§ 41 Zákon o zemědělské dani – Daňové přiznání

§ 41 Daňové přiznání (1) Každý, kdo je povinen platit zemědělskou daň a odvádět příspěvek, je povinen podat do 15. února příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně přiznání k dani z pozemků a k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby na běžný rok a k ostatním daním a k příspěvku přiznání za uplynulý rok. Je-li pozemek užíván několika uživateli (§ 4 odst. 3) nebo provozuje-li zemědělskou výrobu společně více osob (§ 30 odst. 2), je povinen podat přiznání jeden z nich. (2) Přiznání k dani z pozemků a k dani z příjmů občanů ze zemědělské výroby nemusí poplatníci podat, nedošlo-li ke změnám v okolnostech rozhodných pro vyměření daně a byla-li tato skutečnost oznámena ve lhůtě stanovené pro podání přiznání příslušnému orgánu vykonávajícímu správu daně. (3) Poplatník je povinen v přiznání si daň a příspěvek sám vypočítat. Může v něm též požádat o snížení daně. Organizace je povinna připojit k přiznání účetní závěrku a další doklady stanovené příslušným ministerstvem financí. (4) Zanikne-li organizace bez provedení likvidace, je její právní nástupce povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání k dani ze zisku a k příspěvku za uplynulou část roku. (5) V případě likvidace organizace trvá daňová povinnost i povinnost podávat každoročně přiznání k dani a k příspěvku až do skončení likvidace. Po skončení likvidace je orgán pověřený likvidací povinen podat do konce následujícího měsíce přiznání za uplynulou část roku a v přiznání k dani ze zisku uvést též likvidační přebytek. Přiznání je povinen doložit počáteční a konečnou likvidační rozvahou s výkazem o použití likvidačního přebytku. Likvidační přebytek se připočte k základu daně ze zisku toho roku, v němž byla likvidace skončena.