Příprava chlorečnanů (mletí, sušení, prosévání)Výroba munice s trhavinovou náplní třídy ALaborace a sestava ostré munice s výbuš. náplní. Příprava trhavin a trhavin. směsí AIII a jejich zpracování (litím, šnekováním, lisováním apod.). Sestava munič. dílů (ostření zapalovačů, šroubování zapalovačů a zápalk. šroubů apod.). Delaborace municeLaborace předehřáté trhaviny (do hmotnosti 200 g). Výroba a kompletace náplní bezdýmného prachu, kompletace nábojek, sestava zápalkových šroubů, zapalovačů a rozněcovačů.Výroba rozněcovadel (zápalek, roznětek, rozbušek, bleskovice), trhacích náplní s rozbuškou, ostrých zapalovačů s počinovou náplníObjekty pro sestavu rozbušek, lisování a čištění rozbušek, čištění zápalek, ostření zapalovačů, sestava trhací náplně s rozbuškou, výroba bleskoviceLaborace zápalek a rozbušek do mechanických dílů bez výbušné náplně. Zkušebny iniciátorůVýroba a zpracování pyrotechnických složí skupiny 2Objekty pro mísení za sucha, sušení a temperování, skladování pyrotechnických složíLisovny pyrotechnických složí skupiny 2, objekty pro sestavu pyrotechnických a ostatních výrobků obsahujících pyrotechnické slože skupin 1 a 2 (ohňostroje, signální rakety apod.)Výroba pyrotechnických složí za mokra, příprava oxidovadel a kovových prášků skupiny 2Výroba pyrotechnických výrobků, výbušek apod.Svařování plastových výrobků ultrazvukem s náplní AIIIVýroba a kompletace pyrotechnických výrobků obsahujících slože skupin 1 a 2. Ohňostroje, signální pyrotechnické prostředkyVýroba nábojů s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 gPlnění nábojek a kompletace nábojů

Ostatní výrobní objekty se zařadí do třídy a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek nebo odborného posouzení s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření a k technologické rozpracovanosti výbušnin v objektu.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 102/1994 Sb.

(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce

S = k.(M)n,

kde S je bezpečností vzdálenost (m),

k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohrožené stavby a stupně jejího poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,

M je obložení (kg),

n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.

(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohrožené stavby, jejího významu, charakteru, terénu apod.

(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených objektů třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.

(4) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:

a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,

b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.

Hodnoty vybraných koeficientů kekv jsou uvedeny v tabulce č. 3 této přílohy.

(5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.

(6) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m,

b) pro stavbu pro výrobu a skladování bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,

c) pro správní, sanitární, energetické nebo jiné stavby nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.

(7) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice ráže nad 60 mm, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 135 m,

b) pro stavbu pro výrobu a skladování bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,

c) pro správní, sanitární, energetické nebo jiné stavby nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.

(8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího objektu a ohrožené stavby.

(9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této přílohy.

(10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena.

(12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

Bezpečnostní pásmoOhrožená stavbaStupeň poškození stavbyn1/21/3k1Sklady výbušnin a objekty tříd nebezpečí B, C a D, stavby malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny Nedojde k přenosu detonace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov0,5 až 2,51,5 až 82Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sanitární, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušninyPoškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příčekvíce než 2,5 až 4,5více než 8 až 153Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železniceLehká poškození staveb, větší rozsah zničení okenvíce než 4,5 až 6více než 15 až 224Obce bez souvislé výškové zástavbyČástečné poškození zasklených okenvíce než 6 až 17více než 22 až 605Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediskaNáhodné poškození zasklených okenvíce než 17více než 60

Ohrožená stavbanOhrožená stavbaTřída a skupina nebezpečíObložení (kg)Stavební provedeníAIAIIAIIIAIVStavební provedeníbez valus valembez valus valembez valus valembez valus valemM < 2000bez valu1/26,02,44,01,63,01,22,00,8s valem2,41,21,60,81,20,60,80,4M ≥ 2000bez valu1/3218,5145,71146,02,5s valem8,54,35,72,8422,51,3

výbušninakekvTřaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach0,5Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie0,65Protiprachové důlně bezpečné trhaviny0,8Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi1,2

Bezpečnostní pásmoOhrožená stavbak1Sklady všech tříd nebezpečí, objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, stavby malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny1 až 3,52Stavby pro výrobu a skladování bez nebezpečí výbuchuvíce než 3,5 až 4,53Správní, sanitární, energetické a jiné stavby nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice1)více než 4,5 až 6,54Obytné budovy mimo území provozovny2)více než 6,5

1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m.

2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.

1) § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.

4) Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

5) Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 342/2001 Sb., vyhlášky č. 200/2006 Sb. a vyhlášky č. 12/2017 Sb.

6) Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená pod č. 64/1987 Sb.

7) § 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.

8) ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin.

9) § 54 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Vyhláška je platná a její pravidla se musí dodržovat od okamžiku jejího vyhlášení.
  • Všechny subjekty, kterých se vyhláška týká, musí od data vyhlášení postupovat podle jejích ustanovení.
  • Datum vyhlášení je klíčové pro určení, od kdy je právní norma účinná.

Na co si dát pozor

  • Přestože vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, okolní paragrafy (§ 29 a § 30) naznačují určitá přechodná ustanovení a výjimky, které je nutné zohlednit.
  • Je důležité znát přesné datum vyhlášení, aby bylo možné správně určit začátek platnosti vyhlášky.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 27 Účinnosť (Vyhláška Ministerstva školstva, mládeže )§ 7 Účinnosť (Vyhláška Ministerstva financií Slovenske)§ 5 Účinnosť (Vyhláška Ministerstva školstva Slovenske)§ 15 Účinnosť (Zákon Slovenskej národnej rady o umelom )§ 3 Stanovení účinnosti a minimální účinnost užit (Vyhláška o stanovení minimální účinnosti)